Polévka s drožďovými knedlíčky
Květen 23rd, 2013 | 
Napsal: 
Další z klasických českých polévek. Patři k těm chuťově i vůní velmi výrazným a ne každý ji snese. Nicméně je to spíše o zvyku. Co může být opravdu problém, je dost výrazná vůně při restování droždí. To je opravdu síla. Ale vyzkoušejte si to. Pro milovníka netradiční a silné chuti je to každopádně výzva.
Z čeho
2l vývvar dle chuti
2ks kostky droždí /84g/
1ks vejce
1ks stroužek česneku
3PL hrubá krupice
1PL strouhanka
1čl přepuštěné máslo, nebo oliváč
sůl a pepř
petrželka, nebo majoránka
Jak
>> Ideálně na másle, nebo olivovém oleji při střední teplotě pomalu rozpustíme kostky droždí. Stačí je rozdrobit na pánev a zahřívat. Ve chvíli kdy tečou, můžeme odstavit a přendat do misky. Někdo tvrdí, že droždí je zapotřebí restovat, až do doby, kdy se odděluje od tuku. Mně to přijde zbytečné. Jen se připaluje.
>> Další postup už je stejný jako u jiných, například játrových knedlíčků. Do prochladlého droždí vyklepneme vajíčko, ochutíme utřeným česnekem, solí a pepřem. Přidáme hrst bylinek dle chuti. Čerstvá majoránka je žádoucí. Vše dobře promícháme a zahustíme krupicí i strouhankou. Poměry si určete sami: 2+2PL, nebo 3+1. Množství záleží na velikosti vajíčka, ale výšepopsané je ideální průměr. Po smíchání odstavíme na deset minut a teprve tehdy poznáme, zda je těstíčko správně konzistentní.
>> Důležité !!! Nejlépe přes síto na nočky zavařujeme přímo do vývaru a vaříme doměka. Ne do vody. Tu správnou chuť dosáhneme právě tím, že vaříme pohromadě. Samozřejmě, chcete li vývar a knedlíčky, použijte vodu. Nicméně není to ono. Lehký zákal vývaru pak není vůbec na škodu.
Ještě k vývaru – doporučuji jednoduchý kuřecí. Hovězího je docela škoda, protože sílu a chuť stejně dodá droždí.
Je to strašně jednoduché a strašně dobré. Přestože stará klasika. Škoda, že u nás jsou drožďáky skoro neznámé. Kdybych se zeptal dětí mých sester zda je znají, nemají ani tušení o co jde.
Vlastně musím přiznat, že tentokráte jsem od rodinky přijel docela zděšený. Zatímco děti se naprosto zamilovaly do vlastnoručně připravených hamburgerů (tady a tady) v domácí briošce (tady), páni švagři je prostě jen přežvejkali. V této zemi co není krkovice, bůček, nebo guláš není správně. Když jsme ale potom se sestrami probírali kvalitu soli a dostali se k Maldonu, byl jsem pro pány ten divnej (to jen ve zkratce a slušně řečeno).
Druhý den jsem byl svou sestrou opakovaně poučen o tom, že nejlepší zelenina je syrová a proto je ochotná připravit segedin za dvacet minut s tvrdým zelím. Že ale poté při obědě dovolí svému sedmiletému synovi na skvělé máslové šťouchané brambory nakydat několik lžic kečupu, tvrdíc, že tento je jeden z těch kvalitních a oceňovaných, to už sem se měl co držet.
A zkuste pak těmto lidem dělat drožďové knedlíčky 🙁
Rubrika 
Štítky:
Jupííí, moje oblíbená „drožďovka“!!!
Tady se mi opět potrvzuje pravidlo, že kdo je polívkový a musí mít polívku každý den (já osobně bez polívky nefunguju) opráší starý dobrý recept našich babiček a nebojí se drožďových knedlíčků. A musím se přiznat, že mně ani ta příprava drožďáků nesmrdí.
Jen bych asi doplnila, že drožďové knedlíčky je NUTNO připravovat z droždí čerstvého, nikoli sušeného!!
Hovoří za mě vlastní zkušenost.
Těsně poté, co jsem drožďovku dovařila, přišla kamarádka s asi šestiletou dcerou. A hned ze startu hlásila, že co mi to tu tak pěkně voní. I dala jsem ochutnat polívku jí i její dcerce. Pomlaskávaly a kamarádka pravila, že chce recept. Za dva dny mi volala, že už má v rendlíku tři pytlíky sušeného droždí, že se jí to pálí a smrdí to až na rynek.
Takže asi tak.
PS: zkusila jsem udělat dožďové knedlíčky staršímu synovci, který je hrozná frfňa v jídle. Zeleninovou polívku do něj nedostaneš, takže jsem zvolila malou lest, kterou na mě kdysi upletla moje máma (byla jsem na tom s jídlem stejně jako synovec).
1/ zeleninová polévka musí být krémová a musí v ní být krutonty (teto, já chci ty opečený kostičky…a sní kotel polívky)
2/ pokud tam nejsou krutony, musí tam být nějaké knedlíčky (teto, ta červená polívka je dobrá, ale ty knedlíčky mi ještě přidej…a sní kotel polívky)
3/ ve vývaru musí být nudle (teto, ty nudle sou dobrý…a sní kotel polívky)
Jj, svět chce být klamán, a tato lest byla pro dobro věci 🙂
Kurna máš pravdu. Já na to myslel a nakonec napsal jen že kostky droždí. Každopádně ano, ze sušeného to nejde ani náhodou.
Co se týče dětí vs. polévky, taky jsem přišel na to, že krémy s krutony dělají své. Obecně platí, že většinou na krásu polévky přijdou až dospělejší. Já ale byl výjimka. S kamarádem na základní škole jsme si (netuším už proč) určili pravidlo, že k obědu v jídelně si prostě talíř polévky dáme a hotovo. Fungovalo to dobře a právě mne napadá, že bych ho mohl dotázat, jestli mu to zůstalo…
…a ano, právě jsem se Daliborovi dovolal, zůstalo mu to a je „polívkář“.
Jinak co dodat k mému polévkovému já. Miluju je a typickým příkladem budiž má milovaná vietnamská Bún Cha, kterou jsem se naučil připravit k jisté dokonalosti.
Sláva polívkám:)