Husí Kaldoun – polévka známá i neznámá
Květen 7th, 2012 | 
Napsal: 
Kaldoun se říkalo drůbežím drobům v dobách proslulé české kuchařky M. D. Rettigové. Hustá zadělávaná polévka patřila k sváteční tabuli, při níž se servíroval „zbytek" dotyčného opeřence. Dnes kvůli drůbkům nemusíte kupovat celou husu, ale ve všední den si přípravu stejně raději neplánujte – je totiž časově náročná. Tolik například Czech Specials na svých stránkách. Já bych až tolik nesouhlasil s tím časem. Vývar se připraví takřka sám a polévka může být hotova za 30 minut.
Rubrika 
Štítky: 
Kuře na paprice
Nemohl jsem odolat této jednoduché pikantní dobrotě připravované v kuchyních napříč zemí českou od nepaměti, když jsem zahlédnul recept na stránkách kuchařky Šárky. Nějak si nevzpomínám, kdy naposled jsem ho vařil.
O to větší chuť jsem na něj měl.
Pikantní omáčka na špagety
Už dlouho jsem něco podobného nevařil. Po přílivu velkého množství originálních receptů Emanuela Ridiho v pořadu S Italem v kuchyni mne ani nenapadlo experimentovat s vlastními nápady. Dnes mi ale zbyl kousek hovězího krku, tak jsem si narychlo připravil pikantní směs ideální k těstovinám.
Gulášová polévka
Neznám asi čecha, který by ji neměl rád. A po i jen letmém ochutnání musí chutnat snad každému napříč světovou gastronomíí. Gulášovka je prostě česká klasika.
Já sám ji připravuji stokrát jinak, vždy s přihlédnutím k aktuálnímu obsahu lednice a spižírny. Asi nejraději z nahrubo pomletého masa. Bohužel nedisponuji mlýnkem s širšími otvory, takže raději maso nadrobno pokrájím. Mlýnky to je vůbec bolest. Už jsem jich měl nepočítaně a vždy při nějaké změně typu stěhování o další přišel. Ten stávajíci jako naschvál není právě kompatibilní se standartně prodávanými vložkami. Mám je dokoupené a nepasují! Smůla.
Králík na hořčici
Králíčka mám rád, dlouho jsem ho nejedl a když jsem nedávno na facebooku zahlédl jednu chuť vzbuzující fotečku, došlo mi, že v mrazáku se skrývají dvě velká stehna. Tak šup s nimi do trouby.
Spaghetti alla carbonara, neboli špagety po uhlířsku
Jeden z nejznámějších receptů italské kuchyně a každopádně dobrota nesmírná. Dodnes s pobavením vzpomínám, na své první setkání s italskou kuchyní v „profesionální“ podobě. V pizzerii ve městě Havířově jsem se setkal s kolegyní Zuzankou, která odmítala přijmout fakt, že žloutky se do těstovin vmíchají úplně syrové a na toto téma jsme vedli poměrně vášnivou diskuzi. Popravdě musím přiznat, že tehdy jsem se svým názorem neuspěl.