!! A dost !! >> smažák u číňana
Srpen 21st, 2013 | 
Napsal: Čínské bistro je primárně odporný hnus
Mne připravilo o zub, iluze a pocit bezpečí
Jak už jsem tady někde poznamenal, je jednoznačná pravda, že číňané ve svých rádobyrestauracích umí připravit ten nejlepší smažák. Je to prostý fakt. Naučili se a umí. Bohužel ale neumí, či snad nechtějí rozeznat kvalitu alespoň slušné strouhanky. Nejen že ji kupují ve velkém v Makru a Kauflandu – kvalita obecně v řiti! Oni ji skladují a prostě používají. Přestože kdejaký blbec v této zemi ví (doufám), že produkt z tučného pečiva má tendenci žluknout a tím pádem docela výrazně smrdět, oni si s tím hlavu nedělají a vesele smaží. A kurví českou klasiku. Zkuste jim to vysvětlit!
Rubrika 
Štítky: 
Dršťková polévka trochu jinak – s vínem
Konečně! Tuhle polívku mám v tradičním českém provedení natolik rád, že jsem léta odmítal pokoušet osud a připravit ji trochu jinak. Takže teď jsem konečně neodolal a trochu jiná je na světě. Já na české klasice nadále trvám, ovšem toto není vůbec špatné. Posuďte sami.
Modré maso dík červenému zelí
To je ale blbej název viďte. Jenomže první co mne napadl když jsem viděl výsledek. Tento recept navazuje na zadělávané krůtí kousky v červeném zelí. Narozdíl od těch ovšem je z masa vepřového a zelíčka čerstvého. Postup ohromně jednoduchý, výsledek typicky parádní pro českou papulu. Navíc opět pokrm typu vše v jednom hrnci, tedy maximálně snadná příprava a výborné prolnutí chutí. A barev. Odtud ten název.
Grilovaná vepřová nožička
Tak toto vážení a milí, je klasická ukázka jak udělat z prdu kuličku a posléze i kouli. Díky Romanko že jsi mi připoměla grilovanou vepřovou nožičku. Já kdysi kdesi četl, že tohle jídlo miloval Napoleon. Ovšem z telecích nožek. A otázka je, zda šlo o přesně tutéž část nohy jako tady. Možná spíše kolínko. Císař necísař, my zůstaneme u korunové položky. Vepřové nožky za fajnových 8,- Kč/Kg. Jen musím upozornit, že toto je jídlo pro opravdové fajnšmekry. Je tučné a jsem si jist že pro nemálo lidí nechutné. Já sám snesu jeden kousek a to jen velmi zřídkakdy.
Slepička francouzska podruhé – jiskřivě ohnivý vývar a tradiční na smetaně s medem
Slepici jsem nepoužil v kuchyni opravdu moc dlouho. Takže jsem neváhal a podruhé si koupil v Albertu 2200 gramů vážící kousek a jal se vařiti. A protože mne inspirovala kamarádka Romanka, bude i potřetí. A to Coq au vin. Tedy tradiční Francozský kohoutek na víně. A protože mne svým dotazem inspiroval i kolega v práci, bude také počtvrté. Jako Bažant. To by mohlo být dost zajímavé a tomu bažantovi podobné. Roznodně více, než známé kuře á la bažant. Mně totiž tahle slípka dost připomíná maso takové, jak jsem si ho připravil tady : Bažantí stehýnko na divoko…
Domácí sýr Lučina
Přesně jak ve svém příspěvku na facebooku 16.8. poznamenal pan Cuketka při čtení www co nového na kopci: "riziko konverze na domácí výrobu je vysoké!" Já si přečetl to nejjednoduší, ještě večer založil, ráno vyšlehal a opět večer po příchodu z práce už večeřel vynikající Lučinu. Neuvěřitelně snadné a opravdu výborné. Navíc jsem bez váhání nedodržel postup doporučený, ale zjednodušený z diskuze pod článkem. A to se skvěle vyplatilo.
Marinované plátky krkovice pomalu pečené v sádle, červené zelí na medu s jablky a bramborový knedlík
Slíbil jsem, uvařil a s kolegyní v práci jsme si dali výborný oběd. Pro tuhle neuvařit byl by hřích. Postava modelky a neutuchající chuť na vepřovou se zelím je prostě výzva. Maso jsem tentokrát opět nakládal svým oblíbeným způsobem – tedy do slané marinády s česnekem primárně určené k nakládání masa na uzení. Zelíčko červené připravené s jablkem poprvé jsem okamžitě zařadil mezi favority své kuchyně. Obzvláště když Pája vybírala jablíčka s prohlášením že ta jsou nejlepší. No a bramborový knedlík je klasika. Ten můj s máslovou konzistencí tedy určitě.