Máslové těsto zadělávané pivem
Z něj pórkový koláč a masové taštičky. Okamžitý nápad, rychlý následek a opět odložené dopisování jídel, která už byla připravena. Tak to u mne dopadá, když mám na něco chuť a výsledek je zdařilý. A tohle těsto zdařilé je. Ba co víc. Je mimořádné a nádherně kompaktní. Ve výsledku ohromně křehké a, jen pro zajímavost, ideální k využití postupně. Vysvětlím později. Každopádně, pro hračičky s těsty skvělá parádička, pro nás, ostatní a k těstům odtažitá paka ideální start do světa pečení. protože tohleto si prostě zamilujete. Jak pro jeho univerzální jednoduchost, tak pro výslednou křehkost. Ta je skoro tak úžasná, jako můj zamilovaný croisant. I když stále na hony vzdálená…
Bigos? Vypečená míchanice…
Nebo, chcete li to srozumitelně, výpečky v zelí, s hříbky, rejží a slaninkou, zjemněné smetanou a vybarvené karotkou. A máte to.
A já taky. A Pavlík Chvalů jakbysmet. A fertyk. Teda vlastně, a je to takto: už jsem ho dlouho nedělal. Několik let. A nedošlo by na něj ani dnes. Původně jsem totiž ten půlkilový zbytek plece a půl sáčku zelí chtěl nakombinovat do trošky segedínku. Jenomže náhlé prozření a nápad. Co tak zpracovat nějaké zbytky z lednice a ještě další z loňské úrody. Jak jinak totiž nazvat zelí, sušené hříbky a podobné suroviny naskladněné ve spíži? Takže Bigos. Polská a slezská klasika. Jídlo co dům dal a vaření takřka v jednom hrnci. No ale to bych nebyl já, abych něco nedělal složitěji. Pro dobro věci rozumí se samo sebou.
Gulášovka z papiňáku
Plný hrnec ze čtvrt kila hovězího a v kombinaci co dům dal. Nemusí to být vždy jen o tom klasickém provedení. Mně například na gulášovce vyhovuje primárně chuť. Ne hromada masa poctivě krájeného na kostičky. Což je mimochodem pro mnohé pořádná otrava. Špatné a tupé nože, krájecí deska klouzající po kuchyňské lince. No a ten papiňák? Nepoužívám jej příliš často, ovšem pro urychlení a v tomto případě i dosažení ideální konzistence masa poměrně špatné kvality je prostě ideální. Samozřejmě jen v základní přípravě. Brambory na hadry nepotřebujeme. I když..??..
Kamarád má velké problémy se zuby. Snadno si umím představit polévku ze všeho pohromadě za hodinu připravenou v tom tlakovém hrnci. Chutnou a výraznou, přesto jemnou a nekousavou. Takže proč ne…
Jehněčí kolínko na slanině s celery
Ano, s celery. Páč výsledná omáčka byla kombinací výpeku ze slaniny a cibule s klasickým i řapíkatým celerem.
Ono je to tady u mne samá kachna a sous vide, ale mladé jehněčí a kůzlečí se jaksi moc nekoná. Docela mne to štve. Postěžoval jsem si i při nákupu na farmářských trzích. Za celý duben a květem se mi podařilo zachytit alespoň kousek jen jednou. Jinak stále „nemáme, právě jsme doprodali, nestíhá to dorůstat“. Asi trošku krize ne? A ještě jedna věc mne štve. Po velikém boomu, ještě tak před dvěma až čtyřmi roky, po těch převelikých nástupech Pohlreicha a dalších bylo všude toho dostatek. A musím nerad tvrdit, že v lepší úpravě. Na kvalitu i vizáš toho, co uvidíte níže na fotkách si nestěžuji. Ovšem například tuhletu nádheru aby člověk pohledal. Za draho a ve specializovaných obchodech. Prostě módní vlna pominula a opět musíme hledat.
Květáková polévka a kompletní menu
Nejdražší květák v životě, takže poctivá příprava a žádné experimenty. Málem to mnou v tom malém zelinářství seklo. Sháněl jsem průběžně květák týden a všude možně po Praze. Je jasné, že ještě není jeho čas. Ale není mi jasné, jaká že to má být kvalita zy ty peníze. Protože jsem ale chtěl, moc chtěl připravit tu květákovou polévku, koupil jsem. A i to jen náhodou. V té lokalitě jsem prostě došel k tramvajové zastávce a o malé prodejně věděl. Znám ji léta. Vlítnul jsem tam, v sobotu po poledni, nenechal se odradit prohlášením že mají zavřeno a zkusil to. No, spíše jsem žadonil o jednu tu krásnou bílou růžici. Když jsem pak zaslechl požadavek prodavačky a vyslovenou cenu k zaplacení, doslova jsem zcepeněl. Co teď? Koupit a zbaběle ustoupit přesvědčení, nebo se omluvit za obtěžování a stejně zbaběle prchnout?
Kuřecí a kachní stehna sous vide
Kachní stehna z Barbarie už jsem nedávno popisoval, takže jen další postup. Dík sous vide opravdu skvělý výsledek, i když jsem musel trochu laborovat s časy a teplotami. Podobně jako tady poprvé. Ten steak z prsíčka byl dokonalý. Ještě připomenu co jsem minule zapoměl. Ty balíčky po cca 700. gramech jsou z Francie, dokonce s popiskou chovu/chovatele. A opravdu kvalitní. Takže za podivnou cenu od číňanů koupě pair excelence.
Kuřecí stehýnka jsou z běžného a pražákům dobře známého obchůdku v Holešovické tržnici. Asi nic moc kvalita v chovu, když stojí 39,90 za kilo v podobě čtvrtek. Ale já s tím až takový problém nemám, stejně jako s výslednou chutí. Vybral jsem dost veliká, aby váha byla srovnatelná s kachními. A jak se dalo čekat, čas úpravy sous vide se dramaticky zkrátil.