Čorba
Opět mne svou „fantazií“ překvapili kuchaři v jídelně, kam občas při zaměstnání zajdu. Jejich Srbská Čorba byla opravdu přesvědčivá – zeleninová gulášovka s fazolema, tunou soli a mouky. Nicméně vzpomínka na tuhle "klasiku" komunistických jídelen mne naladila k hledání způsobu přípravy originálu. Výsledkem ovšem je poznatek, že co balkánský kraj to jiný postup, co kuchař, to jiný přístup. Tak jsem to pojal také já a tady je invence přizpůsobená mé chuti.
Maso si umelte sami… a připravte máslové karbanátky
Ano prosím, karbanátky, ne karbenátky. Poučila mne pravidla českého pravopisu. Taky mne pobavil pan Babica. Opět. Na 500g masa by přidal do mletí 2 rohlíky! Věřte tomu, nebo ne, ale já chci maso, ne rohlíkanátky. Takže počněmež s mletím…
Primárně si vystačím se 600g masa v poměru 2:1. Středně prorostlý bůček, nebo plec a libové hovězí žebro, nebo krk.
Hovězí na ruský způsob
Vitello tonnato
Jako každý rok, také letos jsem se těšil na únorový společenský večer v hotelu Hilton Prague. Je to setkání s kolegy, dobrou zábavou a samozřejmě s jídlem z poměrně kvalitní kuchyně tohoto hotelu. Krom vychutnávání se pokaždé nemálo bavím zápolením některých méně zběhlých gurmánů. Příkladem budiž okusování krevet bez jejich loupání. Prohlášeními typu musím ocutnat vše co tady nabízejí. Nemožné! Bufet je ve třech prostorách, stoly několik desítek metrů dlouhé a pokrmů všech druhů od studené kuchyně, přes polévku, gril, až po cukrárnu desítky.
Největšími hity jsou tradičně sushi, které mne odrazuje kily použitých a bohužel oblíbených krabích tyček, marinovaný losos a flank steak s Béarnskou omáčkou, tentokrát zmršený krustou, která se jim rozmočila ve vytékající šťávě.
Rybí burgery v mléčné houstičce, s brambory, nebo kaší
Kolega, který krom ryb nejí žádné maso mne často inspiruje pokrmy, které já běžně nevařím a pravidelně jsou to právě ryby. Nedávno například Irská polévka Chowder, kterou si ostatně souběžně s burgery připravím taky, protože proč vyhazovat odřezky ryb. Obecně mám ryby děsně rád, ale nikdy je nemelu, protože jsou děsně drahé. Přišlo mi to škoda. Teď už ale ne. Zkombinoval jsem si následující směs a najednou byly k dispozici tři veliké porce. Těch původních 300g bych zlikvidoval na posezení (velmi krátké).
>> Vše o mase – co je dobré vědět
Když jsem posledně popisoval přístup řezníka k dotazu na původ masa a podivoval se nad jeho cenou, uvědomil jsem si, že vlastně ani nevím ideální věk zvířete k porážce, aby maso mohlo být označeno jako telecí, hovězí a podobně. Takže tady podrobnější povídání a protože ne tak výživné, jako to o vaření, přidávám link na hodně výživnou muziku, kterou právě poslouchám. A pozor, je to “festovně nabušená elektronika”.
>> Maso Blahuta
Taková náhoda. Sotva jsem dopsal tohle, mám tady hovězí od dalšího řezníka a jeho – ceny, přístup, kvalitu.
Tak posuďte sami.
Už jednou jsem někde zmínil, myslím snad v textu o huspenině, že koupit si ji tady je sázka do loterie. Při vyšších teplotách ji docela jistě nedonesete domů, aniž by se zkazila – zkysla. Je totiž vyrobená a to zcela evidentně z různých zbytků. Ne že by základ byl špatně, ale přidávají do ní kousky, pravděpodobně odřezky uzenin a to hlavně měkých salámů, párků. A opět, ne že by to takto bylo špatně. I já někdy do huspeniny kousek "točeného" přidám. Jenže je naprosto čerstvý a výsledný výrobek poté uložím v lednici při "správné" teplotě.