Bramborák, maso a tvarůžky? Každopádně!
Srpen 3rd, 2012 | 
Napsal: 
Má nikdy neutuchající chuť na bramboráky byla tentokrát ještě zvýšena představou vyletněné verze s cukinou a hospodské klasiky, tedy s pikantní masovou směsí. Pochybuji, že se mi kdy podaří připravit tento pokrm dvakrát stejně, vzhledem k vaření stylem „co dům dal“. Jsem si jist, že ho neuvaří dva lidé stejně. A to je dobře. Vždy je možné těšit se na něco nového.
Rubrika 
Štítky: 
Kuřecí křídla na víně s pestem
Myslím, že už se pomalu zapomíná na tuhle lahůdku za pár kaček. Alespoň já vůbec netuším, kdy naposled jsem zaslechnul někoho mluvit o tom, že je griloval. Popravdě, sám jsem si je připravil z nutnosti. Potřeboval jsem kuřecí na polévku a protože u řezníka mé oblíbené “kostry” vykoupila ten den paní pro svého psa, já musel vzít za vděk křídly s kousky koster. Ty jsem odřezal a… křídla na gril byla najednou k dispozici.
Kližka na smetaně? Jde to!
Je fantastická a pro milovníka, jak já říkám „soplatého masa“ je to opravdu lahůdka náramná. Samozřejmě to chce kližku hezkou, správně ukrojenou. Ta pak, na rozdíl od kýty a všeobecně oblíbené falešné svíčkové nepotřebuje žádné špikování slaninou či jiné úpravy. Jen bych ji nedusil vcelku.
Na doporučení kamarádky a po ochutnání její verze svíčkové na smetaně jsem zvolil suroviny a postup mírně pozměněný od toho mého a výsledek byl…už u něj zůstanu.
Rajská navždy páč je prostě děsně dobrá
Rajskou omáčku opravdu miluju a protože jsem narazil na recept s perníkem, který jsem vždy chtěl vyzkoušet, pustil jsem se do ní v 9 večer. V 11 bylo hotovo.
Rychlá svačinka, aneb zpátky k základům
„Dobrota a laskavost“ mého kamaráda a spolubydlícího Janka mne dovedla k tomuto textu a v něm popsané lahůdce.
To bylo tak: z nějakého podivného důvodu se rozhodl koupit si v čínském bistru poblíž našeho bytu 6, slovem šest hamburgerů. Nevím zda měl v tu chvíli takový hlad, nebo opravdu myslel na žaludek můj. Fakt ale je, že po příchodu z práce jsem na stole našel dva kousky a do jednoho se hned zakousl. Bohužel! Hrůza a hnus. Oschlá žemle, nechutně sladký salát, jaký je k mání právě jen v čínských bistrech a hlavně odporné cosi, co pravděpodobně mělo zastupovat burger. Tedy maso. Stokrát fuj! Myslím, že pan Pohlreich by to nazval “hovnem v prehistorickém stavu”.
Druhý den po tomto gurmánském zážitku jsem si při krájení vepřové plece na řízky vzpoměl na to nejjednodušší, co si z masa lze připravit – steak, nebo prostě po česku přírodní vepřový řízek. A napadlo mne Jankovi ukázat, jak snadno se dá vařit a jak obrovský rozdíl může být mezi jídlem a Jídlem.
Marinované a konfitované hovězí žebro s novými bramborami, tatarkou a salátem z červené řepy
Inspirován receptem na blogu pepato a krásnými hovězími žebry, zahlédnutými právě při vybalování v jednom obchodě, rozhodnul jsem se ne poprvé, ovšem opět jinak připravit si tuto lahůdku.
Jeden ne právě příjemný zážitek z nákupu masa: právě když mi paní prodavačka skládala do košíku 4 krabice žeber, která jsem si vyhlédl, přiřítila se panička a s odhodlaným výrazem afektovaně vykřikla „já chci taky“. Vytrhla prodavačce jednu krabici z ruky a zase rychle zmizela…
Já odešel se třemi baleními a paní pravděpodobně s pocitem dobrého lovu. Budiž jí přáno.
Minestrone
Zase jednou jsem byl, velmi slušně řečeno, nemile překvapen představou „kuchařů“ jídelny Aramark o tentokráte italské kuchyni. Konkrétně polévce Minestrone. Musím říct, že kdybych si na jídelníčku nepřečetl o co se jedná, neměl bych šanci poznat v té podivné šlichtě tuto úžasnou zeleninovou lahůdku.
Jednoduše popsáno: hustá, moukou zahuštěná červená omáčka, připravená pravděpodobně z toho nejhoršího rajčatového protlaku (to podle kyselosti). Jakýsi umělec se tuto kyselost pokusil „srovnat“ obrovským množstvím cukru, čímž vzniknul opravdu nepříjemný kontrast podtržený ještě kupou soli. No a na završení byla pravděpodobně v protlaku použita celá rajčata bez pasírování, takže jsem stále kolem sebe plival spousty zrníček. Prostě lákavá letní lahůdka.