Rychlá svačinka, aneb zpátky k základům
„Dobrota a laskavost“ mého kamaráda a spolubydlícího Janka mne dovedla k tomuto textu a v něm popsané lahůdce.
To bylo tak: z nějakého podivného důvodu se rozhodl koupit si v čínském bistru poblíž našeho bytu 6, slovem šest hamburgerů. Nevím zda měl v tu chvíli takový hlad, nebo opravdu myslel na žaludek můj. Fakt ale je, že po příchodu z práce jsem na stole našel dva kousky a do jednoho se hned zakousl. Bohužel! Hrůza a hnus. Oschlá žemle, nechutně sladký salát, jaký je k mání právě jen v čínských bistrech a hlavně odporné cosi, co pravděpodobně mělo zastupovat burger. Tedy maso. Stokrát fuj! Myslím, že pan Pohlreich by to nazval “hovnem v prehistorickém stavu”.
Druhý den po tomto gurmánském zážitku jsem si při krájení vepřové plece na řízky vzpoměl na to nejjednodušší, co si z masa lze připravit – steak, nebo prostě po česku přírodní vepřový řízek. A napadlo mne Jankovi ukázat, jak snadno se dá vařit a jak obrovský rozdíl může být mezi jídlem a Jídlem.
Masový řízek na krajíci chleba může být neskutečná dobrota
– 150g řízek z vepřové plece, krkovice
– 1ks krajíc chleba
– Několik koleček cibule
– Sůl, pepř, sušený česnek
– Obalovací směs – mouka se strouhankou, solí, pepřem a mletou paprikou
– Olej a máslo
Na šťávu – může a nemusí být
– 3PL vývaru
– 3PL červeného vína
– Oříšek másla
– Sůl a pepř
>> Řízek jen asi 1,5cm silný lehce naklepeme a okořeníme solí, pepřem a sušeným česnekem. Necháme v lednici alespoň hodinu odležet.
>> Na oleji s kouskem másla řízek obalený ve směsi opečeme 2-3 minuty z každé strany
>> položíme na krajíc chleba potřený čímkoli co máme rádi – hořčicí, kečupem, majonézou a přidáme kolečka cibule.
>> Kdo chce, může si připravit skvělý sosík – na pánev s výpekem přidáme víno a vývar. Solíme a pepříme. Necháme zredukovat na potřebné množství a přidáme kousek studeného másla.
Fotka později – zbaštil jsem dříve, než mne napadlo fotit.
>> Obyčejná česká houska za dvě pade, potřená chilli pastou, majonézou a hořčicí se salsou z okurky, rajčete a cibule a kousky ugrilovaného filátka z plece. Jestliže s chlebem to bylo dobré, tohle excelentní. Mimochodem, schválně jsem si přepočítal na kolik mne tyhle dvě plněné žemličky přišly – 35,- Kč!!!
Jak už jsem psal výše, tohle je to úplně nejsnazší vaření. Lahůdka ovšem převeliká a pro milovníky masa, jako jsem já prostě klasika. Samozřejmě, že salátům se meze nekladou stejně jako fantazii při marinování a výběru masa. Úplně vidím vcelku ugrilovanou panenku překrájenou na plátky a spolu se saláty, či salsou naplněnou v Pita chlebu.
Dovětek: samozřejmě jsem nezapoměl na Janka a oběma dobrotami jej počastoval. Jeho nadšení neznalo mezí. Co teprve to mé. To byl pohled