Špenát, mangold, kopřiva, česnek medvědí
Cože to mají společného? Každopádně krom faktu že se jedná o křehké mladé lístky hlavně to, že ta nejjednodušší úprava je stejná pro všechny. Já si na kopřivu o kterou se dnes jedná nevzpoměl už dlouho. Tedy přesněji, každý rok na jaře. To ano. Ale že bych si pro ni došel mne ani nenapadlo. Až nyní. A proč? Minulý týden cestou na školení a tedy jinudy než běžně chodím jsem překvapeně zjistil, že mi rostou kousek od domu kolem plotu ven z neudržované zahrady domova důchodců. No tak fajn. Dále pak, ve středu jsem přidával článek sem. No a na tomto setkání jsem se s paní právě z Electroluxu dostal až k tématu jedlé květy, bylinky, česnek medvědí, kopřiva. A bylo to…
nebudu zapírat, než jsem tohleto sesbíral, měl jsem pěkně požahané ruce a brněly mne zvláště prsty ještě další tři hodiny, ale je to zdravé tak co…
Kopřiva dvoudomá
Kopřiva dvoudomá je léčivá od stonku přes listy až po květ. Obsahuje histamin, kyselinu mravenčí, acetylcholin, serotonin, minerály včetně oxidu křemičitého, vitamíny A,B,C a taniny.
Najde uplatnění i v kuchyni. Z kopřiv si můžeme připravit polévku, hodí se do nádivek, mletých mas, nechá se podusit a podávat jako špenát. A to je dnešní záměr.
>> Špičky mladých kopřiv asi 6 centimetrů velké nasypeme do vroucí vody a 2.-4. minuty blanšírujeme. To stejné platí pro špenát, česnek medvědí a do jisté míry mangold. Ten větší a starší v letní sezóně může chtít více.
>> Poté vycedíme a šoupneme do ledové vody aby se zastavil var a vynikla krásná zelená barva. Jestli je budeme krájet, nebo necháme tak jak jsou je osobní volba. Jak se vám chce.
>> Na pánvi zpěníme máslo a pokud se nejedná medvěda, lehce prohřejeme jemně sekaný česnek. Přidáme to zelené co je právě k dispozici, promícháme, solíme, pepříme. Smetana či vejce jsou věc výběru a také způsobu servírování. Tedy k čemu budeme podávat.
Kopřiva je bylina s vytrvalým plazivým oddenkem, až metr a půl vysoká, s listy vstřícnými, hrubě pilovanými, vejčitými. Na lodyze a listech jsou křehké chloupky naplněné ostrou šťávou. Kyselinou mravenčí, která dráždí kůži a způsobuje puchýře.
Kopřiva obsahuje především draslík, síru, železo, mangan, chlór, hořčík, třísloviny, křemičitany, chlorofyl, karotenoidy, flavonoidy, vitamin B2, vitamin C, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou a křemičitou.
Kopřiva ničí a rozpouští škodliviny v těle, čistí krev, tvoří nová krevní tělíska, posiluje nervy, hojí žaludeční vředy, rozpouští kyselinu močovou a neutralizuje ji, posiluje a vyživuje vlasy, pomáhá při únavě a vyčerpanosti, je vhodná při chudokrevnosti, pomáhá při léčbě revmatismu a dny, snižuje hladinu cukru v krvi, zevně se používá na ekzémy a špatně se hojící rány.
– Skvěle se hodí do jídel jako důležitá ingredience, nasušené kopřivy rozemleté na prášek jsou skvělou součástí bylinkového koření
– Výluhy a čaje z kopřivy slouží jako podpůrný léčivý prostředek při mnoha nemocech, při detoxikaci organismu, ale i jako prevence, zbavíte se například díky ní kašle a zahlenění
– Různé výrobky z kopřiv slouží ke koupanání, kopřivová lázeň působí příznivě na kůži, jako vlasový balzám, nebo šampón, je kopřiva přímo zázračná
– Masti z kopřiv jsou vhodné na bolavé klouby, revma, ale také na lidskou kůži
Kopřiva v kuchyni
Jak bylo napsáno v úvodu, kopřiva je skvělá bylinka vhodná také do pokrmů. Kromě špenátu se přidává do masových nádivek, skvělá je v sekané, také se z ní dá připravit bylinková polévka. Chutná dobře i v těstech na bramboráky či lívance. Z kopřiv se dají připravit kromě čajů i různé mléčné kotejly, sirupy a limonády. Ke konzumaci sbíráme jen mladé kopřivy, nejlepší jsou vrchní části mladých kopřiv tak 5-6 cm dlouhé. Většinou je nejdříve spaříme horkou vodou a pak po okapání nakrájíme nadrobno a dále použijeme dle příslušných receptur.
Poupraveno z textu na webu receptyonline.cz
Nakonec ještě osobní názor
Kopřiva sama o sobě mi nepřipadá příliš chutná a i po tom oblanšírování stále lehounce žahá. Teprve až další použití ji toho zbaví. Nálevy, chcete li čaje z ní jsou ohromně zdravé, ale opět nechutná mi to. No a stejně tak ten špenát. Listy špenátu nebo medvěda jsou mnohem zajímavější. Ovšem jako doplněk ve spojení s něčím dalším už má kopřiva smysl.
kopřivy blanšírované v horké vodě…
vychlazené ledovou, vycezené a pokrájené…
nedávno konfitovaná kachnička a šťouchané brambory s máslem a kopřivami…
Mně se zdají nejlepší jako součást nějaké směsi. Jarní nádivky, nebo sekané. Takto v bramborách nejsou od věci, ale nezblázním se z nich. Polévka z nich? Mně se zdá poněkud nesmyslná. Zelené cosi s chutí po všem ostatním, jen ne těch kopřivách. Tedy do jisté míry. Cítíte je v každém jídle jako lehce nezvyklou trpce nahořklou chuť. Prostě bylinky jejichž já bohužel nejsem velkým příznivcem.
MDMP





