Slezské zelí, dušené zelí, prostě zelí
Květen 26th, 2013 | 
Napsal: 
Občas se mne někdo zeptá, jak dělám zelí (nedávno kamarádka Ivuška). To už jsem tady popisoval několikrát. Hlavně ale jak připravit to "suché, ne omáčkové".
Postupů je spousta a já, ač většinou právě tu "omáčku" mám nejraděj volím pro sušší variantu právě slezské zelí. Je to vlastně úprava nejsnazší a bez zbytečných příkras typu jablka a med, rozinky či víno jako v německu. Nebo nedej bože dokonce snad se skořicí a piniovými oříčky či pistáciemi, jako v orientu. To mi prostě nechutná. Opět platí, že nejraději mám jednoduchost a přirozenou chuť primární suroviny.
Rubrika 
Štítky: 
Bramborový knedlík
Mezi tradiční české přílohy patří bezesporu bramborový knedlík. Tím nejsnazším je prostá šiška z bramborového těsta, uvařená a pokrájená na plátky. Uvaříme li si brambory ve slupce den předem, přesněji večer před spánkem a necháme do rána zchladnout, je další den příprava otázkou třiceti minut.
Carne en tortillas – Pálivé hovězí v tortille
Výsledkem tohoto snažení nemá být nic jednoduššího, než hutná masová směs výrazně rajčatové chuti, dost pikantní na to, aby stačily dvě až tři lžíce k porci špaget, nebo rýže. A samozřejmě k naplnění tortilly se salátem a sýrem.
Tuňáková pomazánka
Když jsem nedávno vyjel z Prahy na Moravu k rodince, byl jsem mimo jiné hodně překvapen velkou konzervou tuňáka. Sestra tu pixlu přede mne postavila a prohlásila "že s tím mám něco dělat". No koukal jsem na na ty dvě jako pako. Kilo? Tuňák má tu pitomou vlastnost, že jakmile ho otevřete, začne okamžitě měnit svou barvu a chuť…prostě oxiduje. Jeden den v otevřené plechvce z něj udělá hnusnou směs připomínající rybí tuk. Nezbylo než rozdělit jej na tři díly. Jeden na okamžité využití a další dva do sklenic s olejem na povrchu vrátit do lednice. No a z první části jsem si bez velké fantazie dovolil…
Zadělávané krůtí kousky v červeném zelí
Moje sestra, nepříliš zdatná kuchařka, ovšem dobrá hospodyně mne opět a zas překvapila svou fantazíí. K obědu v sobotu připravila velmi jednoduché jídlo, které mi opravdu chutnalo. Navíc jsem konečně našel důvod použít kysané červené zelí, což pro mne dodnes bylo tabu. Nějak jsem nenašel odvahu vyzkoušet jej. Její úpravu jsem si dovolil poněkud sofistikovat, protože ač uznávám její názor, že čím syrovější zelenina, tím pro organismus lépe, nemusím křoupat tvrdé zelí v hotovém pokrmu typu segedin.
Hovězí vývar s krupicovým drobením, masem a zeleninou
Po krátké diskuzi s čtenářkou mého blogu Hannah, jsem si opakovaně připravil jednu z mých zamilovaných polévek. Je už dávno popsaná tady na webu, ale protože ji mám opravdu rád a protože jsem se dověděl, že její babička a nejspíše celá rodina ji nazývá farářskou polévkou, dal jsem si tu práci s opakovačkou.
Polévka s drožďovými knedlíčky
Další z klasických českých polévek. Patři k těm chuťově i vůní velmi výrazným a ne každý ji snese. Nicméně je to spíše o zvyku. Co může být opravdu problém, je dost výrazná vůně při restování droždí. To je opravdu síla. Ale vyzkoušejte si to. Pro milovníka netradiční a silné chuti je to každopádně výzva.