Moje Dobroty

…a jim podobné, aneb i ruská konzerva může být delikatesa. No vážně. Je to až s podivem a hlavně smutné. V každé civilizované zemi najdete nějaké ty místní speciality nejen v čerstvém provedení, ale také nějakým způsobem konzervované. Já shodou okolností ochutnal hned po vyzkoušení mražených potravin z Icelandu a japonských Miso polévek několik borščů ve sklenici zakoupených právě ve zmíněné ruské prodejně. Je jich po Praze nemálo a já se jim docela dost vyhýbal. Už jen dík těm spoustám konzervovaných potravin.

No přece nebudu já jíst něco z pixly..??.. Ó jaká bláhovost! Boršč, Soljanka, Rassolnik a opět Boršč a ještě další, jiný…

Proč odmítám konzervy? No protože znám českou (ne)kvalitu. Guláš, tradiční česká specialita je dík Babišovi a jemu podobným přiveden k dokonalosti ve způsobu jak otrávit zákazníka. Tradiční vepřovku nám už dávno sebrali číňani aby ji následně vrátili ve své superodporné verzi a teď tohle z ruska. Jenže…

Nová prodejna na ulici V Korytech přímo u autobusové zastávky Jesenická v Praze 10 mne prostě shodou okolností zaujala. Nejmenuje se Gurman ale nějak jako Slovanské speciality a dík čekání na té zastávce mne nejen nalákala, ale nadchla natolik, že jsem se za dva dny vrátil pro pořádný nákup.

Další článek na pokračování. Postupně přidám více.

První byl Ukrajinský bošč – nejen že jsem dík bližšímu prozkoumání zjistil že neobsahuje vůbec žádné konzervanty a chemii, ale každopádně jednu zásadní informaci. Snadno si zjistíte že firma Leis je německá. I to jsem si nechal vysvětlit. Ruští podnikatelé v neměcku mají firmu na výrobu ruských specialit. A evidentně to umí!

V první řadě se nejedná o hotovou polévku, ale opravdu hutný základ na ni. Po přidání do třičtvrtě litru vroucího hovězího vývaru s brambory a masem stačí už jen prohřát a dost dobrá hustá polévka je připravena. Se smetanou, kysanou či sladkou je opravdu překvapující.

Já si celý život myslel, že Boršč moc neumím. Těď už vím že vlastně ano. Jen tento je až překvapivě výrazně kořeněný dík pepři, novému koření a bobkovému listu narozdíl od toho mého. A rozhodně mu to není na škodu. Pro ještě větší přiblížení: jakožto ukrajinský byl z kysaného zelí a s fazolema. Vřele doporučuji pro rychlé pochutnání.

Další polévky, a budou ještě nejméně tři dodám později. Už teď ale mohu doporučit například hořčici Torčin kterou znám asi dva roky dík spolubydlícímu. Dostal ji jako dárek. Znám tři druhy. Tato se jmenuje Kazaška. Budete překvapeni jak krásně umí zastoupit Dijonskou a doslova zesměšnit českou plnotučnou.

Jako druhou jsem ochutnal Soljanku – pro přípravu platí to stejné jako u boršče a bude platné i pro ostatní polévky. Samozřejmě ale fantazii se meze nekladou. Já jen pro začátek připravím všechny stejně. Pro jednodušší srovnání.

Výborná polévka hlavně dík vychucení kvašenými okurkami. Musím přiznat že to mne v myšlenkách zaměstnávalo čas od času už asi od páté třídy základní školy, kdy jsem dík výuce ruštiny už tehdy kladnému přístupu k jídlu a nutnosti v domácím úkolu překládat články z ruského časopisu občas popřemýšlel o tom, jak to teda asi chutná.

Popsal bych ji asi takto: naprosto skvělá zelňačka, úplně jiná a mnohem výraznější než to co znáte v české produkci. Připomínka jen ke smetaně. Oni doporučují kysanou, já raději sladkou šlehačku. Všude je přiložen citrón, mně přijde absolutně zbytečný.

3.7.2014 – ochutnal jsem všechny co byly k mání. A nakupovat chodím už pravidelně. Dnes opět Soljanka. Je prostě nejlepší.

Tentokrát s kuřecím vývarem, brambory a pečenou klobásou. Nakonec zjemněná sladkou smetanou a s hrstí petrželky.

Další v pořadí je Rassolnik – stejně jako ty předtím jsem obsah lahve nasypal do třičtvrtě litru hovězího vávaru s brambory a přidal maso z polévky.

Tato polévka je složením i chutí od dřívějších odlišná. V první řadě velmi výraznou chutí a vůní které jsem nedokázal tak úplně určit. Jasné v obsahu jsou kroupy. Ta vůně se ale bohužel blíží spíše zápachu jako například kyselo, žur a podobně. Možná je v ní kvásek, nebo kvasnice.

Musím přiznat že si ji znovu jen tak nekoupím. Nechutnala mi nijak zvláště a ten docela výrazný zápach taky nemusím. Každopádně není vyloženě špatná, jen charakteristická. Například smetanu by také snesla, ale já tentokráte jedl čistou. je opravdu typická a jiná než cokoliv co znáte.

Čtvrtá a prozatím předposlední polévka je opět Boršč – ruský s čerstvým hlávkovým zelím. Dost dobrý a tradiční. Takový jak jej očekáváte pokud víte co čekat.

Je opravdu hutný a obsahuje tolik zeleniny, že s přidáním bramboru, masa a vývaru stejně jako výše je stále natolik hustý že v něm postavíte lžíci. To vše bez mouky.

Takto si opravdu boršč představuji. Musím ale přiznat že nejvíce mi chutnal ten ukrajinský. A z polévek obecně stále vede Soljanka. Vážně skvělá a bude první z těch které si koupím znovu. Každopádně proto že už jsem základní úpravu dle doporučení prodavačky vyzkoušel, napříště bude poslední boršč s kysaným zelím a do toho uzené maso.

A nakonec opět boršč, s kysaným zelím – tentokrát jsem použil pouze kuřecí vývar a brambory. Žádné maso, pouze zelenina.

Stejně jako ostatní je velice chutný, opravdu výrazný i jen s tím kuřecím vývarem a bez masa.

Závěrem tedy – všechny polévky jsou opravdu výborné a jsem si jist že takovou kvalitu budete po jídelnách a restauracíh jen těžko hledat. Krásná ukázka našeho když se chce, všechno jde”. U mne naprostým vítězem zůstává soljanka, ale to je osobní vkus. Byl jsem dnes opět nakoupit a paní mi řekla že ona volí nejraději rassolnik který já nemusím. Pověděli jsme si toho více, ale o tom v novém článku.

Takže prozatím tolik a připojte se příště. Jsem stále online…

Tady si vždy vzpomenu na jednu kuchařku a do jisté míry kamarádku z Havířova, která mne po ochutnání mého boršče obvinila z nesmyslu. Prý z kysaného zelí je zelňačka a né boršč. No jak vidíte nee! Popravdě se mne na toto téma dnes zeptala i paní v tom obchodě, páč toto si přečetla.

MDMP

Sdílejte...

• 
• 

Shrnutí

Název

Prodejny ruských specialit

Datum vystavení

2014-01-16

0M

25M

25M

5 Responses to “Prodejny ruských specialit – Boršč, Soljanka, Rassolnik…”