Pečený gulášek z hovězího roštěnce v zeleninovém základu s hříbky
Březen 19th, 2014 | 
Napsal: 
Guláš je stále gulášem a proto se tentokráte nebudu rozepisovat o tom proč a nač. Začnu rovnou seznamem surovin. Jediná změna je v použití zeleninového základu. Minule to bylo klasické Halali, dnes ADY kterou prodávají například v Kauflandu. Rovnou říkám: je o ničem. Zlatý Halali.
Jo a proč ten základ? V guláši není příliš obvyklý. Stejně tak ale není od věci. Vyzkoušejte. Nebo si připravte svůj, domácí.
Rubrika 
Štítky: 
Pálivé ragů z vepřového kolínka s cizrnou a restovanou zeleninou
Ach jo! Připadám si jako školák při zkoušení. Musím totiž začít takto: na začátku tohoto článku se omlouvám, protože nedodám všechny původně zamýšlené materiály. Nebo školačka: milý deníčku, jsem smutná protože mne zklamal…
Nu což, to podstatné na konci, včil to vaření!
Dostal jsem dárek. Věcičku kterou už delší dobu chci koupit a nějak se k tomu nedostávám. Kolega v práci ji přinesl, položil na stůl a prohlásil že to prostě nepoužívá. Ani ještě nevybalil z originál pixle. Já ale neumím věci jen tak dostávat. Takže tradiční otázka a rozumná odpověď: něco mi uvaříš. No jo, co ale? Takže dotaz a velmi rychlý výběr…
"Bylo to takové pikantní a mně to chutnalo a tak třeba podobně." No a je jasno. Tohleto kari je pro kolegu za dárek i pochvalu dřívější ochutnávky.
Pinzeta v kuchyni, aneb není kousku aby na něm nebylo…
…byl to pan Riddi kdo mne před už drahným časem inspiroval a já se vypravil na nákup. Sehnat pinzetu pro kuchaře nebylo nijak složité. Značce Tescoma jsem věřil vždy a proto i výběr nebyl o velkém rozmýšlení. Bohužel ale nezkušenost má a řekl bych i výrobce se projevila u mne velmi standartně. Rozlámal jsem ji.
Ale jak to celé bylo.
Já tuhle věcičku chtěl využít primárně jako nástroj vhodný k uchopení horké suroviny. Dále jako univerzální míchadlo které je vždy po ruce a téměř neustále v ní. Nakonec až jako opravdovou pinzetu. Tedy něco k uchopení něčeho malého na co prsty jsou příliš surové. Například k doupravení čehokoliv na talíři při focení. Ve druhém a třetím případě se opravdu vyplatila. Ten první ale…
>> Znáte pastu Tandoori?
Je to vlastně jedna z mnoha v rodině kari past. Primárně ovšem určena k nakládání masa na smažení a grilování. Léta jsem odmítal byť i jen ochutnat. Jenže když už se půl roku povaluje ve spíži je opravdu ne li moudré tedy alespoň rozumné a ekonomické vyzkoušet co umí. Co na ní celý svět a u nás například pan Pohlreich a Vaněk vychvalují. No a už to vím. Je totiž každopádně zajímavá. Sama o sobě připomíná cokoliv co už jsem vyzkoušel a ochutnal. Prostě kari. Směs která ve výsledku nabízí neuvěřitelně hutnou a výraznou chuť koření kterou nemusím ale ochutnám. Navíc však to koření samotné. Myslím tím konzistenci která je sice pastovitá na pohled a omak, ale navíc plná drobných zrníček použitého koření ze kterého byla vyrobena. A to mi vadí opravdu moc. Ne však tolik u Tandoori.
Smažená rýže s krůtím masem z konfitu
Není to tak dlouho kdy jsem vám tady představil mléčné toustové žemličky s krůtím konfitem. Když vám tohle velejemné masíčko zůstane v lednici a zdá se býti poněkud bezprizorním (trochu nesmysl) můžete jej použít i do dalšího počinu společně se zbylou rýží od včera. Je to snadné, rychlé a přestože ze zbytků velmi chutné. Protože z kvalitních zbytků.
Bifteček se salátkem z pečené zeleniny
Skvělý oběd s nádechem luxusu
Tomu jsem nemohl odolat. To je vám taková krása a dokonalost že si zaslouží vlastní odkaz. Ten salátek máte už tady. O mase jsem se zmínil zde. No a tentokrát už jen parádní spojení. Výborný salátek a beefsteak jako z reklamy na argentinké hovězí.
Opakováním k dokonalosti…
Vepřová roláda z libového bůčku
Roláda z bůčku to je klasika. A jistě žádná vysoká škola vaření. Naopak. Je až legrační s jakou vytrvalostí se objevuje v téměř jakémkoliv studeném bufetu potažmo obložené míse. Těžko pak soudit zda je tak oblíbená dík relativně snadné přípravě, či pro své chuťové vlastnosti kombinující většinou maso v celku a umleté. U mně a pro mne je to jasné. V konzumaci masových rolád tohoto typu (tedy pečených z vepřového) se nijak zvláště nevyžívám. Ale ta příprava od koupě až po krájení mozaiky na plátky je opravdu zábavná. Možná i proto, že snad rok po vyučení v oboru kuchařském jsem na jakousi soutěž připravoval galantinu. A to je v podstatě to stejné. Tak jdeme na to ne..??..