Pečená zelenina, vyzrálá krkovička a kvašená řepa
Ani jsem nechtěl toto jídlo sepisovat sem. Ale! Jako vždy. Ta výsledná chuť a hlavně vůně prostupující celým bytem při přípravě mi prostě nedaly. Nedovolily vynechat vás a připravit o zážitek z výjimečnosti dík nejjednodušší přípravě a složení. Nic na tom není a přitom dokonalost sama. Prostě další z mnoha receptů jež potvrzují pravidlo. Čím méně, tím více.
Jedna zajímavost pro domácnosti dosti významná. Když zkrátíme přípravu o 5 ale i 15 minut oproti popisu níže, a opravdu použijeme litinu, můžeme klidně oběd či večeři připravit předem. Mám vyzkoušeno, že ve vypnuté troubě je to ideálně teplé jěště po 3. hodinách. Pak stačí jen na 3 minuty postavit na hořák sporáku a opět vypnout. Vše je krásně odleželé a ideálně horké.
Rib Eye + Sous Vide = parádní steak
Původně to mělo být o dalším pokusu s vakuováním hovězího masa a nakonec také je. Jen celý koncept jaksi pozměněn. Měl jsem v úmyslu koupit celou svíčkovou u Blahuty v Praze na Edenu. Jenže on nemá. Tak jsem náhodně nakoupil u dalšího Blahuty, bratra, v řeznictví kousek od mého bydliště. Ten kus roštěnce totiž vypadal už na pohled slušně. Jalovice, český chov, poněkud tmavší barva a jednoznačně Rib Eye. Více jsem se i po několika dotazech bohužel nedozvěděl. Škoda to komentovat. Ze zkušenosti s tímto prodejcem vím, že ta cena je na jím prodávanou kvalitu poněkud nad průměr. Ten plátek byl ukrojený z okraje, téměř od krku a takřka výstavní.
Další v plánu bylo pozvání sestřenky Lenky. Na steak, který ona opravdu moc ráda. A opět bohužel. Jak to nevyšlo se svíčkovou, tak ani setkáním. Prostě se kalendář můj, její i toho kusu masa neshodli. Takže sám sobě si. A pro vás…
Když je chleba jako dort
Pětadvacátý pšenično žitný odokáč pivní s česnekem. A proč tentokrát jiný název pro článek o pečení chleba? Těch co začínají číslem v pořadí už bylo dost. Beru už jako fakt, že péct kváskový chléb umím a netřeba počítat. Popravdě ale, spokojený stále nejsem. Nepeču dost často, protože nemám kam chleba udat. A když nepeču často, trpí moje zkušenost. Hlavně ale kvásek. Ten totiž vyndám z lednice tak jednou za 5 týdnů! A to je pro něj peklo. Vždy jej ještě oživím. Ovšem nákladně (mnoho mouky), a hlavně už dávno není co býval. Nelíbí se mi jeho vůně a je líný jako to pověstné prase. Což je logický nesmysl. Viděli jste někdy prasátka naživo? Jak jsou čilá a mrštná?
Katův šleh – kaťáček z vepřového
Klasika komunistické restaurace a dodnes má oblíbená dobrota. Ať si Pohlreich i jiní říkají co chtějí. A protože tady ne poprvé, dnes bez zbytečného vysvětlování. Prostě další varianta s rozkošnými sterilovanými mini žampióny a obrázkovým návodem. Mně se prostě ty fotoromány děsně líbí. Co ty na to paní Petro?
Každopádně, u mne doma je toto jídlo vždy kombinací dvou faktů: zbylo něco z úpravy většího kusu masa a budu v práci 2-4 dny od rána do večera. Jasný spouštěč i jistota. Nebudu totiž muset například o víkendu shánět kdoví co jako moji kolegové. Tak tedy…
Zapražená zeleninová polévka s vařeným masem
Pořádně hutná a navazující na nedávné dušené hovězí. Náhoda. Ovšem skvělá. Talíř této dobroty zastoupí s přehledem celý oběd. A opravdu šlo jen o náhodu, jejímž důsledkem je skvělý produkt z minima surovin průměrné kvality. Celé to začalo takříkajíc nehodou spojenou s tou náhodou.
Ráno jsem prohrabával mrazák a hledal. Cosi. Je jedno co. I tak jsem se spletl a vyndal něco jiného. Přitom mi ale padla do ruky krabička s čímsi, co jsem vyhodnotil jako vařené hovězí obrané z žebra. To se u mne může stát. Větší množství průměrného masa které ihned nepoužiji skončí odložené v mrazáku. Kdysi doma to otec automaticky mlel do sekané. Každopádně u mne okamžitá změna původního úmyslu a výsledek…
Dušené hovězí s brambory, mrkví a kapustou
Viděli jste nový počin Quentina Tarantina? The Hatefull Eight (Osm hrozných). Já se opět skvěle bavil a jako vždy netrpělivě očekávám co pro nás ještě chystá. Příští rok by to měl být film Kill Bill 3.
Proč o tom tady a nyní? Kdo viděl, povšimnul si jídla které se tam objevilo. Taková cowboyská klasika. Dušené hovězí s brambory a další zeleninou. Nečekejte fazole jakožto americkou klasiku. Někdo by je musel poměrně složitě vypěstovat, náročně zklidit, nebo přivézt z jihu sušené.
Červená řepa – vypečená polévka
Tak tomuhle jsem statečně odolával celý život. A je to divné. Salát z červené řepy mám rád odjakživa a boršč bez ní si neumím představit. Jen mne nějak nelákalo připravit z toho samostatnou polévku. A to bylo hloupé. Velmi hloupé. Z následujícího výsledku jsem byl tak nadšen, že namísto kompletního oběda spořádal jsem rovnou tři talíře. I když to chvíli vypadalo, že nebudu jíst vůbec. Při focení jsem se totiž strašně vztekal. Je známo, že nejhorší na focení je jednolitá bílá, černá a červená barva. U řepy je to ještě zajímavější. Zatímco ona samotná i připravené pyré vyšly parádně, polévka v bílém talíři byla děsná. To nakonec uvidíte.