>> Litinová zapékací pánev IKEA
Leden 23rd, 2014 | 
Napsal: 
Tuto věcičku mám ve své kuchyni už asi tři roky. Naprosto bez konkurence pro zapékání, dopékání, prohřívání a jakkoliv jinak to nazvete. Litinová zapékací pánev IKEA – je malinká (asi 25x25cm), festovní, těžká a takřka nezničitelná. Je to prostě litina. Když potřebuji gratinovat toust pod grilem, nebo nechat v troubě odpočinout steak či hamburger je to právě ona která to zvládne s přehledem. Stejně tak si na ní upeču narychlo kuřecí stehna, křídla, rybu, plátky brambor…
Tohleto není reklama nebo odkaz na nákup v IKEA. Jen příklad parádního kuchyňského vybavení pro absolutně univerzální využití. A hlavně odkaz do budoucna. Často píši o něčem pod grilem zapečeném či dokončeném. No a právě v tu chvíli používám tuto malou těžkou věcičku…
ICELAND – mražené potraviny z UK a primárně hamburgery
Když jsem nedávno sepsal tento v podstatě seznam prvního nákupu, byl jsem si jist že první co chci vyzkoušet jsou hamburgery. Jak ty velmi průměrné housky tak, a to hlavně, hotové maso které v UK je také jen průměr. U nás bohužel z něj dost vybočuje směrem nahoru. Bohužel? Já myslím že to dojde každému kdo alespoň jednou ochutnal opravdu poctivě připravený hamburger z čerstvého masa v pravé americké briošce a může tudíž srovnat se spodinou z macgumy, či hambáčem z kdejakého stánku. Tu fajnovou briošku najdete tady a maso například tady. A věřte že propříště už vynechám i tu pitomou strouhanku. Dík výrobě klobásek jsem si uvědomil že to jde jinak!
No a proč jsem po těch mražených tak toužil? Já si je tam totiž kdysi dost oblíbil a tady je marně hledal. Dnes jsem jinde v chuti i kvalitě. Ale jak za chvíli poznáte netřeba se mrazáku v Icelandu vyhýbat. Vždyť už první obrázek vypráví pohádku o fajnovém hamburgeru.
>> Jak se stravuje český zaměstnanec…
…o polední pauze. Ano, myslím tím oběd. Měl jsem tu úžasnou možnost dík shodě okolností jíst a tím pádem sledovat cvrkot okolo obědů v jídelně budovy kde pracuji. Tři dny po sobě. A ne, nedám si pokoj už jen dík jejich přístupu. A opět ano, jedná se o známý Aramark. Už jen ta jejich nabubřelá webová stránka mne rozpaluje doběla. I kdyby v celém světě vyhrávali jednu soutěž a cenu za druhou, dokud nabízí to co já vyzkoušel nezaslouží nic jiného než pohrdání a výsměch! Dva dny tradiční česká průměrnost a ten třetí výsměch lidem i jejich peněženkám. Tak to vypadalo. První dva dny se mi ani moc nechtělo fotit. Ten třetí jsem už opravdu musel. Nicméně úvodní obrázek je z jejich webu.
Prodejny ruských specialit – Boršč, Soljanka, Rassolnik…
…a jim podobné, aneb i ruská konzerva může být delikatesa. No vážně. Je to až s podivem a hlavně smutné. V každé civilizované zemi najdete nějaké ty místní speciality nejen v čerstvém provedení, ale také nějakým způsobem konzervované. Já shodou okolností ochutnal hned po vyzkoušení mražených potravin z Icelandu a japonských Miso polévek několik borščů ve sklenici zakoupených právě ve zmíněné ruské prodejně. Je jich po Praze nemálo a já se jim docela dost vyhýbal. Už jen dík těm spoustám konzervovaných potravin.
No přece nebudu já jíst něco z pixly..??.. Ó jaká bláhovost! Boršč, Soljanka, Rassolnik a opět Boršč a ještě další, jiný…
Proč odmítám konzervy? No protože znám českou (ne)kvalitu. Guláš, tradiční česká specialita je dík Babišovi a jemu podobným přiveden k dokonalosti ve způsobu jak otrávit zákazníka. Tradiční vepřovku nám už dávno sebrali číňani aby ji následně vrátili ve své superodporné verzi a teď tohle z ruska. Jenže…
Nová prodejna na ulici V Korytech přímo u autobusové zastávky Jesenická v Praze 10 mne prostě shodou okolností zaujala. Nejmenuje se Gurman ale nějak jako Slovanské speciality a dík čekání na té zastávce mne nejen nalákala, ale nadchla natolik, že jsem se za dva dny vrátil pro pořádný nákup.
Rubrika Rady, Recepty, Víte že..? | 
Štítky: 2014, Nákupy, Polévky, Polotovary a konzervy, Zahraniční speciality | 
5 Comments »
Připravte si mrazáky, je tady Iceland
Britský řetězec Iceland, jehož specializací je mražené zboží, zahajuje v Česku expanzi. Plánuje otevřít desítky prodejen a do pěti let chce zaměstnat přes 2000 lidí. Celková investice přesáhne miliardu korun.
Takto a v několika dalších podobách se od prosince loňského roku vyjadřují titulky různých českých deníků. A já nemohu než poznamenat: konečně!
Ne že bych si nějak zvlášť potrpěl na mražené polotovary. Tím hlavním důvodem je prostá nostalgie. Když jsem totiž v Anglii žil a v tomto řetězci i běžných marketech nakupoval, navyknul jsem na slušnou kvalitu která je snadno k mání. A tím snadno myslím i ceny. První prodejna v Praze a jedna ze tří v ČR je tedy v provozu a já se tam vypravil na nákup. Posuďte z následujících řádků zda to stojí za to…
Chobotničky na víně s Chitarini a Pecorino Romano
Když jsem si posledně očistil osm kalamár zůstala samozřejmě k použití chapadýlka. Protože ale tyhle věci moc nemusím, nepokoušel jsem se zjišťovat kdovíjaké záludnosti jejich přípravy a využil postup osvědčený pro například krevetky. A protože to bylo zamilované jídlo Laděnky i její dcery, myslím že v tomto dalším provedení zachutná i vám. Těm kteří mají mořské potvory rádi. Já to tedy nejsem a podle toho dopadlo i toto jídlo. Snědl jsem polovinu a i tu s velkým sebezapřením.
Čočka – na nový rok tradiční a pro mne nepříliš oblíbená
Přestože jsem takto neplánoval a popravdě neměl vybráno co bude mým prvním příspěvkem tomuto blogu v roce 2014 začínám právě čočkou. Shodou okolností a velmi shodně s doporučením kolegy Pepata na Facebooku z 29.12.2013. Proč? Byl jsem osloven a obviněn paní Petrou že: "Dnes jsem se šla k tobě na web inspirovat, jak udělat čočku a ty tam žádnou nemáš!" Tuž ja, budu mít, ale…
Pro mne nepříliš oblíbená luštěnina stejně jako hrách. Proto si ji připravím sotva třikrát do roka. Většinou dvakrát jako polévku a jednou na kyselo. U obojího mám v přípravě trochu zvláštnost. Zatímco kde kdo při ochucení na kyselo použije pouze ocet, já také malinko cukru. Ta sladkokyselá chuť je má oblíbená a už poměrně dost lidí v mém podání překvapila.
No a tím u mne použití čočky tak nějak končí. Občas do šouletu troška a stejně tak do hrstkové polévky. Určitě ji nejím studenou v podobě salátu. To já tedy opravdu nerad.
Každopádně tento článek je na pokračování…