Šetříme v kuchyni – slepičí Phở
Jak jsem slíbil v minulém textu, tak dnes přidávám tu brnkačka polívku, co provoní byt jako vánoční perníčky. Ono připravit ji tak, aby chutnala například jako v SAPA v Phở Tùng, nebo na Jiřáku v Pho Vietnam, není úplně snadné. Ovšem ne pro kdovíjak složitý postup. Spíše jde o výběr surovin. My tady ale stejně nechceme originál. Jen kvalitní polévku s co možná nejsnadnější přípravou a nevysokými náklady. No a to je tato…
Šetříme v kuchyni – slepička ve víně
A k tomu karamelizovaná kořenová zelenina se slaninou. Anebo ne. Jak chcete. Já byl línej, nebyl už čas, hlad jako zvíře. Takže jen bramborová kaše s pórkem. A maso ze slepičky brinované. Tedy marinované 24 hodin v pětiprocentním solném roztoku. A vše v tlakovém hrnci. Přeci jen, jedeme ekonomicky, úsporně. Což ovšem nevylučuje použití vína. Není nutně drahé. Slepice může klást poměrně velký odpor a tak tedy tlakový hrnec. A pozor, jako bonus v příštím článku dokonalá vietnamská polévka za pár peněz.
Ač to celé zní, možná, poněkud nabubřele, nejde o nic složitého a drahého. Já se s podobnou úpravou setkal poprvé letos na jednom z festivalů jídla a streetfood. Klasické beef bourgignon Julie Child tam potřebovali nabídnou jako mini degustační porce. A to pak zkuste do miniporcičky nacpat kusy mrkve, masa a všeho ostatního. Takže servírovali kousek masa se supersilnou omáčkou a k tomu právě tu drobounkou zeleninu se slaninou. Fakt dobrý.
Krůtí masala s rajčaty, brambory, mrkví
A ještě s máslem, oliváčem, smaženou cibulkou, česnekem, pórkem, petrželkou. No a sůl. Hotovo. Padesát minut a karí jako poleno. A dík Richardovi. Koření dovezené přímo od zdroje, ze Srí Lanky, je opravdu parádní.
Ano, výhoda sepisování tohoto blogu tkví mimo jiné ve faktu, že občas někdo přiveze z cest zajímavost, kterou normálně nekoupíte. I když! Lze, když víte. Já například dávno vím, že stačí zajít do kteréhokoli obchodu s Halal Foods. Jenže tam jim ty kupy leží jen tak volně dost dlouho.
Jakmile jsem viděl ty tři zavakuované sáčky, nevěřil jsem vlastním očím. U nás jsme zvyklí kupovat pytlíčky s 10.-30. gramy průměrné kvality. Tohle bylo přímo od zdroje, naprosto čerstvé a rovnývh 350 gramů. Což je v české domácí kuchyni opravdu neobvyklá porce koření.
Telecí Ossobuco pečené na kořenové zelenině
S cibulí a slaninou, vínem a rozmarýnem. K tomu špenátové pyré a vařené brambory. Ty mimochodem mám nejlepší za poslední snad tři roky. Takže mažu na stánek za pánem pro další. Ale…
Ossobuco, zdálo by se, je už nějakou dobu na pultech našich obchodů. Bohužel, většinou jen hovězí. Tedy vlastně kližka s kostí. Nic proti tomu, ale kdo jednou ochutnal telecí, rozpečené do absolutní měkkosti, ten už jinak nechce. No a to, když už seženete, stojí ne méně než 200-300 korun za kilo. Vlastně není neobvyklá cena ještě o sto korun vyšší. A jak to jídlo charakterizovat aby bylo úplně jasno?
Šetříme v kuchyni – mleté maso v akci
Mleté maso je pořádně zrádné. Já bych tu srajdu v krabici ze supermarketu nepořídil ani za 10, ani za 150 kaček. Za prd to stojí pokaždé a levné navíc obsahuje maximálně 70% masa. Naopak akční "mleté polotovar" od Zeman Maso-Uzeniny za 79,90 kilo, to je vážně dobrá volba. Já ho koupil ze zvědavosti před asi dvěma roky. A okamžitě si oblíbil. Je to čisté maso, lehce voní i chutná po stařeném, což napovídá, že dobře vyvěšují původní celé kusy. Napsal jsem tehdy na jejich obchod a dostal jednoznačnou odpověď. Receptura s poměrem i kvalitou masa je jejich interní, melou 1:1 hovězí a vepřové. A je to vhodné na kde co…
Šetříme v kuchyni
Řízečky z plece, brambory šťouchačky, zelenina kvašená. Jo. Když už pořídíte tu akční vepřovou plec (například právě nyní v Zeman Maso-Uzeniny) na výpečky, pak rozhodně v rámci úspor stojí za to koupit více. Totiž, jasně že více je dráž, ale větší, nebo rovnou celá plec znamená, že po rozbourání máte krásný váleček a oříšek na řízky. No a teprve to co zbude, použijeme na vrabčáky. Nebo guláš. Nebo na paprice. Nebo co…
Šetříme v kuchyni
Pečené kuřátko s Gremolatou. K tomu vařené brambory s domácí Aioli omáčkou. Na levné vaření to zní poněkud nabubřele viďte. Ale není, věřte mi. Aioli není nic jiného, než česnekem ochucená majonéza vylepšená olivovým olejem. A protože ten drahý, panenský je tak chuťově výrazný, že postačí jen málo, není to vlastně ani příliš drahé. Každopádně chcete li, níže je soupis základních ingrediencí a inspirujte se perfektně sepsaným receptem tady. No a nebo si prostě udělejte majonézu. Nejdříve trocha teorie: