Květák – tři nejčeštějščí úpravy…
Listopad 21st, 2013 | 
Napsal: 
…a dvě navíc ode mne.
Přiznávám, já na květák vysazený nejsem. Ovšem ne z přesvědčení. Nějak se to časem vyvinulo a já se vybarvil. Kdysi naopak nebylo léto kdy jsem si něco z květáku nedal alespoň jednou týdně. A ten smažený jsem absolutně miloval. Byl to paradox. Přítelkyně jej nesnášela, takže když jsem vařil a smažil prchala páč jí to smrdělo. Pro ni jsem v tu chvíli připravoval smažené žampióny, které jsem zase nemusel já. Dokud ale byl květák syrový, okusovala jej jako zjednaná a to já zase nerad tehdy i dnes. Tak jsme se hezky doplňovali 🙂
Rubrika 
Štítky: 
Jelítko a jitrnička se šťouchanými petrželkovými bramborami a zelným salátem
A je to tady. Přiblížilo se období zabiječek a domácího kysaného zelí. Včera jsem koupil pět kilo a dnes čtyři založil do veliké lahve. Doufám, že letos to konečně zase vyjde. O tom ale později. V tuto chvíli jen lehký začátek. Jak už jsem tady poznamenal, chci li opravdu parádní jelito a jitrnici koupit tady v Praze, zajdu si jedině k Novákovi do jedné z jeho prodejen. Jelita jsou opravdu kroupová a skvělá. Jitrnice přiměřeně žemlové a dochucené na jedničku. Tak se do nich pustíme.
Rybí polévka s tomaty a máslovými krutonky
A další recept z mého zápisníku. Snadno připravitelná rychlovka velmi výrazné chuti. Já rybí polévku rád, moc rád. Ale připravuji spíše neplánovaně. Vlastně většinou jen proto, že zbyly nějaké kousky po očištění a hlavně filetování ryby. No a protože opravdu nerad plýtvám surovinami, často drahými (mořský úhoř s hlavou za 300,- Kč/Kg). Tak co s tím…
Klopsy z mletého masa na paprice
Tak tohle jídlo jsem nějak pozpoměl ve svých zápiscích. Nic extra. Takové lehké české vaření. Musím ale přiznat že to mám moc rád. A v domácnosti se spolubydlícím který nevaří, rád jí a není mu protivné když je to tři dny v kuse stejné jídlo prostě výhra. Za hodinku mu připravím parádní jídlo, on je velmi spokojen a já rád že mu chutná.
Jak to u nás chodí? Jano by si nikdy neřekl „uvař mi to či ono“. Jen se občas zmíní že by si dal něco pořádného. Já ho trochu vyzpovídám a jen sepíšu nákupní seznam. Pak jen s nadšením sleduji jak tento bufeťák přežívající na teplém pultu z Albertu zlikviduje dvojitou porci s dvanácti na posezení a za hodinu jde pro nášup v už relativně normálním množství. Tak trochu pračlověk – sním co je dokud to je 🙂
Špagety s kuřecím masem zapečené se sýrem Cheddar
Nic gurmánského v tom nehledejte prosím. Prostě jsem jen měl chuť na gratinované těstoviny a špagety byly po ruce. Taky jsem si vzpomenul, že toto jídlo v lehkých obměnách ráda připravovala máma a my se sestrami se vždy těšili. Ikdyž to nebyla žádná velká sláva. V té nejjednodušší verzi šlo pouze o směs z vepřové konzervy, sterilovaného leča, špaget a sýra na povrchu. Nám to ale chutnalo. Bylo samozřejmě logické že jsem se jako kluk naučil právě toto připravovat sám dost brzy a vzpomínám, že jsem na pozval i spolužáky. Nicméně dnes malinko sofistikovanější verze pro vás.
Kuřecí polévka jíšková s opékaným křídlem
Včera o přípravě jíšky, dnes o jejím použití.
Máte li chuť na polévku zvanou Kaldoun, nemusíte nutně vařit tu poctivou podle Rettigové. Z kuřecího vývaru je moderní, rychlá a stále velmi chutná dobrota hotová za 30 minut. Posuďte sami.
Jíška je vždy mnohem lepší než mouka s vodou
V každém druhém receptu teplé kuchyně tady uvádím a jiní samozřejmě také používají jíšku. Zásmažku, zápražku, prostě v tuku opraženou hladkou pšeničnou mouku.
Proč? Buďte si jisti že i já dík lenosti tu zákletku, tedy mouku s vodou používám. Jen proto že připravit jíšku pro jedno vaření se mně prostě nechce. Ovšem nerad… Krom toho že tzv. zákletka řídne v připravovaném pokrmu mnohem více a tudíž je zapotřebí větší množství mouky, je výsledek jaksi jiný. Nemá tu správnou chuť.
Jak? Opražením mouky v horkém tuku v poměru přibližně 1:1 a následným vychlazením mám nadlouho dopředu v lednici k okamžitému použití tradiční základ polévek a omáček.