Prodejny ruských specialit – Boršč, Soljanka, Rassolnik…
Leden 16th, 2014 | 
Napsal: 
…a jim podobné, aneb i ruská konzerva může být delikatesa. No vážně. Je to až s podivem a hlavně smutné. V každé civilizované zemi najdete nějaké ty místní speciality nejen v čerstvém provedení, ale také nějakým způsobem konzervované. Já shodou okolností ochutnal hned po vyzkoušení mražených potravin z Icelandu a japonských Miso polévek několik borščů ve sklenici zakoupených právě ve zmíněné ruské prodejně. Je jich po Praze nemálo a já se jim docela dost vyhýbal. Už jen dík těm spoustám konzervovaných potravin.
No přece nebudu já jíst něco z pixly..??.. Ó jaká bláhovost! Boršč, Soljanka, Rassolnik a opět Boršč a ještě další, jiný…
Proč odmítám konzervy? No protože znám českou (ne)kvalitu. Guláš, tradiční česká specialita je dík Babišovi a jemu podobným přiveden k dokonalosti ve způsobu jak otrávit zákazníka. Tradiční vepřovku nám už dávno sebrali číňani aby ji následně vrátili ve své superodporné verzi a teď tohle z ruska. Jenže…
Nová prodejna na ulici V Korytech přímo u autobusové zastávky Jesenická v Praze 10 mne prostě shodou okolností zaujala. Nejmenuje se Gurman ale nějak jako Slovanské speciality a dík čekání na té zastávce mne nejen nalákala, ale nadchla natolik, že jsem se za dva dny vrátil pro pořádný nákup.
Rubrika Rady, Recepty, Víte že..? | 
Štítky: 2014, Nákupy, Polévky, Polotovary a konzervy, Zahraniční speciality | 
5 komentářů »
Připravte si mrazáky, je tady Iceland
Britský řetězec Iceland, jehož specializací je mražené zboží, zahajuje v Česku expanzi. Plánuje otevřít desítky prodejen a do pěti let chce zaměstnat přes 2000 lidí. Celková investice přesáhne miliardu korun.
Takto a v několika dalších podobách se od prosince loňského roku vyjadřují titulky různých českých deníků. A já nemohu než poznamenat: konečně!
Ne že bych si nějak zvlášť potrpěl na mražené polotovary. Tím hlavním důvodem je prostá nostalgie. Když jsem totiž v Anglii žil a v tomto řetězci i běžných marketech nakupoval, navyknul jsem na slušnou kvalitu která je snadno k mání. A tím snadno myslím i ceny. První prodejna v Praze a jedna ze tří v ČR je tedy v provozu a já se tam vypravil na nákup. Posuďte z následujících řádků zda to stojí za to…
Chobotničky na víně s Chitarini a Pecorino Romano
Když jsem si posledně očistil osm kalamár zůstala samozřejmě k použití chapadýlka. Protože ale tyhle věci moc nemusím, nepokoušel jsem se zjišťovat kdovíjaké záludnosti jejich přípravy a využil postup osvědčený pro například krevetky. A protože to bylo zamilované jídlo Laděnky i její dcery, myslím že v tomto dalším provedení zachutná i vám. Těm kteří mají mořské potvory rádi. Já to tedy nejsem a podle toho dopadlo i toto jídlo. Snědl jsem polovinu a i tu s velkým sebezapřením.
Čočka – na nový rok tradiční a pro mne nepříliš oblíbená
Přestože jsem takto neplánoval a popravdě neměl vybráno co bude mým prvním příspěvkem tomuto blogu v roce 2014 začínám právě čočkou. Shodou okolností a velmi shodně s doporučením kolegy Pepata na Facebooku z 29.12.2013. Proč? Byl jsem osloven a obviněn paní Petrou že: "Dnes jsem se šla k tobě na web inspirovat, jak udělat čočku a ty tam žádnou nemáš!" Tuž ja, budu mít, ale…
Pro mne nepříliš oblíbená luštěnina stejně jako hrách. Proto si ji připravím sotva třikrát do roka. Většinou dvakrát jako polévku a jednou na kyselo. U obojího mám v přípravě trochu zvláštnost. Zatímco kde kdo při ochucení na kyselo použije pouze ocet, já také malinko cukru. Ta sladkokyselá chuť je má oblíbená a už poměrně dost lidí v mém podání překvapila.
No a tím u mne použití čočky tak nějak končí. Občas do šouletu troška a stejně tak do hrstkové polévky. Určitě ji nejím studenou v podobě salátu. To já tedy opravdu nerad.
Každopádně tento článek je na pokračování…
Rubrika Rady, Recepty, Víte že..? |
Štítky: 2014, Česká klasika, Luštěniny, Polévky |
12 komentářů »
Fritata – festovní snídaně či lehký oběd?
Tento původně italský druh vaječné omelety nemám příliš v oblibě. Už jen pro tu vzpomínku. Ve škole, totiž té kuchařské mi při zkoušce tak “hrozně spadla”, že vypadala jako placka z vajec. Čas a zkušenost už lecos dohnaly a proto chci o ní zmínit několik slov. Fritata zase tak špatné jídlo není ani pro mne a někdo v něm může objevit nečekané překvapení. Hlavně ale proto, že vám připomene několik základních věcí:
Za prvé: není to nic nového a objevného. Já sám znám Fritatu od základní školy kdy jsem postupně už od třetí třídy pokoušel osud i sporák. Jen jsem tehdy připravujíc omeletu pod poklicí netušil…
Za druhé: nedejte na moderní prezentace. I když se nám firma Tescoma snaží vnutit že dvoustranná pánev je určena primárně pro její přípravu není to pravda. Fritata se totiž dopéká pod grilem. A ta jejich pánev je za ty peníze dobrá akorát pro nemehla co neumí otočit palačinku. Páč omeleta se neotáčí, ale skládá. Ostatně co může mít za smysl přetočit cokoliv podobného na v podstatě studenou pánev a v spoustu vysrážené vody???
Za třetí: máte li potíže s přípravou kvalitní omelety na pánvi Fritata vás nezklame. Dělá se totiž skoro sama. A co je hlavní – může mít stovky podob ve stylu připravím si na co mám chuť a použiji co dům dá.
Toto je poslední můj příspěvek do vašich kuchyní v roce 2013. Přeji vám všem krásného silvestra, spoustu úspěchů a málo zklamání v roce následujícím. A hlavně radost do života. Třebas toho kuchařského…
Váš Pavel Míček…
Smažené kalamáry s variací listových salátů a dijonským dresinkem
Byly v akci za 177,-Kč/Kg. Tak jsem to zkusil. Přestože potvory z moře vytažený nemám rád a jedině kalamárové kroužky občas snesu. Z celé přípravy je čištění to jediné pracné. A ne málo. S osmi kousky jsem se babral půl hodiny. No vážně otrava. Pak už jen nakrájet, obalit a usmažit. Několikaminutová záležitost.
Ještě co se týče toho čištění: tady krásně vysvětlený postup. Sepisovat to mnoha slovy mi přijde dosti marné.
Domácí klobásky – pýcha řezníka i kuchaře…
…a každopádně moje. Je to skládačka zábavnější než LEGO.
Asi bych začal tímto sdělením: přestože každý Čech si pod pojmem klobása představí nejdříve tu tradiční uzenou (v mém případě každopádně slováckou či valašskou) a pravděpodobně hned na druhém místě maďarskou Čabajku, je svět klobás mnohem rozmanitější. Každopádně nadnárodní a multikulturní.
Jelikož nevládnu udírnou a mé možnosti jsou omezené bude tento článek zaměřen hlavně na klobásky čerstvé k zapékání a grilování. Bude z čeho vybírat, to mi věřte. Protože…
Klobáska je primárně směs masa ve střívku určená k dalšímu zpracování. Opékání, grilování, pečení, uzení, vaření, sušení … a to vše já mám hrozně rád. Od dětství kdy jsem mámě chodil do lednice na Čabajky a tátovi do špajzu na ty domácí uzené.