Moje Dobroty

>> První grilovačka 2013

Duben 15th, 2013 |

Tato má oblíbená činnost a oslava dobrého jídla připraveného tím nejprimitivnějším způsobem, je mi bohužel v Praze odepřena. Přeci jen nejsem ten "hrdina" vyrážející do stromovky, k blízkému Botiči, či snad dokonce do parku. A ten by byl opravdu vhodný. Nevím jak Gutovka, ale parčík vybudovaný nemalými náklady na Zahradním městě má v návštěvním řádu jasně napsáno, že živý oheň ne. Je to trapná a zaostalá hloupost!

Já se tedy každý rok vypravím k sestře na severní Moravu, kde na zahradě rodinného domu je k dispozici velký krb s grilem pod pergolou a s umělou "bažinou" okolo. V té prosím pěkně kvákají žáby a kvetou masožravky! Paráda 🙂 Ne ovšem letos. Jen několik krokusů se rozhodlo vykouknout ze svých cibulek a poohlédnout po sluníčku. Zahlédl jsem asi tři sedmikrásky a tím to tak nějak končí. Zima byla příliš dlouhá, ovšem tento první opravdu jarní víkend vše šedivé rozjasnil nádherným sluníčkem, no a mně i rodince provoněl grilováním všeho dostupného…
…a že výběr byl nemalý. Pan Pohlreich by asi protestoval, ovšem já nepřišel na důvod, proč vnucovat všem to stejné. Naopak, každému dle jeho chuti.

Příprava na gril

Špekáčky – ty jsem vezl z Prahy sebou. Osvědčenou kvalitu. Odmítnul jsem spoléhat na sestru, která posledně v záchvatu potřeby zdravě žít nakoupila jakési bezlepkové cosi, co buřta připomínalo jen tvarem. Konzistence, barva, chuť…naprostý hnus. Takže letos tradiční buřtík na klacku!

Bůček – tentokráte po Vietnamsku. Spousta llidí už zná klasiku zvanou Bún Cha. Ty nudle jsem vynechal a naložil pouze bůček. Ve směsi která je tady, tady i tady.

Kuřecí stehna – bez kosti. Ta si naložila sestra. Dobře prosolená a jen troška papriky. Tradičně toto bylo nejkřehčí masíčko, kterému bohužel dávala chuť jen ta spousta soli.

Kuřecí prsa – mladší sestra. Použila oliváč a česnek. Trochu nuda na můj vkus, ale kuřátko bylo zlaté, kukuřičné a tedy i maso příjemné chuti.

Vepřové kotletky – stejně tak. Myslím, že opět olej a steakový pepř. Ty pro mne byly samozřejmě nejhorší. Popravdě navíc v krabici z Lidlu za 170,- Kč/Kg! Brrr…

Steak z vysokého roštěnce – opět mladší sestra a tady prosím vrchol dne! Dobře že to jím jen já a ona 🙂 Maso lehounce potřené oliváčem a posypané bylinkami několik hodin předem. Musím přiznat, že ač původně skeptický, protože hovězí steaky až tolik nemusím, tentokráte jsem při prvním soutu předvedl takový vítězný tanec, že přihlížející nevěřili vlastním očím a švagr to rovnou nazval orgasmem. A ten chuťový to zcela jistě byl. Proč? O tom dále…

Zelenina na gril – cibule, jarní cibulka, papriky, řapíky celeru, kapie, kolečka nových brambor. Vše jen pokapané oliváčem a lehce posypané Vellenkou – vegeta bez glutamátu od Davídka (odkaz).

Zelenina na salát – bílá paprika, rajčata, okurka, řapíky a jarní cibulka s oliváčem, pepřem a červeným balsamico octem. Sestra připravila listy (rukola a spol.) s hoblinkami Gran moravia a … ani nevím.

No a něco k tomu – tradiční hořčice, křen, děti trvaly na kečupu. Pro mne ovšem překvapením sezóny jsou zeleninové pasty a chutney od paní Fojtíkové z Havířova.

Na čem

Jsem mile překvapen novou grilovací plochou, kdy klasický rošt byl zaměněn za skvěle upravený a leštěný lávový kámen, zasazený do ocelového rámu z uchy pro lepší manipulaci. Na topení byly jako vždy připraveny v průměru pěticentimetrová polínka dobře vysušených ovocných dřevin.

Opět jsem byl poctěn přípravou i zapálením krbu a znova jsem si tuto činnost náležitě užil. Od sekání třísek na podpal, což je pro mne činnost veskrze milá a relax maximální, přes čištění topeniště po zimě, až po celý průběh grilování. A že to letos stálo za to!

Lávový kámen namísto roštu? Už navždy! Opravdu. Musím říct, že ač tradicionalista, tady obracím o 180 stupňů. Jednak ta obrovitá výhoda nepřímého přístupu plamenů, kdy tuky a šťávy nekapou přímo do ohně , nehoří a tedy každou chvíli není potřeba hasit, je naprosto úžasná. Dále rovná leštěná plocha, která se chová jako nejlepší pánev a maso "pustí" právě v tu správnou chvíli, to je prostě výhra. No a samozřejmě výsledné grilované pokrmy jsou hlavní. Proto jsme si přeci ten krb rozpálili. Jsme zpět u hovězího steaku navozujícího chuťový orgasmus. Musím přiznat, že "z ohně" jsem jej ještě neochutnal. Je samozřejmě jiný, lepší. Na kameni se dělá stejně dobře jako na pánvi. Pustí se ve správnou chvíli a po třech minutách na stranu i odpočinku pět minut pod miskou byl prostě excelentní. Najednou mi ani nevadil medium. Raději si ani nechci představit, co by se mnou provedl kousek RibEye z TRMS (odkaz). Tak nějak si ho ale umím představit takto připravený jako "poslední přání". K němu ta kolečka brambor, řapíky, cibulky…zapoměl jsem včera jen na máslo. Ale popravdě si na něj nevzpoměl nikdo.

Samozřejmě výborné bylo vše. Já si tedy zvláště užíval brambory, stejně jako sestra. Švagr hlavně bůček a pivíčko. Děti, jak jinak, jedině buřta s kečupem a bez chleba 🙂 Samozřejmě jsem nezapoměl zabalit něco pro Laděnku.

Letos první a řekl bych že maximálně vydařené grilování mám bohužel za sebou, další doufám brzy přijdou. A v létě, snad, velká rodinná akce se spoustou jídel z odkazů na těchto mýc stránkách, protože rodinka je, zdá se, konečně objevila a také s pivíčkem z produkce nového rodinného pivovaru (odkaz), provozovaného rodinou mé sestřenky.

Bylo i něco sladkého…