Levný drahý steak a domácí kroketky
Leden 21st, 2013 | 
Napsal: 
Jak jinak nazvat tohle překvapení z Intersparu. Při porcování běžně nabízeného hovězího předního masa za 119,- Kč/Kg deklarovaného jako jalovice z české produkce jsem zjistil, že je neobvykle křehké, krásně prorostlé a připomíná daleko dražší produkty určené primárně právě na steaky. Takže 225 gramů vážící valeček přimeřeně obalený tukem jsem položil na talíř v lednici řádně osušený a nechal jej odpočinout 24 hodin. No a druhý den…
Rubrika 
Štítky: 
Vietnamský grilovaný bůček na českém talíři
Stále „jenom“ grilování, úplně jiná chuť.
2 porce / 450g masa / asi 1,5cm silné, lehce naklepané plátky.
>> 24 hodin v lednici
>> mřížka, nebo pánev na sporáku rozehřátá – 10cm pod grilem 230°C / 5+5min
>> Smažené plátky ve slupce předvařených brambor a česnekový dip /kysaná smetana, česnek, kopr, niva, sůl a pepř/
Trochu jiná gulášovka
Dostal jsem chuť na gulášovou polévku, ale připravenou tak, aby bylo do čeho kousnout. Ne příliš hustou, prostě trochu jinou.
Lehký bramborový salát s koprem a máslový řízek z mletého masa
Tento salát jsem nedělal už spoustu let. Přitom svou lehkostí a sytostí nádherně zastoupí hlavní jídlo a v menším množství s rybou, nebo právě máslovým řízkem je vynikající a snadno stravitelnou lahůdkou za pár peněz. Máslový řízek mám taky velice rád. Jednoduché vychucení a máslo jsou příjemnou obměnou oproti tradičním velmi chuťově výrazným a navíc smaženým karbenátkům.
Domácí nudle
Ty samozřejmě patři k tradiční české kuchyni. Jejich příprava je velice snadná, jen při rozválení těsta je zapotřebí trochu přitlačit.
Husí kaldoun podle Václava Friče
A už zase ten kaldoun. Tentokrát podle nestora české kuchyně a jeho projektu vytvořeného společně s prakulem – Zapomenuté poklady české kuchyně. Tohle DVD je opravdový poklad a vřele ho doporučuji každé hospodyňce. Postupy jsou tam krásně a srozumitelně popsány způsobem, který musí pochopit i malé dítě. A pan Václav Frič je zárukou kvality v české kuchyni.
Farmářské trhy >> ceny + anketa
Po více než roce jsem opět nahlédl do haly č.22 v Pražské, Holešovické tržnici.
Nebyl jsem samozřejmě nijak překvapen faktem, že toho opravdu farmářského tady moc nevidím. Byl přeci jen všední den a taky leden…
Co mne ale přimělo opět se zamyslet nad takzvaným farmářským tržištěm, byly ceny. Tedy konkrétně ceny ceny uzenářských a masných výrobků.