Halušky mého kamaráda a spolubydlícího mám rád už léta
Březen 25th, 2014 | 
Napsal: 
A jsou nejlepší jaké jsem kdy ochutnal.
Jen jsem nevěděl jak to dělá. Začalo to před více než třemi roky. Přišel jsem večer z práce domů a na stole v kuchyni neuvěřitelná hromada. A k tomu rovnou připravená restovaná slaninka s cibulkou. Tvaroh se zakysanou smetanou a hlavně bryndza se smetanou sladkou. No výber úžasný a ta chuť. Nikdy předtím mi tolik nechutnaly.
Upozorňuji že Jano neumí vařit! Nic krom tohoto. Ovšem takto. Kdyby jeden každý člověk na světě uměl jednu jedinou věc tak dokonale…
Takže jsem z něj začal tahat rozumy. No jo jenže, když on neumí vařit. Já s překvapením zjistil, že mi nedokáže ani popsat jak to dělá. Jaká používá množství surovin. Prostě jen "já smíchám to a tamto a pak to uvařím"… No hrůza. Další tři roky se nám nepodařilo synchronizovat čas tak, abychom se do toho pustili společně. Až tentokrát a na základu mé přípravy perkeltu uvedeného minule. Nakonec ještě bylo překvapení do polévky připravované už jeho babičkou.
Rubrika Recepty | 
Štítky: 2014, Bez masa, Brambory, Česká klasika, Zahraniční speciality | 
7 komentářů »
Perkelt s kysaným zelím zahuštěný bramborem
Tradiční český segedín nemusí být až tak tradiční a mouka je pak zbytečná. Nedávno mne ten novácký tajtrlík Hruška natolik otrávil že jsem se sám zamyslel nad přípravou guláše ze čtyř základních surovin a několika málo ingrediencí na doplnění či snad zvýraznění chuti. A ten jeho hnusný masox to jistojistě nebude. Protože tyto čtyři potraviny samy sebe navzájem doplní takovým způsobem že tuk, koření a vývar budou už jen finální tečkou.
A protože jde o výraz protestu, odporu k pitominám veskrze odporným, snažil jsem se jak si jistě povšimnete o jedno podstatné. Totiž nejen jednoduchost a ladnost kombinací surovin. Ale také o logiku a ohleduplnost k tradicím. Proto jsem například do gulášku nezavařil primárně zamýšlenou rýži nebo kuskus. Šlo by to. Ale nepatří tam historicky. Hlavně ta rýže. Kuskus by šel, ale jak tradice praví: těstoviny jako příloha, ne do pokrmu samotného. Samozřejmě jde o pouze tento můj recept. Jinak souhlasím s obojím a to úplně klidně. S čistým svědomím.
Rubrika Recepty |
Štítky: 2014, Česká klasika, Vepřové maso, Zahraniční speciality |
Žádné komentáře »
>> guláš, perkelt, paprikáš, tokáň – tradičně či moderně?
S využitím textů na internetu jsem vlastně jen seskládal několik poznatků o přípravě tolik oblíbených gulášovitých jídel. Popravdě ale hlavně chci upozornit na dvě věci:
– Nepodléhejte prosím moderním trendům a televizní masírce typu Láďa Hruška na Nově. Nekazíte požitek z jídla jen sobě (to je koneckonců vaše věc), ale hlavně svým dětem do budoucna. Já opravdu trpím představou budoucnosti založené na amarounech (tofu)!
– Věřte že navzdory následujícím řádkům lze vařit dokonale a přitom snadno. Když něco trvá tři, ale i pět hodin, neznamená to ztrátu času a nutnou výdrž u plotny. Vždyť je tady doba elektroniky a trouba stejně jako ta plotna umí přemýšlet. Nebo alespoň časovat za vás. Tedy u ní nestojíte.
Jak vykostit vepřové koleno
Netuším proč mne to nenapadlo dříve. A je to tak snadné. Když jsem posledně připravoval Pálivé ragů, zůstala opět a jako vždy spousta fotek ležet ladem na disku. No a při jejich třídění mne napadlo toto. Tak se podívejte jak v několika málo krocích vykostit vepřové kolínko. Je to vlastně brnkačka a hlavně zábava. Když se podaří oddělit ty správně použitelné části od sebe.
Mléčné toustové žemličky s roastbeefem, karamelizovanou cibulkou a hořčicovou majonézou
Dokonalá svíčková od Blahuty a možnosti které v kuchyni nabízí mne přivedly k pokusu. Připravit si malý steak a nechat vychladit. Výsledkem měl být kousek roastbeefu který bude použitelný na sendviče. A byl. Naprosto skvělý a já dík jemu zjistil že to co nemám v přílišné oblibě zatepla, tedy steak jako takový je opravdu výborné a mně vyhovující v podobě nářezu na housce či jen tak na talíři kdy housku a salátek přikusuji. Takže malé opakování a výsledek vpravdě parádní.
A ještě pro upřesnění – mohl jsem si samozřejmě připravit pořádný kus roastbeefu, jenomže tak moc rád jej nemám a taky by mně bylo líto si to maso neužít ještě jinak. Tak jdeme na to.
Pečený gulášek z hovězího roštěnce v zeleninovém základu s hříbky
Guláš je stále gulášem a proto se tentokráte nebudu rozepisovat o tom proč a nač. Začnu rovnou seznamem surovin. Jediná změna je v použití zeleninového základu. Minule to bylo klasické Halali, dnes ADY kterou prodávají například v Kauflandu. Rovnou říkám: je o ničem. Zlatý Halali.
Jo a proč ten základ? V guláši není příliš obvyklý. Stejně tak ale není od věci. Vyzkoušejte. Nebo si připravte svůj, domácí.
Pálivé ragů z vepřového kolínka s cizrnou a restovanou zeleninou
Ach jo! Připadám si jako školák při zkoušení. Musím totiž začít takto: na začátku tohoto článku se omlouvám, protože nedodám všechny původně zamýšlené materiály. Nebo školačka: milý deníčku, jsem smutná protože mne zklamal…
Nu což, to podstatné na konci, včil to vaření!
Dostal jsem dárek. Věcičku kterou už delší dobu chci koupit a nějak se k tomu nedostávám. Kolega v práci ji přinesl, položil na stůl a prohlásil že to prostě nepoužívá. Ani ještě nevybalil z originál pixle. Já ale neumím věci jen tak dostávat. Takže tradiční otázka a rozumná odpověď: něco mi uvaříš. No jo, co ale? Takže dotaz a velmi rychlý výběr…
"Bylo to takové pikantní a mně to chutnalo a tak třeba podobně." No a je jasno. Tohleto kari je pro kolegu za dárek i pochvalu dřívější ochutnávky.