Pečený gulášek z dvojího masa, neboli pörkölt
Červen 18th, 2013 | 
Napsal: 
Maďarsko to je každopádně pörkölt.
Byl jsem obdarovám skvělou Maďarskou paprikou – őrölt paprika a tubou nenapodobitelné opět Maďarské paprikové pasty – czípős.To je jednoznačná výzva k přípravě pikantního gulášku, chcete li pörköltu a to rovnou ze dvou druhů masa. Vlastně dvakrát kližky, protože vepřové kolínko není nic jiného než ta kližka, jen s kostí. A z řezu napříč je známé ossobucco. Ale to jen tak pro připomenutí.
Pörkölt je pokrm tradiční a to i v zemích českých neboť Rakousko-Uhersko se tady každopádně podepsalo výrazně. A je taky velmi jednoduchý i když to z následujícího popisu tak nevypadá. To proto, že chceme li dosáhnout opravdu výrazné chuti není vhodné spěchat. A já si to pomalé vaření pěkně užíval. Posuďte sami.
Rubrika 
Štítky: 
Saláty s majonézou – holandský a kuřecí
Když jsem tady nedávno vzpomenul dokonalý holandský salát z mlíčňáku v Havířově, nemohl jsem odolat a vyzkoušel si přípravu sám. Jak se dalo čekat, té jejich chuti jsem nedosáhl. Dobrý to ale bylo. Zkuste si ho připravit taky. Domácí majonézu si samozřejmě udělejte sami podle osvědčeného receptu. Dochucoval jsem tentokrát pouze dijonkem, vinným octem, solí a pepřem.
Pečené uzené šunkové kolínko
Stejně jako u polévky podle babičky si uvaříme koleno. Ovšem jen tak napůl. Já v tlakovém hrnci. Tady se až tolik nevyplatí vyhřívat ho na sporáku a utrácet za energie. Trvá to podle velikosti – měl jsem kilo a půl – asi 45 minut od začátku varu. Vložíme do pekáče, ještě úplně horké solíme a pepříme a navíc potřeme utřeným česnekem, nebo posypeme sušeným. Věřte, že i tady se hodí nechat na povrchu roztéct kousky másla. Necháme odpočinout aby kůže dobře ty chutě nasála. Podlijeme vývarem tak aby na dně byl v asi dvoucentimetrové vrstvě. Pečeme při 140°C do měkka. Každou půlhodinu vytáhneme z trouby a poctivě přeléváme šťávou ze dna. V případě potřeby (a ta bude) přilejeme další vývar. Na dno! Na maso jen ten silný výpek. Ten bude tak hutný, že téměř ihned po přelití do chladné nádoby začne tuhnout. A to je ten uzený fond.
Uzená polévka podle babičky
Když už jsem se zmínil o oukropu a na konci kroupách, nemohu samozřejmě zapomenout na silnou a voňavou uzenou polévku jak ji dělala babička. Někdy s bramborem, jindy s kroupama, často s obojím a vždy z uzeného vepřového kolínka. Byla opravdu silná, voňavá a krásně nasládlá dík mrkvičce, kterou do talíře už nedávala. To já tedy ano.
Drožďová a celerová pomazánka – zbytečně opomíjené klasiky české kuchyně
Protože dobrůtek na čerstvý chléb či pečivo není nikdy dost a protože nedávno připravené a Hankou tolik vychválené knedlíčky nejsou to jediné, co z droždí lze velmi jednoduše připravit, namíchal jsem si další dva mazlíky, čekající spokojeně v lednici na čas snídaně.
A taky proto, že každý moula včetně mne si umí koupit ráno k snídni, nebo cestou z práce k večeři 15 dkg šmejdu do pixle, aniž by investoval chvilku svého času do přípravy tak snadné, že je až k smíchu.
Prostě proto, že to jde.
O rozdílu v ceně oproti v například rádoby restauraci Aramark provozující "veřejné stravování" v budově kde pracuji se ani moc nezmiňuji. Je totiž propastný.
Čočková polévka s mrkví a salámem
Luštěniny obecně nepatří u mne k příliš oblíbeným potravinám. Nejméně hrách, nejvíce fazole. Čočka je někde uprostřed. Ovšem polévku z ní, když to není příliš často si opravdu vychutnám. Patří u mne k těm pokrmům, jež nikdy nedokážu připravit dvakrát stejně. Jiný vývar, zapomenutý česnek jako tentokrát, jiná uzenina, se slaninou, nebo jen na oleji, s octem i cukr, nebo bez něj. Stokrát jinak není problém.
Hovězí líčka v sosu z kořenové zeleniny a křupavá dušená zeleninka
Cestou z práce jsem vystoupil z tramvaje mnohem dříve než bylo nutné a hned v prvním řeznictví náhodně narazil na „akční“ nabídku. Hovězí líčka za 169,- Kč/kg. Slušná cena řeknete si možná. Nebudeme si ale nic namlouvat. Já už na webu zahlédl spoustu povídání na toto téma a vyjádření jsem si nechal až k vlastní zkušenosti.
Za prvé bych rád připomenul, že známá Pohlreichova líčka jsou telecí! To je největší rozdíl.
Za druhé k té ceně. Já si je poprvé koupil hovězí, za asi 250. A rovnou musím poznamenat: už na první pohled to byla jiná kvalita, než tato „v akci“. Evidentně mladší zvíře, jiný druh skotu primárně „mazlený“ pro kvalitní maso. Ten první pohled tentokrát mimo jiné obnášel zcela zjevně tmavší kusy s dosti suše vypadajícím vzhledem a strukturou vláken od sebe už jaksi povolených. To není záležitost skladování. I dokonale vyzrálá (stařená) masa z TRMS například, mají strukturu mladého telecího (ne ovšem barvu). To je prostě jen a pouze o kvalitě toho kterého poraženého kusu.
Teď je mně až líto těch kraviček a volků, kteří ostudně končí na mém hodnotícím žebříčku „shozeni“ k nižším příčkám 🙂
Jenže, zatímco hovězí žebro si v rozmezí 95-120,- Kč dokáži sehnat v neskutečně rozdílných kvalitách, toto líčko za 169,- je prostě jiné maso. Také má své nesporné kvality a právě takto k němu přistupuji.