Tradiční přírodní vepřový řízek – rychlý, měký a šťavnatý
Říjen 8th, 2012 | 
Napsal: 
Koukám takhle v sobotu na Postřižiny a paní Maryška si po ránu k snídani opéká dva pořádné přírodní řízky. I jala mne chuť převeliká a já musel fofrem cestou z práce do obchodu, domů a šup dva kousky na pánev. A ať se to milovníkům zdravého životního stylu líbí nebo ne, s ohromnou chutí jsem se nacpal v půl deváté večer a hodinu na to pohodlně zalehnul do pelíšku. Mňam!
Rubrika 
Štítky: 
>> Bylinky
Takovouto hromadu letos sbíraných a sušených bylinek jsem nafasoval od Laděnky. A přestože sušenému sortimentu právě neholduji, tohle mi udělalo radost velikou. Já totiž vůbec netušil, že můžou být tak voňavé a hlavně v kuchyni užitečné.
Minestrone zase jinak
Když jsem dostal od známého velikou cukinu, bylo mi okamžitě jasné, že skvělá Italská polévka Minestrone bude jedním z jídel, kam ji přidám. A protože je to polévka lehoučká a zdravá, neskutečně rychle připravená, nezůstalo u jedné varianty.
Hovězí žebro na hořčici a šalvěji
No považte, tohle krásné maso jsem přece nemohl hodit jen do polévky. A přitom je tak snadné povýšit chuť samotného hovězího žebírka. Stačilo jen položit jej solené a pepřené na hromádku cibule se stroužkem česneku, přidat lžíci Dijonské hořčice a větvičku šalvěje. Něco málo divokého koření a zalít teplým hovězím vývarem. Pak už jen pomalu, při 160°C dusit přikryté v troubě doměka. Hotové, pokrájené na plátky lehce opéci pod grilem a mezitím zredukovat šťávu.
Pirohy s masovo tvarohovou náplní
Kdysi dávno, v osmdesátých letech minulého století (hrůza času) pirohy připravovali v malém bufetu poblíž námestí Míru v Ostravě-Vítkovicích. Nepamatuju, že by tam na ně nestála fronta. A to fungovali už v šest ráno. No a nejlepší jsem jedl samozřejmě v Rusku, ve Volgogradu. Na ulici je tam Mongol balil umaštěnýma prackama do novin! Neskutečná dobrota. Tady v Praze jsem na ně ještě nikde nenarazil, pouze na Bubenském nábřeží, na okraji Pražské Holešovické tržnice je okénko, kde nabízejí docela chutné smažené bramborové taštičky s různými náplněmi. Chutné leč takříkajíc komečně upravené. Ty směsi uvnitř jsou spíše přesolené bláto. Něco jako ten prefabrikovaný humus jménem Fornetti (no, ne až tak hrozné).
>> Mleté maso ze supermarketu
Donesl mi spolubydlící z Albertu 3 krabice mletého masa a prej udělej s tím něco. Tož co by né. Raděj bych si ho namlel sám, ale nakonec jeho volba, jeho chuť. Já rád navařím. Pár burgerů a pár karbanátků a z ostatního kuličky na smetaně. Nedalo mi to ale, a pročetl jsem si (s nasazenými brýlemi) složení. A koukal jsem! 30% vepřové maso, 20% hovězí maso, 30% tuk, pšeničné zahušťovadlo, ochucovadla. Suma sumárum – ve výrobku “mleté maso” je 50% masa a “to ostatní”. Tak brou chuť…
>> Hovězí maso – dělení a použití
Bohužel jsem byl zas a opět konfrontován naprostou neznalostí „profesionálů“ v řeznictví, které je poblíž mého bydliště a proto, ač poměrně nerad je občas obšťastním svou návštěvou.
Tentokrát mne paní odzbrojila konstatováním, kdy při výběru masa jsem prohlásil: „vzal bych si jeden kousek této roštěné“. Její odpověď: „to není roštěná, ale roštěnec“. Potud vše v pořádku. Jenže ona mi začala ukazovat roštěnou tak, jak ji zná ona. Prostě nízký roštěnec.