Karbanátky se sýrem a šťouchané brambory s karamelizovanou cibulkou
Tak abych to protentokrát téměř dokončil. Karbanátky v mé kuchyni potřetí v poslední době, tentokráte sýrové, neobalované a s lehce netradičními šťouchačkami. Stejná směs jako posledně a ze zbytku ještě dodám pravděpodobně čevapčiči nebo pleskavicu. To podle momentální chuti. Každopádně v těch několika článcích jasný přehled nejjednodušší přípravy mletého masa, jehož možnosti i chutě ve výsledku jsou takřka nekonečné.
Karbanátky moderně a bramborová kaše
Nějak moc mi posledně zachutnaly a tak jsem si dal ještě jednu várku. Vlastně za to může kolega v práci. Tak nějak jsme se shodli že i v tom pitomém aramarku není takříkajíc nic proti ničemu dát karboš a nějaký ten brambor nebo salát. Přestože jsem už nadobro přesvědčen že zdejší kuchaři prostě neumí vařit (myslím primárně konkrétní jídelnu v Praze na Žižkově), karbanátky tak nějak snáším. Mnoho z vás asi podotkne že to je risk, ale já s nimi opravdu nemám zásadní problém.
Posledně tady jsem je připravil tak, jak je znám odmala u rodičů a babičky. Tedy hlavně u ní, páč naši si potrpěli spíše na sekanou a čevapčiči. Dnes jsem si při jejich přípravě uvědomil, že to vlastně dík této babičce jsem tak nadšený jedlík. U ní totiž co návštěva, to dobrota na talíři. bez výhrad a bez kecání. Prostě před vás položila talíř a děj se co děj.
Saláty – když ve velkém, tak s odstředivkou
Stal jsem se milovníkem salátů připravených narychlo z čerstvé zeleniny. Nemohu tvrdit že to bylo dobrovolné a spontánní. Spíše z donucení. A ne že bych neměl zeleninu rád. To vůbec ne. Právě naopak. Ale abych si jako prvoplánovou večeři připravil pouze salát u mne taky nebylo běžné. Spíše jen jako něco navíc. Bohužel mi nedávno diabetoložka sdělila, že čas přežírání skončil a pokud se opravdu potřebuji něčím nacpat k prasknutí, pak jedině právě tímto. Žádná radost, to musím přiznat. Má běžná strava a jídelníček včetně všeho co pro vás tady prezentuji je sacharidový blázinec. To už asi víte. Navíc mám s tou čerstvou zeleninou několik potíží.
Je to například o chuti. Totiž pachuti jež mi zůstává v ústech o to silnější, o co více je na talíři čehokoliv zeleného. Ta spousta železa mi totiž v následném pocitu není právě příjemná a musím to řešit rychlým použitím kartáčku a zubní pasty. Což je sice dobrá správa pro zubařku, ale ve mně to zabíjí krásu z jídla a následného doznění.
Další věc je kvalita. No ano. Zkuste si jen tak narychlo koupit rajče které opravdu chutná. To je ale na jiný článek. Každopádně dnes primární salátek a jeho příprava dík použití jedné z mnoha zajímavých a v tomto případě více než vhodných kuchyňských potřeb.
Hamburgery z Icelandu – to není špatně!
Je to jen o tom mase. Nechcete li si připravit domácí mleté, zkuste toto. Není to vyloženě chyba ale ani výhra. Každopádně stojí za vyzkoušení. Maso upravené v jakémkoliv velkém závodu je prostojednoduše jiné a nepřipomímá primární surovinu. Pro mne tedy opravdu důrazně a pan Pohlreich by to komentoval ještě důrazněji. Já ale taky umím být kompromisní a když jde o hamburgera tak i velkorysý. K tomu mne dovedl šmejd jménem Mc… No co už. Není tady jediný. Mohu vám ale zaručit, že jakmile vyzkoušíte tento výrobek, usměrníte svůj styl nákupů jinam a jinak budete uvažovat.
Grilované supreme se salátovou variací
Kuřecí krupicová s játrovou zavářkou a zeleninou
A jen jako takové doplnění. Když už jsem tolik popsal úpravu kuřete, nemohu nepřidat několik polévek z vývaru který byl opravdu parádní. K přípravě játrových nočků (zavářky) jsem použil osvědčený kousek který v mé kuchyni je jen dík spolubydlovi a jeho občasné přípravě halušek. Musím říct, že ač výsledkem jsou opravdu malinké nočky, jsem s jejich kvalitou a celkovými možnostmi využití moc spokojený. Takže jen několik fotek s krátkým popisem…