Křupavá kachní prsíčka s domácími hranolky a majonézou
Březen 2nd, 2012 | 
Napsal: 
Jak už jsem dříve psal v článku o pečení kachny, odložená prsíčka občas vyndám z mrazáku a dám si rychlovku na pánvi s vhodnou přílohou podle momentální chuti. Je to vaření snadné, jen je zapotřebí v podstatě bezpodmínečně dodržet několik pravidel. Není vůbec nutné použít marinádu. Stačí osolit a opepřit stekovým pepřen. Nebo použít směs bylinek a citronového pepře.
Rubrika Rady, Recepty | 
Štítky: 2012, Česká klasika, Kachna, Zahraniční speciality | 
Žádné komentáře »
Záhorácký závitek s lepenicí
Nevím, kdy a kde se recept na „záhoráky“ objevil v zemi české poprvé. Jeho historii se mi nedaří dohledat a myslím si, že je jedním z mnoha klasických pokrmů vymyšlených panem Runštukem a spol. pro „Receptury teplých pokrmů“ ve veřejném a restauračním stravování v ČSSR. Nechci tvrdit, že tato „bible socialistické jídelny“ byla vymyšlena úplně špatně. To spíše ji špatně používali zaměstnanci tehdejších „stravovacích provozů“.
Stejně tak to ale může být a asi je „dílem lidové tvořivosti“. Nicméně Záhorácký závitek se stal jedním z hitů a mne vždy překvapovalo, že ho spousta lidí nezná. Konkrétním příkladem budiž máti mé dávné přítelkyně, která jednou (1993) prohlásila, že „toto výborné jídlo se ode mne musí naučit, páč je úžasné“. U nich, v jídelně dopravního podniku Ostrava ho nenabízeli. V jídelnách tehdejší Nové Hutě Ostrava, kde jsem začínal já, se připravovalo pravidelně a s úspěchem.
Tapas
Původ "tapas", jak říkají Španělé všem těm drobnůstkám k jídlu, které dokážou postavit chuťové buňky do pozoru, je nejasný. Někteří autoři tvrdí, že se objevily už ve 13. století a vymyslel je prý kastilský král Alfons X. Moudrý. Lékaři mu zakázali opulentní hostiny. Měl prý jíst málo, ale často a zapít každé jídlo několika doušky dobrého vína. A protože v té době neměli kastilští králové stálé sídlo a byli neustále na cestách, přikázal tento moudrý král, aby ve všech kastilských hostincích se vždy k vínu servírovalo něco malého k jídlu.
Jatýrka v sádle
Začetl jsem se tady dolcevita.blog, tady kuchařská pohotovost i tady mlsná kočka a jala mne taková chuť veliká, že jsem bez okolků vrazil do mrazáku a přes dávnou zkušenost i doporučení v článcích vyrobil tuto lahůdku z jatýrek kuřecích, sádla vepřového a bůčku uzeného. Nakonec, po naplnění misek, jsem samozřejmě nezapoměl vytřít to játrovo cibulkové sádýlko z pánve kouskem čerstvého chleba. A protože to bylo v době oběda a já ještě ani nesnídal, usoudil jsem, že toto je ta dobrota na světě nejlepší.
Nádobí z Ikea? No proč ne?
Vážně občas zírám, jaké nesmysly si dokáží lidé pořídit do kuchyně. Nejhrůznější jsou každopádně nože. Já snad neznám osobně nikoho, kdo by své nože, třebas i kvalitní udržoval jak se patří. A vězte, že i ty levné šmejdy to vážně potřebují. Stalo se nejednou, že jsem šel vařit k někomu. K sestřence, známému, kamarádovi do jeho restaurace. Téměř vždy sebou beru nože vlastní. Téměř vždy se o ně bojím. Když například někdo začne velkým dranžírákem krájet chleba, trpím. Pokud ovšem vykosťovákem píchá do vařících se brambor, „že prej jestli už jsou hotové“, mám záchvat a přestávám být přátelský. Nekompromisně!
Sotýrování steaků
Víte že existuje sotýrování steaků?
Tak tohle jsem ještě neznal. Sotýrování je zjednodušeně postup, kdy namísto dokončení přípravy steaku v teplé troubě necháme jej jen chvíli odpočinout a poté v připravené omáčce z například demi glace, nebo v teplém másle provádíme sotýrování. Tedy otáčíme a přeléváme maso ze všech stran, zprudka a poměrně krátce. Tím při správném postupu a teplotě dosáhneme nejen maximální šťavnatosti masa, ale získáme opravdu výraznou chuť na povrchu – krustičce řekněme.
Sotýrování steaků v praxi: Steak z loupané plece
Poučení zde a níže malá úprava: Sotýrování
>> Doma se dá udit
Víte že?
Elektrická udírna ANUKA nabízí uzení teplým kouřem, při kterém se pokrmy udí a zároveň tepelně upravují při teplotě kolem 190°C. Kouřem provoněné pokrmy jsou během hodiny připravené k jídlu.