Dršťková polévka trochu jinak – s vínem
Srpen 21st, 2013 | 
Napsal: 
Konečně! Tuhle polívku mám v tradičním českém provedení natolik rád, že jsem léta odmítal pokoušet osud a připravit ji trochu jinak. Takže teď jsem konečně neodolal a trochu jiná je na světě. Já na české klasice nadále trvám, ovšem toto není vůbec špatné. Posuďte sami.
Rubrika 
Štítky: 
Modré maso dík červenému zelí
To je ale blbej název viďte. Jenomže první co mne napadl když jsem viděl výsledek. Tento recept navazuje na zadělávané krůtí kousky v červeném zelí. Narozdíl od těch ovšem je z masa vepřového a zelíčka čerstvého. Postup ohromně jednoduchý, výsledek typicky parádní pro českou papulu. Navíc opět pokrm typu vše v jednom hrnci, tedy maximálně snadná příprava a výborné prolnutí chutí. A barev. Odtud ten název.
Grilovaná vepřová nožička
Tak toto vážení a milí, je klasická ukázka jak udělat z prdu kuličku a posléze i kouli. Díky Romanko že jsi mi připoměla grilovanou vepřovou nožičku. Já kdysi kdesi četl, že tohle jídlo miloval Napoleon. Ovšem z telecích nožek. A otázka je, zda šlo o přesně tutéž část nohy jako tady. Možná spíše kolínko. Císař necísař, my zůstaneme u korunové položky. Vepřové nožky za fajnových 8,- Kč/Kg. Jen musím upozornit, že toto je jídlo pro opravdové fajnšmekry. Je tučné a jsem si jist že pro nemálo lidí nechutné. Já sám snesu jeden kousek a to jen velmi zřídkakdy.
Slepička francouzska podruhé – jiskřivě ohnivý vývar a tradiční na smetaně s medem
Slepici jsem nepoužil v kuchyni opravdu moc dlouho. Takže jsem neváhal a podruhé si koupil v Albertu 2200 gramů vážící kousek a jal se vařiti. A protože mne inspirovala kamarádka Romanka, bude i potřetí. A to Coq au vin. Tedy tradiční Francozský kohoutek na víně. A protože mne svým dotazem inspiroval i kolega v práci, bude také počtvrté. Jako Bažant. To by mohlo být dost zajímavé a tomu bažantovi podobné. Roznodně více, než známé kuře á la bažant. Mně totiž tahle slípka dost připomíná maso takové, jak jsem si ho připravil tady : Bažantí stehýnko na divoko…
Domácí sýr Lučina
Přesně jak ve svém příspěvku na facebooku 16.8. poznamenal pan Cuketka při čtení www co nového na kopci: "riziko konverze na domácí výrobu je vysoké!" Já si přečetl to nejjednoduší, ještě večer založil, ráno vyšlehal a opět večer po příchodu z práce už večeřel vynikající Lučinu. Neuvěřitelně snadné a opravdu výborné. Navíc jsem bez váhání nedodržel postup doporučený, ale zjednodušený z diskuze pod článkem. A to se skvěle vyplatilo.
Marinované plátky krkovice pomalu pečené v sádle, červené zelí na medu s jablky a bramborový knedlík
Slíbil jsem, uvařil a s kolegyní v práci jsme si dali výborný oběd. Pro tuhle neuvařit byl by hřích. Postava modelky a neutuchající chuť na vepřovou se zelím je prostě výzva. Maso jsem tentokrát opět nakládal svým oblíbeným způsobem – tedy do slané marinády s česnekem primárně určené k nakládání masa na uzení. Zelíčko červené připravené s jablkem poprvé jsem okamžitě zařadil mezi favority své kuchyně. Obzvláště když Pája vybírala jablíčka s prohlášením že ta jsou nejlepší. No a bramborový knedlík je klasika. Ten můj s máslovou konzistencí tedy určitě.
!! A dost !! >> Farmářské trhy
Fenomén doby – text z podzimu 2011
Vracíme se k dávno zaběhlé tradici pozapomenuté bohužel v devadesátých letech minulého století raketovým nárůstem výstavby obchodních center a hypermarketů. Naneštěstí mi často připadá, že narozdíl od těch marketů snažících se stahovat ceny na co nejnižší hladinu na úkor nejen kvality tvoří prodejci na trzích ceny v hladině výšky Tsunami. Bageta za 40 Kč.?. Dejme tomu. Drahé suroviny z francie (Petite France), nebo uzený bůček za 300,- a více !!! Nechci nikomu sahat do svědomí, ovšem při nákupce 45,-Kč/Kg max. je to i při té práci dost. Díky bohu (odpusť pane náš to rouhání), že zelináři jsou rozumnější.