Moje Dobroty

A je tady další kousek. Pečení chleba, stejně jako jiných těst, není pro mne taková zábava, jako práce s masem a v podstatě čímkoli ostatním. Přesto ale občas ten domácí zázrak připravím. Je to hlavně o potřebě. Zlepšovat se v té klasické disciplíně české kuchařiny. Nebo ještě přesněji, české tradici. Když už konečně většina národa ví o tom faktu, že doma lze, dokonale a v podstatě snadno, nemohu přeci zaostávat. A nebudu vám nic namlouvat. Samozřejmě že výsledný zázrak, kváskový chléb upečený doma a podávaný s těmi nejjednoduššímu doplňky je pro mne opravdu skvělým výsledkem toho neoblíbeného pečení. Tentokrát hlavně s něčím co, zdá se, upadá v zapomnění.

Celý článek »

Shodou okolností jsem se dostal k dnešnímu článku. Nemnohokrát a dnes s velkou změnou, jsem šunkovar použil. Když jsem u řezníka zahlédl to parádní "lisované kolínko", bylo rozhodnuto. Vyzkouším domácí a bude lepší. Jenže! Vycházel jsem z prvních pokusů se šunkou a nějakých textů na webu. Všude uvádějí čas přípravy 2,5 – 3 hodiny. A já na to skočil. Hloupě.

Celý článek »

Warning: Illegal string offset 'user_ip' in /home/users/pabloq/moje-dobroty.cz/web/wp-content/plugins/all-in-one-schemaorg-rich-snippets/functions.php on line 1124

Warning: Illegal string offset 'user_rating' in /home/users/pabloq/moje-dobroty.cz/web/wp-content/plugins/all-in-one-schemaorg-rich-snippets/functions.php on line 1090

Maso za levňocha v akci a dík minimu času nechuť vařit dlouho a složitě. Takže dnes velmi jednoduché a přesto moc dobré jídlo. Navíc právě pro ušetření času s použitím technologie dosti už staré a dnes opomíjené. Tedy alespoň u mne doma. Tlakový hrnec, neboli papiňák. Nemám jej příliš v oblibě a používám průměrně 4x do roka. Vždy jen na přípravu drštěk, které jediné ze všech potravin nejsem ochotný vařit jinak. Protože to dlouhé čekání se prostě nevyplatí. Nic výsledku nepřidá.

Je ještě jedna stará klasika, kterou bych tady moc rád popsal. Ale dík jakémusi šotkovi zmizela z mého vybavení. Remoska. Škoda. Nepotřebuji už, ale rád bych vám ji popsal. Protože jsem kdysi opravdu hodně používal a nedám na ten vynález českých hlaviček dopustit. Dnes ale…

Celý článek »

Sedlačina jako řemen dík skvělému masu z přeštických vepříků a obchodu Naše maso. Ten nápad jsem si hýčkal už od posledního nákupu toho parádního (parádně drahého) steaku. Tehdy jsem tam zahlédl krásné plátky bůčku který by bylo vyloženě škoda dlouho péct. Takže sobotní výlet do prodejny v Dlouhé ulici, tentokrát rychlý a nepříliš velký nákup a jde se vařit. Příprava bůčku je směšně jednoduchá, halušky už malinko složitější. Zelí vyloženě zdlouhavé. Ve výsledku kombinace na hodinu a půl a opravdu snadné, pohodové vaření.

Celý článek »

Ve čvrtek 15.10. mělo proběhnout další kolo soutěže Electrolux hledá tajnou ingredienci. Něco nevyšlo a termín zrušili. S poznámkou, že snad proběhne jiná verze namísto vaření přímo v kuchyňském studiu. Podle textu v mailu který mi to oznámil tipuju tu změnu a její důvod na typicky českou vlastnost případných soutěžících. Totiž, jemně řečeno, nechuť vyjet někam mimo domov. Ale je to jen doměnka, takže mne berte s rezervou. Každopádně mně je to líto. Mohlo to být mnohem zajímavější, než pravděpodobná změna na on line verzi. Ať je to jak chce, já byl připraven, volno v práci zařízeno a příprava doma neodfláknuta. Tak co s tím?

Celý článek »

Když už jsem ty Moje Dobroty. Jinak tvarůžková pomazánka. Velmi pikantní, podobná poměrně nedávno popisovanému pivnímu sýru. Stačilo jen rozkrájet tvarůžky na drobné kousky a společně s ostatními surovinami vyšlehat. Dík jejich gumovité konzistenci si pomazánka zachovala příjemnou strukturu jemné pěny s kousky tvarůžků a po několikahodinovém odpočinku kdy tvarůžky takříkajíc prostoupily vším ostatním byla na světě fajnová syrečková dobrota.

Dovolil bych si jednu výtku k tvarůžkům.

Nikdy nekupuju náhražky a tedy jednoznačně volím ty pravé, Olomoucké. Opravdu se mi líbí, že na rozdíl od časů dávno minulých je koupím vždy zralé a rovnou konzumovatelné. Opravdu se mi nelíbí, že buď začínám být doslova alergický na sůl, nebo jsou prostě čím dál, tím slanější. Každopádně to je můj osobní poznatek a vy si zkoukněte video na Jídlo s.r.o. O jejich výrobě a historii.

Celý článek »

V řezníkově podání je vepřový ocásek konec páteře s odřezky masa. Záleží na něm, kolik masa při porcování nechá. Protože ocásek s křížovou kostí navazuje na kýtu, dá se z něj někdy připravit pěkný řízek. Pro okamžitou spotřebu jej upravujeme buď bez křížové kosti, nebo s ní, a to pečený, vařený, nebo uzený. Můžeme využít i na přípravu huspeniny, nebo do ovaru. Připomínám jednoduchý fakt. V našich řeznictvích se pod stejným pojmenováním prodávají dva produkty. Tomu prvnímu já říkám „křížovky“. Od křížové kosti prosím. To jsou ty s odřezky. No a pak právě celý takzvaný ocásek. Překrásný kus masa s minimem kostí. Protože je kousek od kýty, je naprosto libový. A protože také blízko k bůčku, je neuvěřitelně šťavnatý. Někteří řezníci jej zasyrova ještě porcují. Na silnější plátky i s kostí. To je pak opravdová parádička pro oko, upravitelná klidně jako steak. Podobně jako mnou už mnohokrát krkovička.

Celý článek »