Pita chléb, aneb mnoho povyku pro nic
Dovolil jsem si parafrázovat název známé divadelní hry Williama Shakespeare, abych popsal fakt, že některá jídla se připravovat doma až tak úplně nevyplatí. Pita chléb je velmi snadný na přípravu a nemálo otravný při jejím dokončení. Nevládnete li kamenem, tedy kamennou deskou do trouby, velkou jako celá mřížka na kterou se vejdou alespoň tři kousky, utratíte dost peněz za provoz trouby (elektřinu) a čas, který je relativně drahý. Ne až tak pro mne, ale…
Vakuovačka, sous vide, maso, možnosti
Neplánovaně na téma vakuovačka. Maso do vakua. Další zpracování. Ten dotaz byl jasný a já si uvědomil, že k určitým podrobnostem jsem se souhrnně ještě nedostal. Takže několik obrázků, původně přichystaných jen tak, na facebook a okolo toho postřehy. Dobře že tak, protože jsem, bohužel, přišel na další omezení. Takže ve výsledku je to celé zase o něco dražší pro mne. Myslím originální sáčky k dané vakuovačce.
Hovězí flank na černém pivu a zázvoru
Nejen že jsem si posledně na skopovém ohromně pochutnal, ale chtěl i pokračovat. Takříkajíc navázat. Když mi pak pod článek tady, do vzkazů Martas připomenul čerstvý zázvor, bylo jasno. Hovězí flank na černém pivu a zázvoru. Chtěl jsem jako základ použít slaninku, ale zůstal mi v litině výpek z kachního konfitu. Takže jsem ani nemyl a rovnou do něj naházel masíčko z vakua. Šestnáctidenní. A tady prosím jedno varování.
Už dříve jsem upozornil, že do vakuovačky je dobré použít primárně originální sáčky. Nyní už na tom vyloženě trvám. Dva stejné kusy hovězího pupku jsem šoupnul do jednoho originálu Eta a druhého od značky Steba. Ta sada mi zůstala doma po reklamaci přístroje. Zatímco v originálu bylo maso skvělé a vyzrálé, z náhrady jsem vyndal už zkažené. Kdo si někdy koupil načaté maso ve vakuu z obchodu, ví přesně co myslím. Není v tom žádný rozdíl. Takže výsledek – svar evidentně netěsnil.
Tuňáková majonéza
Tohleto mne zasáhlo jako blesk z čistého nebe. Ale no tak. Poněkud nabubřelá věta. Takže, náhodná úvaha, vzpomínka na velmi starou sci-fi knihu a jednoduchá pravda. Že totiž věci nemusí být nutně složité. Je to tak. Češi se neskutečně vyžívají v pomazánkách na jednohubky a chlebíčky. Proč ne? Ty pomazánky jsou ale často zbytečně složité. Z mnoha surovin. To snad nutně netřeba. No a někdy jsou to doslova sbírky hnusu. Sloní žrádlo. Znáte to? O šílených kombinacích v pixlách na regálech supermarketů škoda mluvit. Chcete li nejhořší příklad v tomto sortimentu, nahlédněte sem. K tomu ani nemám slov.
Přepuštěné máslo nebo Ghí?
A tady u mne žádné ghíčko prosím. Jsem na některá počešťování už vážně alergický. Nějaký blbec bez fantazie, zato s velkým elánem a chutí dělat byznys se rozhodne, že to nazve po svém. Polovina národa mu na to s chutí skočí. Takže všude najdete ghíčko a skutečnost, že se to už od pradávna jmenuje přepuštěné, nebo také oříškové máslo je zapomenuta takříkajíc šmahem. Viz například Magdalena Dobromila Rettigová a její přepouštěné máslo.
Přepuštěné máslo, Ghí v Indii a obecně východním světě, je čistý máselný tuk vzniklý pomalým zahříváním, kdy se postupně vzniklá pěna z vody a mléčné bílkoviny vyloučí na povrch, postupně spadne ke dnu a nakonec slitím výsledku skrz cedník zcela odstraní. Není potřeba pláténko, jak často popisují někteří, protože to co už ve výsledku nechceme stejně zůstane na dně primárně použité nádoby. Stačí opravdu jen opatrně slít.
Maso pro psy není žádný šmejd z odpadu
Já to opravdu nevěděl. Že existuje u nás firma, která produkuje balené mražené maso určené pouze pro psy. K té informaci jsem přišel náhodou, dík sestře a další z mnoha hádek na téma jak krmit svého psa. Ona totiž vyznává metodu krmení BARF, což je výhradně syrová strava, zatímco já odjakživa tvrdím, že ideální je kombinovat s jen průběžným podáváním syrového masa. Až se podíváte například sem, pochopíte co na tom vidím natolik složité, že se občas se sestrou rozhádáme. On totiž ten popis přesvědčených barfistů je velmi věrohodný. Já tak nějak ze životní zkušenosti tvrdím, že ať už cokoliv jiného, jedno je fakt. Pes není vlk! Nemá po staletích šlechtění trávení jako vlk a nemůže tedy tak fungovat. Takže za mne BARF ne! A když na to přijde, pak ani to syrové maso.
Selečí hřbítky v cibulovocelerové omáčce
S řepou karamelizovanou v másle a víně. To je veliká dobrota.
Jsou a nejsou to vlastně kotletky. Seknuté rovnou ze hřbetu s kostí. Takže dvojité. Skoro jako double T-bone. Pro tentokrát prostě selečí hřbítky. To maso bylo tak mladé, že bych kotletky oddělil jen ztěžka a bez kosti by to bylo jako mini panenky. Navíc, v tom náhodně navštíveném řeznictví byli neskutečně ochotní. Paní prodavačka po mém výběru a dotazu bez jakýchkoliv diskuzí utíkala dozadu, do takříkajíc zákulisí za řezníky (jak trefné když jsem tam zašel cestou z divadla), a ti mi ochotně naporcovali vybraný kousek přesně podle přání. Nádhera a já rukama radostně plácati.