Pikantní vepřový gulášek se zelím
Další rychlovka jasně vypovídající o faktu, že guláš jak ho zná většina čechů není jen ten hovězí na cibuli a paprice, s česnekem a majoránkou. To vše tam ve výsledku bude. Ovšem také navíc zelí (a není to segedín), paprička (a není to chilli), namísto mouky klidně vločky, bulgur, jáhly (a není to pouze zdravá nuda bez chuti).
Mimochodem, o tom jak nádherně se nechají tyto a další suroviny kombinovat mne přesvědčili během jediného týdne v jídelně Eurest na mém novém pracovišti. Kolegové si sice stěžují, ovšem já, v posledních letech zmasírovaný Aramarkem, doslava si lebedím. Jistěže, je to jen jídelna. Ovšem velmi přijatelná.
Selské brambory
Ani nevím jestli se to tak opravdu jmenuje. Ale myslím, že je takto prezentují snad na každé akci venku, kde spousta rádoby podnikatelů nabízí kde co k snědku. Vídám to na farmářských trzích, náhodných akcích pod širým nebem, na koupališti u stánku. Myslím, že je dostanete v hypermarketech u teplého pultu (Tesco) a vždy jen žasnu jak rádi za to lidé utrácejí poměrně dost vysoké částky. Přitom příprava stejně jako výdaje jsou u tohoto jídla maličkost. Doslova směšné. I když?
Žebírko na tymiánu, karotka s římským kmínem a…
… šťouchačky s libečkem a smetanou. Pro rozmazlence. To uvidíte, pochopíte na fotkách. Aby toho ale nebylo málo, nakonec ještě úplně nejvíc nejlepší smažený řízek.
To jsem totiž tak přemýšlel co s těmi kotletkami od posledně. Dva kousky jaksi pozůstaly v mrazáku a představa toho suchého masa uprostřed? Brrr! No ale jak? Tak!
Tak, že je prostě rozeberu. To "nádherně libové" maso, říkejme mu klidně srdíčko, jsem jednoduše vyřízl, naklepal a naložil. No a zbytek pěkně poskládal do tvaru, opekl a v troubě dopekl. To vám povídám, paráda.
Libečkové pesto? Další v řadě a letos výhra
Ano, další pesto. A tento rok se v nich opravdu vyžívám. Tentokrát ale jednodušší, spíše jen dochucovadlo všeho možného.
Já libeček musím mít přinejmenším v létě k dispozici neustále. Když připravuji vývar, jakýkoliv, přidám pořádnou větev. Do vařených brambor nebo dušené rýže větvičku na chuť a vůni. To pro začátek. Využitelný je samozřejmě šířeji, ale…
Kotletky vepřové natřikrát upravené
Zklamání jako vždy. Já tohle maso prostě nemusím. To už si raději dám ten klasický "kužízek" bez křidélka a kůže (nesupreme). Každopádně jsem si pro vás připravil opět obrázkový dokument o té tolik oblíbené vepřové kotletce. A že ji tak máte obecně rádi jsem opravdu přesvědčen. Za mnohé zmíním svou sestřenku, která prostě "tlusté maso" nejí a jíst nehodlá. No nic proti tomu. Jen alespoň při přípravě by toho krycího tuku (o kůži nemluvě) mělo na maso zůstat nějaké to minimální množství. Když je ovšem maso průměrné kvality, nakonec i s tukem výsledek tristní. Já se tentokráte z připravených jídel opravdu neradoval. I když…
Naše maso = české maso
Je to tak a já si dovolil po delší době zase jeden opravdu kvalitní nákup. Krom toho že jsem chtěl konečně ochutnat fajnovou sekanou mistra Kšány a stejně tak i jeho pražskou šunku, jednoznačně jasná volba bylo opět hovězí hrudí pastrami. Pro mne to nejlepší co mají v nabídce uzenin a výrobků z masa. No a protože byl u pultu sám pan mistr, vybral jsem si k večeři kousek hovězího na steak. No, kousek…
František Kšána je, jak známo, tvor znalý, srdečný a upovídaný. Nikdy nešetří radou, ponaučením a srdečným projevem. Mne například včera po otázce co z masa máte nejraději a odpovědi že doměkka dušené hovězí vysvětlil, že takzvaná hovězí veverka zvaná též řeznická panenka, maso z vrchní části pupku známá v posledních letech u nás hlavně pod anglickým názvem hanger steak, byla ještě koncem devatenáctého století u nás řezníky nazývána "maso z teplý". A to proto, že téměř ihned po porážce, ještě teplá a maximálně čerstvá orestovala se v kouscích na cibulce a dík vysokému prokrvení pustila tolik vlastní šťávy, že vznikla parádní, hustá přírodní omáčka. Prý opravdu dokonalá specialita. No koukal jsem.
Šlehaná domácí Lučina s pažitkovým pestem
Ani toto už jsem nechtěl znovu sepisovat a sem přidávat. Jenomže těch možností je tolik…
Takže přece jen, domácí šlehaná lučina s pažitkovým pestem, holandským sýrem, tvarůžky, máslem. Příprava která mne dík své jednoduchosti a následně nekonečným možnostem v chuti baví stále více. Tato následujíci je v kombinaci primárně z jogurtu a kysané smetany. Vždy zachovávám poměr 2:1. Tedy dva díly jogurtu na jeden smetany. Ať už sladké či kysané. Stejně tak postup. Promíchat dobře obě ingredience, nalít do cedníku s plátýnkem a v pokojové teplotě nechat vykapat syrovátku 12 hodin při pokojové teplotě. Což platí i v těchto letních vedrech. Ta mají zajímavý vliv na chuť a vyzrání.