Paprikáš s kysaným zelím, brambory a smetanou
Warning: Illegal string offset 'user_ip' in /home/users/pabloq/moje-dobroty.cz/web/wp-content/plugins/all-in-one-schemaorg-rich-snippets/functions.php on line 1175
Warning: Illegal string offset 'user_rating' in /home/users/pabloq/moje-dobroty.cz/web/wp-content/plugins/all-in-one-schemaorg-rich-snippets/functions.php on line 1139
Maso za levňocha v akci a dík minimu času nechuť vařit dlouho a složitě. Takže dnes velmi jednoduché a přesto moc dobré jídlo. Navíc právě pro ušetření času s použitím technologie dosti už staré a dnes opomíjené. Tedy alespoň u mne doma. Tlakový hrnec, neboli papiňák. Nemám jej příliš v oblibě a používám průměrně 4x do roka. Vždy jen na přípravu drštěk, které jediné ze všech potravin nejsem ochotný vařit jinak. Protože to dlouhé čekání se prostě nevyplatí. Nic výsledku nepřidá.
Je ještě jedna stará klasika, kterou bych tady moc rád popsal. Ale dík jakémusi šotkovi zmizela z mého vybavení. Remoska. Škoda. Nepotřebuji už, ale rád bych vám ji popsal. Protože jsem kdysi opravdu hodně používal a nedám na ten vynález českých hlaviček dopustit. Dnes ale…
Paprikáš s kysaným zelím, brambory a smetanou
Suroviny
– 600g vepřová plec
– 300g brambory
– 200g cibule
– 200g zelí
– 30g hovězí morek
– 1ks stroužek česneku
– 1PL paprika mletá
– 1PL mouka hladká
– 1čl papričková pasta
– 1čl libečkové pesto
– 1dl víno červené
– sůl, pepř, kmín
Postupy
>> Připravíme si cibulový základ. Drobně krájenou cibuli orestujeme na sádle do zlatava. Já použil sádlíčko z lehce vyškvařeného morku hovězích kostí předem uvařených ve vývaru. Odloženo z nedávno připravované polévky.
>> Na cibuli přidáme kostky masa a necháme dobře zatáhnout. Tedy opékáme asi 5 minut. Přidáme papriku, posekaný česnek, pastu nebo posekanou papričku, libečkové pesto (máte li k dispozici a může být posekaná větvička celeru, řapíku), sůl, pepř a kmín. Promícháme a zaprášíme moukou.
>> Restujeme. Tady vlastně zdržujeme vaření nejvíce. Jenže právě to restování a částečné přichycení základu na dno hrnce dá ve výsledku pokrmu to nejlepší (pokud jej nepřipálíme). Výraznou chuť a barvu. Takže pomalu, na nejmenším plamínku, nejméně dalších 5 minut. Pak zalijeme deckou suchého červeného vína.
>> Zalijeme horkým vývarem, nebo jen vodou. Tentokrát bohatě postačí, protože základ je silný a vodu dostatečně přemění v kvalitní omáčku. No a jdeme tlakovat. Uzavřeme poklicí, zavřeme pojistku na tlak a počkáme až začne syčet. Hodně. Já pak odstavím hrnec na nejmenší hořák a ztlumím na minimum. Vepřové maso = 20 minut. Vypneme a necháme 10 minut stát.
I po tomto odpočinku bude hrnec stále natlakovaný. Důrazně nedoporučuji násilí a ani odklopení pojistky. Viděl jsem na vlastní oči několik neštěstí, které toto dokáže způsobit. Poprvé v už šesti letech doma. Nejjistější je, postavit hrnec do dřezu a pustit na něj čůrek studené vody. Po chvíli prudce zasyčí (nelekněte se) a v tu chvíli je čas odklopit pojistku a otevřít to nadělení.
>> Vrátíme zpět na sporák a opět přivedeme k varu. Přidáme pokrájené brambory a chceme li hustší výsledek, pak ještě lžíci jíšky, nebo například rýže či kuskusu. Zelí já přidal až nakonec, hotové od posledně. Pokud budete pracovat se syrovým kysaným zelíčkem, pak těsně před uzavřením hrnce jen přisypeme. Výsledek bude trochu jiný. Každopádně provaříme dalších asi 20 minut a je hotovo.
Je to paprikáš nebo ne? To si posuďtě či odsuďte sami. Moderní přístup a změna neznamená nutně odvrácení od klasiky. Takže já si to tak klidně nazvu. Ve výsledku a podle českých tradic spíše polévka. Ale maďarská kuchyně takto vypadá. Nepříliš zahuštěné a výrazné v chuti.
PS: já použil tu lžíci jíšky navíc. Rýže by nebyla to vono a kuskus nerad 🙂
Obrázky
1/ Sádlo z morku – uvařená špiková kost a z ní vyklepnutý tuk. Parádní základ…
2/ Vyškvařený, ale nepřipálený – tady pozor. Škvarky už jsou špatně. Smrdí…
3/ Klasický cibulový základ – pokrájená cibule orestovaná…
4/ Masový základ – cibule do barvy a maso. Restujeme dále…
5/ Základ a téměř připraveno – koření a věcičky, promíchat a víno…
6/ Víno přidáno. Promíchat a čekat. Tady opravdu relativně dlouho…
7/ Hotovo, voda a poklice. Tentokráte tlaková a o to rychlejí výsledek…
8/ 30 minut dle popisu výše. V podstatě hotvé jídlo. Co dál?
9/ Hotovo, servis. První porce s domácím kváskovým chlebem. Druhá pro spolubydlu Jana. Třetí kamarádu Pepíčkovi. Za to výměna – parádní polévka Minestrone. Hutná a výživná parádička z ruky domácího kuchaře…
Kde co je dobré a někdy i fajnové. Dnešní výměna mne přesvědčila o jednoduchém faktu. Že totiž amatérský kuchař uvaří lépe než já nebo kdokoli z vás jen proto, že se mu prostě chce. Pepa je v tomto snažení přeborník. Chce se mu, vaří. Výsledky jsou pak opravdu dokonalé. Možná poněkud hutné, ale právě takové, jak si my, lidé mězi 35. až 45. rokem svého života představujeme. Prostě stará klasika s použitím několika málo inovativ. Líbí? Nelíbí? Pište!
MDMP






To je recept přesně podle mého gusta Váš blog je pro mě velice inspirativní!Dík za něj a jsem rád, že pokračujete!