Letní rajská a klopsy z hovězího pupíku
Po delší době opět velká chuť na rajskou omáčku a nápad dát do ní klopsy (masové koule) z pouze hovězího masa vyústily v ohromující překvapení. Po delší době proto, že když jsem se učil poměrně nedávno (asi před rokem) konečně připravit tu úplně nejvíc nejlepší jako je tato a možná tahle, dojedl jsem se téměř k znechucení. To už naštěstí polevilo a tak teď předkládám svůj skromný výtvor pro letošní sezónu. A to překvapení? Samozřejmě nakonec 🙂
Kuřecí polévka s krupkami, brambory a karotkou
Neutuchající chuť na polévky a potřeba občasné změny. Celkem běžné pocity průměrného strávníka. Tak co s tím, s vývarem v lednici a nechutí k velkému vaření? Zeleninová rychlovka. A protože po letech jsem si opět velice oblíbil krupky, šup tam s nimi. Musím přiznat, že ve výsledku jsem byl sám překvapen jaká dobrota to je a těch pouhých 20 minut přípravy se vyplatilo. I spolubydla chválil. A to ještě před dvěma lety tvrdil, že vývar se zeleninou "nežere". Mohu s klidem prohlásit, že podobných názorů jsem mu vyvrátil už dost. Poněkud směšné.
>> Vývar z masa na talíři. Jak jej máte rádi?
Vývar a bujón. Anglicky BROTH. Francouzsky BOUILLON.
Vaříte? Ukládáte? Mrazíte? Dále jej používáte? Jak vlastně vypadá příprava jednoho z nejlepších základů umění kuchařského v zemi České?
Já už mám srovnáno a zaškatulkováno. Co ale vy?
Nedávno jsem za jednu poznámku v internetové diskuzi byl odměněn připomínkou “že nejspíše nepřipravuji dostatečné množství”. 😀 Ne, není to tak! Já vývary a bujóny vařím “ve velkém”. Jednak proto, že je mám opravdu rád jako polévky. No a samozřejmě také proto, že není nic lepšího než příprava kvalitního jídla, jehož základní složkou je masový či zelenivý vývar. V neposlední řadě je tady fakt, že několik lidí v mém okolí si zvyklo na fajnovej vývar a prostě si o několik zavařovaček řeknou. Viď Zdenečku…
Vaječné toustíky s Uherákem a sýrem Gran Moravia
Kalorická bomba k snídani kterou nepohrdne ani rodilý angličan. Zároveň další příležitost k použití chytrých vajec. Na toto se báječně hodí. Je to běžně používaný postup přípravy toastů u nás i v Anglii, nebo USA. Takže krom několika svých poznámek nemám moc co popisovat.
Mimochodem krásná ukázka mého vztahu k jídlu. Ráno v 6:15 jsem se probudil a ihned pomyslel na snídani. Na tuto konkrétní snídani. Bez přípravy. Bez plánu. Jen tak od boku. Nebo z kanafasu 🙂
Francouzská slípka v české kuchyni, aneb hromada jídla z jednoho opeřence
Náhodná koupě – Albert, slepice mražená, 2200 gramů, dovoz Francie, cena 100,- Kč/ks. Stejnou v jiné váze prodává řeznictví Maso Jakub.
Každopádně mne v tom mrazáku zaujala. Nevěřil jsem moc kvalitě, ale za tu cenu vyzkoušel i s rizikem, že bude jen vývar. Francouzi jsou známí kvalitou své produkce drůbeže. Typickým příkladem jsou kukuřičná baby kuřátka pouhých 500 gramů vážící a samozřejmě kuřecí Supreme – prsíčko s kouskem křídla. My, tedy Česká republika a obchodní řetězce tady podnikající naopak vynikáme velikou chutí dovážet sem to, co jinde zákazníci nechtějí a výrobci k nám lifrují za cenu, která je minimální a pro ně výhodnější, než likvidace bio odpadu. Typickým příkladem budiž ovoce a zelenina v naprosto odporné kvalitě. Jako popisují tady. Ale co. Už je doma, tak to vyzkouším…
Okurky kvašáky – tradiční letní osvěžení
aneb, jak jsem nakoupil tak prodávám. No jo no. Léta jsem je nedělal a když jsem se o přípravu pokusil loni a předloni, tak mi stejně jako na podzim zelí všecko shnilo. Rezignovaně jsem tedy letos místo do vlastní paměti nahlédnul do té elektronické webové a našel si tradiční postup. Pro začátek jen poloviční (co kdyby) a bohužel bez listí. Kde ho v Praze narychlo sehnat? A víte co? Podařilo se. Konečně. Do prvního jsem se zakousnul po devíti dnech s takovou vehemencí, že mi šťáva vystříkla rovnou do nosu a já frkal jako kůň. Nicméně dobrota to je 🙂
Plátky kachních prsíček dušené s hříbky a rajčaty
Náhodný nápad a chvíle kdy jsem poněkud trpěl. Tak vypadala příprava této dobroty. Dusit tohle skvělé maso jsem ještě nikdy nezkoušel. Bylo mi ho prostě líto. Z kachních prsíček se prostě dělá steak. Jenže! Pokud jako já patřítě k ne právě velkým vyznavačům polosyrového masa, které navíc v tomto případě je často docela žvejkací, zjistíte ve výsledku, že za půl hodiny máte v pánvi dokonale šťavnaté a měkké kousky, jaké v troubě při pečení či konfitování a na pánvi jako steak prostě neuděláte. Tak to zkuste…