Rozpečené hovězí a chléb, křenová hořčice, šťouchačky, smažené brambory…
Květen 31st, 2013 | 
Napsal: 
Lehounký minimalismus
Kus hovězího žebra z polévky nemusí skončit v talíři s nudlemi a vývarem. Stačí dobře osolit, opepřit, poklást máslem a prudce zapéci při 220°C. Přitom trošku polít vývarem s vínem. Hotovo během 10-15 minut.
Rubrika 
Fajnová rajská polévka z pixle rajčat
>> Plechovku loupaných krájených rajčat (v Albertu za 13 korun) vsypeme do litru a půl vroucího silného hovězího vývaru. Přidáme asi dvoucentimetrový kousek skořice, dva hřebíčky, několik kuliček pepře, posekanou papričku a cukr. Neuškodí kus řapíku. Ihned zahustíme jíškou, nebo jen moukou ve vodě. Pomalu vaříme alespoň 30 minut a nedoléváme. Nakonec buďto vybereme koření, rozmixujeme a přepasírujeme, nebo přepasírujeme rovnou. Zůstane vám asi 1,5 litru polévky velmi výrazné chuti.
>> Další grilování 2013, vaření v cizí kuchyni a vzpomínkové ochutnávky
Jak už tady poznamenáno, podniknul jsem další výjezd do kraje Moravskoslezského a na sestřině zahradě proběhlo grilování. Tentokráte v duchu amerických hamburgerů. Ale pěkně popořadě.
Na cestu jsem se vydal zásoben wrapy, tedy torillami plněnými pikantní masovou salsou, které jak už jsem psal považuji za ideální cestovní svačinku. V jednom kousku placatého těsta mám zabalen kompletní oběd včetně salátu. A to je vždy lepší, než houska se salámem, nebo tradiční smažený řízek. Navíc odpadá složité stolování. Stačí ukusovat a není čím nadrobit. Popravdě ještě jedna maličkost mne opravdu baví. Když si totiž ve vlaku lidé objednávají ta poměrně ubohá jídla, já vybalím svou tortilku a vůně která se rozline kolem je fyzicky viditelná ve tvářích spolucestujících. A to mne vážně baví 🙂
Štítky: Smažení, smažení, smažení…
Smažení, smažení, smažení…
Nebudeme si nic namlouvat. Tato nezdravá úprava (a chvalte si friťák jak chcete, stále nezdravá bude) je jednou z nejoblíbenějších v celém, obzvláště "západním" světě. Smaží se suroviny obalované do těstíčka – ve Španělsku, Portugalsku, Japonsku je to například Tempura. Obaluje se v kokosu i kukuřičných lupíncích. V drcené, nebo hrubě mleté kukuřici. V rýžové mouce…
U nás samozřejmě v trojobalu z mouky, vajíčka a strouhanky, do které možno přidat cokoliv dle chuti. Například právě ten strouhaný kokos v poměru 1:1. Nebo v těstíčcích, z nichž já upřednostňuji Tempuru, pro její maximální jednoduchost a tolik žádanou křupavost.
Smaží se maso, ryby i zelenina pouze poprášené moukou, která vytvoří krustičku. Tady často používám směs polohrubé mouky s kořením – solí, pepřem, paprikou, česnekovým práškem. Nebo přímo, bez obalu – hranolky a lupínky.
Smaží se těsta bramborová – krokety, moučná – koblížky…smaží se prostě kde co.
Další tisícovka týdně navíc od února
TopList.cz
Dobry den,
statistika pro stranku:
Nazev: Moje DobrotyNavstevnost za minuly tyden (20.5. 2013 – 26.5. 2013) je:
Pondeli: 329
Utery: 355
Streda: 450
Ctvrtek: 428
Patek: 501
Sobota: 528
Nedele: 442Celkem: 3033 ..!!..
Díky za návštěvy lidičkové 🙂
Pálivé kuřátko s Mozarellou a smažené brambůrky
Netřeba vždy dbát na dokonalý vzhled pokrmu. Tedy proč se piplat s dokonalou roládou, když to jde tak snadno. Jedno vykostěné kuřecí stehno, lehce naklepané, potřené feferonkovou pastou. Plátky Mozarelly a přeložit napůl. Toť vše. Stačí upéci při 170°C do zlatava. Ž se trochu deformuje? No a co? Vypadá to snad na talíři nejedle?
Slezské zelí, dušené zelí, prostě zelí
Občas se mne někdo zeptá, jak dělám zelí (nedávno kamarádka Ivuška). To už jsem tady popisoval několikrát. Hlavně ale jak připravit to "suché, ne omáčkové".
Postupů je spousta a já, ač většinou právě tu "omáčku" mám nejraděj volím pro sušší variantu právě slezské zelí. Je to vlastně úprava nejsnazší a bez zbytečných příkras typu jablka a med, rozinky či víno jako v německu. Nebo nedej bože dokonce snad se skořicí a piniovými oříčky či pistáciemi, jako v orientu. To mi prostě nechutná. Opět platí, že nejraději mám jednoduchost a přirozenou chuť primární suroviny.