Moje Dobroty

Z vývaru, který zbude od přípravy tlačenky či huspeniny je možné uvařit výbornou ovarovou polévku. Do té světlé stačí jen odložit trochu směsi na tlačenku. Tmavá potřebuje navíc krev, stejně jako jelítka. Ta se pak na moravě a ve slezsku lidově nazývá prdelačka.

Sehnat dneska krev není právě snadné. Já osobně znal jen jediné řeznictví, kde ji měli pravidelně a to mraženou. Je tady možnost navštívit farmářské trhy. Tam někteří prodejci mívají v době zabijaček vepřovou, husí, nebo kachní krev namíchanou s kroupama. No a nakonec můžeme v obchodě koupit konzervu. V prvním a posledním případě je dobré uvařit si nějaké kroupy navíc. Do 1,5 litru polévky tak 4-5 vrchovatých lžic.

Postup je stejný pro všechny tři možnosti

>> Do 1,5 litru vroucího vývaru vmícháme krev, směs s kroupy, nebo konzervu. Tu je nejlepší šťouchadlem na brambory rozmačkat přímo v polévce a případně ještě trocho prošlehat metlou.

>> Vaříme tak 10 minut i s připravenými kroupy a trochou směsi na původní tlačenku či huspeninu. Ochutíme výrazně solí, pepřem, majoránkou a nakonec česnekem. No a to je vše. Opravdu brnkačka.

Ještě k té konzervě. Není to právě ideální “surovina”, ale je použitelná. Její největší potíž tkví v často nekvalitním zpracování. Já pamatuju tenhle výrobek za “komančů”, kdy byla naprosto odporná – krev sražená a jakoby písková. Opravdu jsem měl pocit, že mi v zubech skřípe písek. Jenže tehdy jsem toto nemusel řešit. Stačilo si prostě koupit čerstvou tekutou vepřovou krev. Samozřejmě to bylo vždy jen v určité dny. No a v mém případě to bylo ještě snazší – pracoval jsem u zdroje. Strávil jsem první rok praxe přímo v bourárně velkokuchyně. To byl výběr 🙂

Sdílejte...

• 
•