Španělský ptáček
Tento klasický recept uvařím dle vlastních představ. Jak jinak 🙂 Ovšem tentokráte se dopustím srovnání s několika různými postupy nalezenými napříč webem na stránkách kolegů foodblogerů či v on-line magazínech. Španělský ptáček obecně zvaný španělák, je opravdu historicky známá perlička české kuchyně. Perlička ne proto, že by to byl recept a pokrm nějak exkluzivní. Jde jen o to, že od doby svého zrodu prošel změnami natolik výraznými, že je z něj tak trochu záhada. Protože ale se už spousta lidí přede mnou pokusila více či méně úspěšně tyto změny napříč historií popsat, dovolil jsem si reagovat přípravou vlastgní oblíbené verze, a odkazy na na další úpravy pouze doplním dole pod inspiracemi.
Balkánská Čorba
Posledně byla fakt dobrá. A protože jsem vyfasoval domácí kysané zelí od sestry, nemohl jsem odolat. Druhý pokus a mnohem chutnější. Příště bych snad ještě přidal nějaké hříbky.
>> První grilovačka 2013
Tato má oblíbená činnost a oslava dobrého jídla připraveného tím nejprimitivnějším způsobem, je mi bohužel v Praze odepřena. Přeci jen nejsem ten "hrdina" vyrážející do stromovky, k blízkému Botiči, či snad dokonce do parku. A ten by byl opravdu vhodný. Nevím jak Gutovka, ale parčík vybudovaný nemalými náklady na Zahradním městě má v návštěvním řádu jasně napsáno, že živý oheň ne. Je to trapná a zaostalá hloupost!
Já se tedy každý rok vypravím k sestře na severní Moravu, kde na zahradě rodinného domu je k dispozici velký krb s grilem pod pergolou a s umělou "bažinou" okolo. V té prosím pěkně kvákají žáby a kvetou masožravky! Paráda 🙂 Ne ovšem letos. Jen několik krokusů se rozhodlo vykouknout ze svých cibulek a poohlédnout po sluníčku. Zahlédl jsem asi tři sedmikrásky a tím to tak nějak končí. Zima byla příliš dlouhá, ovšem tento první opravdu jarní víkend vše šedivé rozjasnil nádherným sluníčkem, no a mně i rodince provoněl grilováním všeho dostupného…
…a že výběr byl nemalý. Pan Pohlreich by asi protestoval, ovšem já nepřišel na důvod, proč vnucovat všem to stejné. Naopak, každému dle jeho chuti.
Zelné šneky
Na tuhle dobrůtku se chystám snad už několik let. Jenomže jak nerad pracuji s těstem, nepropracoval jsem se k ní, ani si nic neplánoval. Prostě jsem najednou vystartoval od počítače a už zadělával těsto. A dobře že tak! Výsledek byl náramný a se spolubydlou jsme plech šneků zlikvidovali během 24. hodin.
Před lety, v Ostravě jsem pravidelně míjel cestou do práce malou pekárnu, kde své výrobky dávali z pece rovnou na pult. V pět ráno nabízeli teplé pečivo z okénka do ulice rovnou z pece. Tyhle šneky jsem si kupoval k snídani a likvidoval ještě cestou, nebo na jeřábu ve válcovně plechů Vítkovických železáren. Jak já tu práci nesnášel. Dnes milá vzpomínka 🙂
Pikantní smažená rýže
Tatarák ze 7.4.2013 byl nejlepší…
Opravdu. Ale tentokrát se mně nepíše moc dobře.
Ráno jsem koupil kousek hovězí kýty na španěláky. Jak už mám ve zvyku, s jedním jídlem z kusu masa se nespokojím, takže jsem si připravil k snídani 🙂 tataráček a k obědu steak. No a do lednice odložil dva dvousetgramové plátky na ptáčky.
Filátka z vepřové plece v sosu z vermutu a máslové brambory
A rovnou podotýkám, z telecího by to byla teprv paráda! Vermut, tedy obyčejný český Metropol mi smutně v rožku kuchyňské linky trčí pořád. Jak to pověstné péro z gauče. Mám jej jako náhražku rýžového vína nachystaný pro přípravu čínských jídel typu Kung Pao. Je to levné a překvapivě funkční. Jenomže tohle vařím jen výjimečně. Dnes, když na mne tak z rohu koukal, mne napadlo, že nejen klasické víno je v běžné kuchyni použitelné. No a musím říct, že překvapení se konalo! Nemalé.