Pita chléb, aneb mnoho povyku pro nic
Duben 5th, 2016 | 
Napsal: 
Dovolil jsem si parafrázovat název známé divadelní hry Williama Shakespeare, abych popsal fakt, že některá jídla se připravovat doma až tak úplně nevyplatí. Pita chléb je velmi snadný na přípravu a nemálo otravný při jejím dokončení. Nevládnete li kamenem, tedy kamennou deskou do trouby, velkou jako celá mřížka na kterou se vejdou alespoň tři kousky, utratíte dost peněz za provoz trouby (elektřinu) a čas, který je relativně drahý. Ne až tak pro mne, ale…
Pita chléb, ne každý se vařením baví tak jako já
Suroviny
– 14g droždí
– 200ml vlažná voda
– 1čl sůl
– 2PL olivový olej
– 290g hladká mouka
– špetka cukru
>> Množství surovin je výsledek mého pokusu. Podobný obsah najdete napříč weby a recepty běžně. Já podle propočtu a zkušenosti z první přípravy přidal droždí. Z 10. na 14 gramů. Má to logický smysl. Kostka 42 gramů je určena na kilo mouky. Tedy základní kupecké počty. No a při přípravě mne původních 10 gramů o kdovíjaké aktivitě těsta nepřesvědčilo. Taky jsem přidal maličko oleje. Opět, původní množství mi ve výsledku přišlo jako poněkud suché pečivo.
Ale pozor! To droždí je každé trochu jiné. A mouky také. O podmínkách v kuchyni, teplotě okolí či vlhkosti vzduchu nemluvě. Takže je to na vás. Nemohu 100%. zaručit stejný výsledek. Zajímavý je také fakt, že ve spojení s živým chlebovým kváskem se těsto s přidaným droždím (jen těch 10 gramů), chová jako "smyslů zbavené". Roste do nebes 😀
Postup
1/ Mouka – podle rady na webu jsem vyzkoušel kombinaci. 1/3 hladké pšeničné chlebové a 2/3 hladké pšeničné světlé. Prosejeme je do mísy a uděláme důlek. Do něj rozdrobíme čerstvé droždí, přidáme špetku cukru a zalijeme vodou. Necháme 10 minut odpočinout.
2/ Těsto – u mne zásadně v robotu, na první stupeň. Jsem lenoch na ruční mísení. Hotové je lehce lepivé. To ale další postup napraví. Vymíchané za 5-8 minut odložíme do mísy na kynutí poprášené olejem. A necháme 45 minut odpočívat v teple. Pak si je, přeložené, rozdělíme na 4 díly, vytvarujeme bochánky a necháme dalších 15 minut kynout. Klidně nepřikryté. Nyní už zapněte troubu na 230°C, horký vzduch.
Mísa na kynutí. Nevím jak vy, ale já už dávno, před opravdu mnoha lety upustil od kdejakých nádob přikrytých utěrkou. Nepotřebuji nutně dokonalou Tupperware, ale jednoznačně je to velká mísa s dvojitým víkem. Tedy, to velké má uprostřed menší.
3/ Pečení – Tady už začíná největší otrava i zdržovačka. Placky je potřeba péci na předem rozpáleném povrchu, který nevychladne ani jen minimálně při vytažení z trouby. Já například mám jen jednu litinovou pánvičku na jednu placku. Takže, nakynutý bochánek rozválíme na placku asi 18 centimetrů v průměru a pod poklopem do mikrovlnky necháme dalších 15 minut kynout. Mezitím si rozpálíme v troubě i litinovou pánev.
4/ Dokončení – placku, kterou jsme při rozválení rozumně pomoučili (já používám stejně jako u chleba polohrubou mouku) přeložíme rychle na litinu vyndanou z trouby, do které ji zase rychle vrátíme. Pečeme 8 minut a obrátíme na poslední dvě. Mezitím už ale připravíme další placku. Ta potřebuje opět 15 minut pod poklopem a to už časově nevychází. Takže upečenou odložíme a vrátíme pánev do trouby. A tak dál. A tak dál…
Mohl bych to popsat jednodušejc. Viďte. Jenže takhle to je. Otravně prodlužované dík jedinému kusu v troubě. A to nemluvím o faktu, že bochánky lehce překynou. Ale tím se až tak netrapte. Důležitých je těch 15 minut kynutí placky, aby nastal správný "oven spring". Tedy vyskočení těsta a kapsa uvnitř. Abych přiznal pravdu, u prvních čtyř to byl až poslední kousek, který se předvedl v plné síle a kráse.
Finta
>> Tou je autenticita. A jejím základem maso. Pokoušejte se jak chcete, asi jen málo se vám podaří napodobit opravdu fajnový döner, pokud jste jej už ochutnali někde venku. Tady v Praze to není velká sláva u většiny nabídek. Ale najdou se kvalitní. V holešovické tržnici je stánek, kde si můžete vybrat mezi kuřecím (brrr) a hovězím (mňam). Tedy jako hovězí to popisuje obsluha. U nás v česku je to mladé hovězí, tedy telecí maso. Jehněčí je vzácnost.
>> A koření. Tady není třeba nějak zvlášť experimentovat. Kdo neochutnal nezná. Ale pravda je jednoduchá. Cumin, neboli římský kmín, česnek, citrón. Toť vše pro začátek. A neoddiskutovatelně. Ten cumin použijete rovnou třikrát. Do těsta vmíchejte půl lžičky. Nebo, pokud zapomenete jako já, napůl rozválený bochánek poprašte špetkou a válejte do výsledku. Podruhé poputuje do kysané smetany a naposled do prohřívaného masa. Ale o tom v komentáři k obrázkům.
>> To hlavní nakonec? Ale jo, kdo chce něco podle mne připravit, upéci, měl by si projít celý text. Takže: tu velkou mísu na kynutí, už umytou a suchou vysteleme utěrkou. Každou upečenou placku na dvou místech horní strany, tedy opět po otočení, propíchneme špičkou ostrého nože a vložíme do utěrky. Přikryjeme a ještě zaklopíme víkem. Výsledkem totiž nutně musí být křehké a vláčné pečivo. Křupavé nerozkrojíte ani omylem. Jen se rozdrolí.
A včil už obrázky
Těsto – 45 minut kynutí a rozdělené na 4 kousky…
Cumin – římský kmín, základ chuti pro východní kuchyni. Ideální je doma rozetřený v hmoždíři. Opravdu rozetřený. Netlučte do toho. Jen paličkou třete o stěny misky. Trvá to asi 3 minuty a výsledek je dokonalý…
Placka – s cuminem, vyválená a připravená kynout. 15 minut…
Hotovo – upečeno. Toto je poslední z prvních čtyř kousků a nejhezčí. Ideální pita chléb…
Pita chléb – příprava na plnění…
Zelenina na döner – tady se na chvilku pozastavím. Koupili jste si někdy v poslední době hlávku červeného zelí? Mne už tyto nákupy dost serou a myslím, že dodavatelé by se měli zamyslet. Je to suché, na řezu nahnědlé a tvrdé jako dřevo. Na salát absolutně nevhodné. Tak špatné zelí jako poslední rok nepamatuji…
Maso na döner – krůtí křídlo pomalu rozpečené, obrané a vychladlé. Poté prohřáté v másle s česnekem a kořením. Já použil zmíněný cumin a směs SHAN, kterou koupíte snadno objednávkou na webu, nebo v Halal obchodech. Poznámka na konci…
Takže hotovo – domácí döner, zakysaná smetana s česnekem, cuminem a citrónovou šťávou. Nějaká ta zeleninka a chilli omáčka Sri racha. Pro tuto kombinaci absolutně nejlepší…
Jak jsem poznamenal výše. Tahle příprava, tedy hlavně pita chléb, je spíše pro nadšence. Otrava a zdržovačka. Ve výsledku ale dosáhnete minimálně jednoho poznatku. Jde to relativně snadno a s poměrně malým rozdílem od originálu. S masem je to už horší. Ale netvrdím, že se nepokusím o originál v prostředí běžné domácnosti. Všechno totiž jde. Když se chce…
Pokud mi tady opět někdo začne jakkoli nesnášenlivě útočit do Halal foods, bude nekompromisně vyhozen na spam list. Rasistické a další podobné útoky nemají na mém webu co dělat. Pokud se někomu nelíbí fakt, že existuje Halal s jeho nabídkou, nechať si své názory vyklopí jinam!
MDMP
Based on 2 Review(s)
Rubrika 
Štítky:
Tohle rozhodně vyzkouším 🙂 Akorát se teda nebudu dupat s pečením pity, protože v našem řeckém obchůdku ho mají v solidní kvalitě a dovnitř půjde hovězí maso.
Jo a víš proč je to zelí takové suché a dřevité? Loni bylo strašné sucho, takže podle mého soudu je to dáno tím 🙂
Sakra! Tak to zní moc rozumně. Prostě opravdu nestojí za nic. No ale s takovou za chvíli budeme i tu českou klasiku shánět z dovozu. A co kysání :O
Hrůůůza…
No, kysání…tchánovci loni založili plný zelák a absolutní průser 🙁 Zelí místo toho, aby kvasilo, shnilo. A to se nám všem zdálo, že je teda sice sušší, ale že ne tak moc, aby to neklaplo 🙁 Takže letos jen klasika z Otic, ale i ti ho mají nějaké víc octovaté než obyčejně 🙁
Zní to celé logicky. Já letos už podruhé musel použít na kvašenou řepu pro rozkvašení startér. Napoprvé vodu z předloňského zelí od kamaráda a podruhé navíc syrovátku. Ta je skvělá, ale není všelék. Takže pokud nezačne zelenina přirozeně kvasit dík obsahu vody a cukru, je to na prd. Ale ta poslední řepa se na druho stranu povedla. Slil jsem z ní skvělý rozkvas, který chlazený je sice stejně hnusný jako skvělý, ale osvěžující a zdravý jako blázen…