Masové konzervy doma připavené…
Červen 4th, 2014 | 
Napsal: 
…k dokonalosti řekl bych rád. Masové konzervy. Ale to je na dlouhé povídání, zkoušení, testování, ochutnávání…
Takže relativně krátce: Znáte to asi také. Jedno téma se u vás sejde z různých směrů v jednom krátkém období. U mne to bylo právě teď o masových konzervách, mase ve vlastní šťávě, "vepřovkách" chcete li. Prostě masové konzervy. Na facebooku dotaz zda bych to dělal tak či onak. Otázka jestli vodu ano či ne. V hospodě u piva dva týpci kteří zaslechli od pana vrchního že kuchařím přijdou ke stolu s požadavkem na ochutnání jejich rodinného pokladu který právě začali nabízet na farmářských trzích. Náhodně na akci Vinohradský gurmet stánek s nabídkou chuťově skvělého masíčka v pixle za ne až tolik skvělou cenu. A nakonec náhodná zmínka a nadšení kolegy který "právě tento recept shání protože…"
Čočka na kyselo s klobáskou a vajíčkem
Konečně ji tady máte. Slíbil jsem už v lednu a teprve dnes dostal chuť ji uvařit a také sníst. Hlavním "viníkem" je ale paní z obchůdku s ruskými potravinami Slovanský trh v pražských Záběhlicích, která si o ni řekla. Jak už jsem zmínil, při nedávném nákupu se zmínila, že čeká od ledna až napíšu recept, protože si to její děti oblíbily a ona neumí připravit. Tak to tady máte všichni a do původního článku doplním jen odkaz.
Vinohradský Gurmet – velká náhoda, chuť a styl
Ano takový byl. Asi tu větu, rčení všichni znáte: “člověk míní a bůh mění”. Já si ji dnes vychutnal opravdu do všech důsledků a následků. Ale začalo to vlastně už včera. Měl jsem velikou chuť býti vtipným. A tak jsem mimo jiné kolegovi asi dvacetkrát za odpoledne zopakoval: “Ty jsi zítra v práci? Co budeš mít k obědu? Já si upeču kachnu!” Byly to podněty čistě zjištné, provokující a ode mne ne právě milé. Jenomže zábavné. Ó jak jsem se mýlil 😀
Kachna se totiž nekonala. Já vyjel dopoledne na nákup. Na farmářské trhy. Krom pomerančů které jsem chtěl naskládat pod kachničku bylo zapotřebí sehnat také medvědí česnek který snad ještě je k mání. Nejen že nebyl a býti nemohl. Bylo gurmet a překvápko a peklo v podobě hromady dobrot které jsem ještě neznal, neochutnal a neviděl.
Prodejny ruských specialit – další návštěva
Víte že tam nechodím příliš často? Asi ne. Ne že bych nechtěl. Jen nemám tu potřebu. Tedy neměl jsem. V posledních dnech jsem tu paní v malé prodejně v pražských Záběhlicích navštívil hned dvakrát. Primárně pro další zásobu základů na polévky. Z dokončeného testu dobrůtek posledně vyplynulo že nejvíce jsem si oblíbil ukrajinský Boršč a Soljanku. Takže po kousku sebou a jako nová věc mne zaujal Plov. Tentokrát hotový pokrm. Jen ohřát. Produkce stejně jako u polévek firma Leis. Dále jsem opět vyzkoušel sušené ryby. Musím přiznat že kdysi a poprvé, ještě na návštěvě Volgogradu jsem nijak nadšený nebyl. Ale ani odmítavý. Byly to opravdu velké kusy kde maso hrálo prim. A bylo zapotřebí obírat. Podruhé jsem vyzkoušel koupit už spíše rybky do 20. centimetrů tady u nás a musím říct že teda nic moc. Minimální obsah masa, samá kost a kůže. Prostě o ničem. Další popis níže k obrázkům.
Rubrika Rady, Recepty, Víte že..? | 
Štítky: 2014, Nákupy, Polévky, Polotovary a konzervy, Ryby, Zahraniční speciality | 
8 komentářů »
Karbanátky se sýrem a šťouchané brambory s karamelizovanou cibulkou
Tak abych to protentokrát téměř dokončil. Karbanátky v mé kuchyni potřetí v poslední době, tentokráte sýrové, neobalované a s lehce netradičními šťouchačkami. Stejná směs jako posledně a ze zbytku ještě dodám pravděpodobně čevapčiči nebo pleskavicu. To podle momentální chuti. Každopádně v těch několika článcích jasný přehled nejjednodušší přípravy mletého masa, jehož možnosti i chutě ve výsledku jsou takřka nekonečné.
Karbanátky moderně a bramborová kaše
Nějak moc mi posledně zachutnaly a tak jsem si dal ještě jednu várku. Vlastně za to může kolega v práci. Tak nějak jsme se shodli že i v tom pitomém aramarku není takříkajíc nic proti ničemu dát karboš a nějaký ten brambor nebo salát. Přestože jsem už nadobro přesvědčen že zdejší kuchaři prostě neumí vařit (myslím primárně konkrétní jídelnu v Praze na Žižkově), karbanátky tak nějak snáším. Mnoho z vás asi podotkne že to je risk, ale já s nimi opravdu nemám zásadní problém.
Posledně tady jsem je připravil tak, jak je znám odmala u rodičů a babičky. Tedy hlavně u ní, páč naši si potrpěli spíše na sekanou a čevapčiči. Dnes jsem si při jejich přípravě uvědomil, že to vlastně dík této babičce jsem tak nadšený jedlík. U ní totiž co návštěva, to dobrota na talíři. bez výhrad a bez kecání. Prostě před vás položila talíř a děj se co děj.
Saláty – když ve velkém, tak s odstředivkou
Stal jsem se milovníkem salátů připravených narychlo z čerstvé zeleniny. Nemohu tvrdit že to bylo dobrovolné a spontánní. Spíše z donucení. A ne že bych neměl zeleninu rád. To vůbec ne. Právě naopak. Ale abych si jako prvoplánovou večeři připravil pouze salát u mne taky nebylo běžné. Spíše jen jako něco navíc. Bohužel mi nedávno diabetoložka sdělila, že čas přežírání skončil a pokud se opravdu potřebuji něčím nacpat k prasknutí, pak jedině právě tímto. Žádná radost, to musím přiznat. Má běžná strava a jídelníček včetně všeho co pro vás tady prezentuji je sacharidový blázinec. To už asi víte. Navíc mám s tou čerstvou zeleninou několik potíží.
Je to například o chuti. Totiž pachuti jež mi zůstává v ústech o to silnější, o co více je na talíři čehokoliv zeleného. Ta spousta železa mi totiž v následném pocitu není právě příjemná a musím to řešit rychlým použitím kartáčku a zubní pasty. Což je sice dobrá správa pro zubařku, ale ve mně to zabíjí krásu z jídla a následného doznění.
Další věc je kvalita. No ano. Zkuste si jen tak narychlo koupit rajče které opravdu chutná. To je ale na jiný článek. Každopádně dnes primární salátek a jeho příprava dík použití jedné z mnoha zajímavých a v tomto případě více než vhodných kuchyňských potřeb.
Rubrika Nádobí a pomůcky, Odkazy, Rady, Recepty |
Štítky: 2014, Studená kuchyně, Zelenina |
5 komentářů »