Rýžová polévka
Září 25th, 2013 | 
Napsal: 
Nene lidičkové milí, já si nedělám legraci. Opravdu rýžová. Připravená primárně ze dvou surovin. A věřte tomu, že dík výběru těch kvalitních je opravdu naprosto skvělá. Ostatně číšník v místní hospůdce mi právě opět básnil o tom jak si ji vychutnal, aniž by přidal byť jen jediné zrnko soli či pepře. Docela mne pobavilo, když nepřišel na to co je vlastně zač ten bílý kal. Je to tak. Rozvařená rýže není na škodu, měla jen dodat chuť. Ty bílé suché a tuhé pecky ať si do polévky sypou rádobykuchaři v jídelnách.
Já už jsem o ní vlastně psal tady. Jenomže ta Vietnamská je v chuti dost brutální. Já dnes měl potřebu připravit si něco více „po našimu“. A podařilo se. Ještě několikrát to tady zopakuji: suroviny musí být kvalitní!
Rubrika 
Štítky: 
Žemlové knedlíčky s hříbky do polévky
Když už tady máme houbovou sezónu a hříbků je docela požehnaně, musel jsem si vyzkoušet něco pro mne méně tradičního. Rovnou přiznávám že tyto knedlíčky, žemlové či krupicové s něčím (hříbky, šunkou, bylinkami) vlastně vůbec nemám rád. Stejně jako krupicové noky z odpalovaného těsta. Na můj vkus příliš jemné. Každopádně se tentokrát opravdu podařily a přes jejich charakteristickou jemnost si umím představit že mnoha z vás vyhovovat budou.
Křupavá kuřecí křídla s pikantní krustou
Tohleto jídlo jsem si kdysi vymyslel v jedné restauraci jako alternativu k všudypřítomným a už docela trapným smaženým v trojobalu. Kolega číšník si tu pikantní chuť zamiloval natolik, že je dokázal jíst téměř denně. Později jsem už takto připravoval kde co. Ona se ta směs na potírání ohromně osvědčila.
Podkrkonošské kyselo – polévka tradiční i moderní
Inspirovala mne fotkou na facebooku má věrná čtenářka Petra. Včera. Dnes už jsem voňavé a krásně kváskem navinulé kyselo jedl k brzkému obědu (asi v deset). A každopádně se povedlo. Ale…
Vždy se nějaké ale najde. Když si chcete tuto tradiční polévku připravit hned druhý den, máte jen dvě možnosti: buďto jste vášnivý pekař a ve vaší kuchyni je neustále k dispozici kvalitní kvásek, nebo si tento připravíte narychlo a tudíž ne až tak kvalitní.
O přípravě kvásku a kyselu se dočtete základní informace tady. Je jich tak akorát. Pokud ale budete chtít přejít na opravdovou kvalitu a klasiku je nejlepší projít si web. O kvásku a pečení chleba je informací stále více, jenomže je to docela věda. Tady je o ní celá stránka.
Bramboračka s hříbky
Je to konec konců snadné vaření, ne ovšem vymýšlení. Co vlastně do té bramboračky opravdu patří? Podle mne je právě tato správně, jen namísto hub má být kapusta. No ale teď v sezóně? 🙂 Každopádně jsem si prošel internet a našel mnoho verzí. Nejčastěji s vajíčkem, kroupami a právě těmi hříbky. Jen vždy sušenými. To má logiku. Jsou jaksi intenzivnější v chuti. Jenže teď v sezóně hloupé nemyslíte?
Kulajda z čerstvých hříbků
Tak a je to tady! Po letech odpočinku od české tradice, houbaření jsem se vydal do lesa. A protože to nebyl výlet neúspěšný začínám sérii receptů s čerstvými hříbky. Jak jinak než právě Kulajdou. Nekorunovanou královnou Českých houbových polévek. Neskromně musím poznamenat že ta moje se nikdy neshledala s neporozuměním či odmítnutím. Kolegyně Pája si na ni vyloženě potrpí a spolubydlící Janko ač nerad mléko (pracuje v mlékárně) ji ohodnotil velmi souhlasným mlaskáním.
Ostrovní snídaně jak má být
Dlouho, moc dlouho jsem si stýskal. Že tady v ČR v Praze nekoupím některé oblíbené dobrůtky na které jsem si navykl v zahraničí. Postupem času se možnosti zvětšují stejně jako nabídka a já si zvykám na kvalitní potraviny z dovozu a konečně také alternativy z České produkce. Jednou z těch prozatím jen importních je, světe div se anglická slanina. Ne Anglická slanina, tedy běžný český výrobek z vepřového bůčku, ale opravdová anglická slanina. Správně například streaky bacon – prorostlá slanina. Nic víc a nic méně než tradičně zpracovaný bůček v tenkých plátcích určený primárně k rychlému opékání na pánvi. Ten hlavní rozdíl je prostý – je to syrové maso!