Konfitované plátky krkovičky, špenátové lístky se smetanou a šťouchané brambory s máslem
…pro Laďku, aby jí na světě bylo i lépe, než jen dobře /a protože ona lístkový špenát miluje/…
Opravdu typicky české jídlo. Konfitování je tak trochu zapomenutý a tím pádem opomíjený technologický postup. Nicméně neumřel a lidé, kuchaři jako pan Pohlreich či Vaněk (Prakul) toto nemálo propagují. Přiznám se bez mučení, že konfitovaná kachní stehna nemusím. Ovšem vepřovou krkovici, či pomalu dušené hovězí odpadající od kosti po pouhém dotyku je pro mne delikatesou. Připravil jsem dnes českou klasiku o které mně velmi milá servíka Laďka prohlásila: "je to ukrutnej mazanec a konečně jsem začala přibírat na váze". Po několika vzorcích mého vaření je toto opravdu úspěch, uvědomím li si, že váží pouze 45kg i s postelí.
Květák
Zdravý oběd v nezdravém kabátku
Když ono to smažený je tolik dobrý. Tohle jednoduchost sama a tak rychle usmažené, že o nějaké nezdravosti nemůže být řeč.
Hejk, nebo taky mořská štika. Jedna z levnějších mořských ryb na našem trhu. Má jemné, pevné a velice chutné bílé maso. A jednu výhodu – i po rozmrazení je docela dobrá. Na rozdíl od drahého a po rozmrazení hnusného lososa. Je pouze třeba rozmrazovst pomalu, v lednici. Pak opatrně dobře umýt ve studené vodě, osušit a…já ho prostě miluju smaženého.
Steaky, steaky, steaky
Často se o nich mluví a ještě častěji slýchám dotazy a pochybnosti.
Jak ho udělat a z jakého masa? Je to drahé a ten výsledek…
Ač nejsem tak úplně přesvědčený nadšenec pro tento druh úpravy hovězího (mám raději pěkně po vzoru Julie Child dušené hovězí – Boeuf Bourguignon) tedy Burgundské hovězí, anebo jednoduché české hovězí po Znojemsku, vyzkoušel jsem několik postupů a myslím, že udělat opravdu dobrý steak je jen a pouze otázkou několika málo dodržených pravidel.
Mimo mísu – Něco o hygieně – jsme vychovaní ?
Musím, ač nerad, prohlásit, že v civilizovaném světě a společnosti 21.století opravdu žasnu nad hygienickými (ne)návyky lidí ve svém okolí.
Tři příklady vypovídající o všem:
– Hospoda či restaurace, chlap odcházející z toalety po vykonání potřeby: rychle kolem umyvydla odchází, aniž by na ně jen pohlédl. Ovšem podání ruky při např. seznamování apod. mu potíže nedělá…fuj!
– Pracoviště, klávesnice počítače. Každý snad ví, že je to nejnehygieničtější místo na pracovišti i v domácnosti. Najít v ní, či okolo zbytky jídel není vůbec žádný problém. Každý to ví? Ovšem popřemýšlet o tom…?
– No a co pejskaři? Překračovat na Pražském chodníku psí exkrementy je snad už tradice. A dětská pískoviště, nebo hřiště, která tzv. pejskaři považují za ideální „výběh“ pro své miláčky jsou opravdu zónou klidu před bouří (virovou).
Divíte se Japoncům, že chodí po světě vezdejším s rouškami a v bílých plátěných rukavicích?
Já už ne! To není jen o “schíze”.
To je hlavně o slušnosti, kterou lidé užívající mozek postrádají u svých spoluobčanů!
Plechová huba 2011
Tak se jmenuje soutěž v konzumaci pálivých jídel, papriček a omáček pořádaná druhým rokem v Praze, tentokrát v baru Hells Bells Rockin Pub. www.plechova-huba.cz. Podle účasti (asi 16 soutěžících) je jasné, že se o této akci ještě moc neví. Ani já nejsem velkým příznivcem dochucování stylem „dokud poznám co jím, není to dost ostré“. Nicméně upozorněn kamarádem Honzou jsem si soutěže všimnul a s radostí mohu prohlásit, Honza ji vyhrál! Věděl jsem, že miluje maximálně pálivé „dobroty“. A jednou mi předvedl praktickou ukázku opravdu ostře. Vyzkoušel totiž na mně účinek pálivé omáčky s extraktem kapsaicinu.
Zapečené brambory s květákem a uzeným
Tohle je prostě klasika, jednoduchá, chutná…osloví snad každého, kdo má rád zapékané brambory s čímkoli dalším.
Uzené koleno uvařím v tlakovém hrnci asi 35 minut a po lehkém zchladnutí oberu z kosti. Rozkrájím na kostky a orestuji s cibulí na drobno a stroužkem usekaného česneku.
Brambory ve slupce uvařím v osolené vodě asi 30 minut. Sleju a nechám vychladnout. Oloupané nakrájím na půlkolečka asi 1cm silná.