Rýžová polévka
Září 25th, 2013 | 
Napsal: 
Nene lidičkové milí, já si nedělám legraci. Opravdu rýžová. Připravená primárně ze dvou surovin. A věřte tomu, že dík výběru těch kvalitních je opravdu naprosto skvělá. Ostatně číšník v místní hospůdce mi právě opět básnil o tom jak si ji vychutnal, aniž by přidal byť jen jediné zrnko soli či pepře. Docela mne pobavilo, když nepřišel na to co je vlastně zač ten bílý kal. Je to tak. Rozvařená rýže není na škodu, měla jen dodat chuť. Ty bílé suché a tuhé pecky ať si do polévky sypou rádobykuchaři v jídelnách.
Já už jsem o ní vlastně psal tady. Jenomže ta Vietnamská je v chuti dost brutální. Já dnes měl potřebu připravit si něco více „po našimu“. A podařilo se. Ještě několikrát to tady zopakuji: suroviny musí být kvalitní!
Z čeho tedy
>> Základem je samozřejmě dobrý silný vývar. Já použil výborný a velmi výrazný kachní ze skeletů, které v Albertu mají v mrazáku za asi 25,- Kč/Kg.
>> Dále samozřejmě rýže. Rovnou upozorňuji, že ta buďto dá polévce tu zasadní chuť, nebo z ní udělá jídelnovou šlichtu. V čem že je tedy rozdíl? Zapoměeňte na hypermarkety a rádoby rejži typu dlouhozrnná parboiled! Chce to kvalitní asijskou jasmínovou.
To máme dvě suroviny které dělají celou polévku.
>> Pak už jen doplňky:
zelenina – v mém případě jen nudličky julienne z mrkve a celeru
bylinky – pořádná hrst petrželky
dochucovadla – špetka soli a mletého černého pepře
A jak na to
>> Vývar přivedeme k varu, vsypeme do něj rýži (tři lžíce na jeden a půl litru) a pomalu vaříme až je z ní kaše. Asi 30-45 minut. Na posledních deset minut přidáme zeleninu a úplně nakonec po odstavení z plamene posekané bylinky. Sůl jen dle potřeby a pepř zase podle chuti. Tato polévka jej snese dost.
Jak vidno, polévko je to krásná i na pohled. Že je opravdu chutná se už musíte přesvědčit sami.
A ještě prosba
Kdokoliv čtete mé stránky a máte stejně jako já tendenci upravovat si jídla k obrazu svému nedělejte to prosím tímto odstrašujícím způsobem. To raději hledejte na mimibazaru. Mimísci si možná budou mlaskat a naše zdravotnictví neztratí smysl své existence. Záměrně nepíši funkčnosti, páč ta už dík ekonomice ztracena je.
Rubrika 
Štítky:
To jsi mi připomněl vůni polévky, kterou dělávám – koupím uzená žebra, udělám z nich vývar, pak uvařit rýži a mrkvičku. Tak tu můžu!
No jo, jenže tu zná každý. Myslím. Mně šlo o to, že ji kde kdo dělá právě tak blbě jak jen je možné – bez přemýšlení. Totiž nasypat rejži do vývaru a prohlašovat „uvařil jsem“. Věřím, že Ty ji děláš poctivou, vím že drtivá většina jen právě tak…
Jako moje babička – v kombinaci uzený vývar/rýže dokázala neskutečný kokotiny. Škoda toho jejího skvělého uzeného vývaru. Byl li s kroupama tak super. S rejží….
Tak teď dej mi chvilku, než se vydýchám…úplně jsi mě dostal tím odkazem na „koprovou polévku“. Tomu teda říkám vrcholná gastronomie. I když…třeba je ta kuchařinka obchoďačka od Knorrů. 🙂
Hnedle po polívce by, jako druhý chod, měl následovat houskový knedlík potřený taveňákem, proložený průmyslovým salámem, obalený v trojobalu a hezky dozlatova usmažený, jako příloha zbytek brambor ze včerejška. Manža i mimísek budou pomlaskávat. 🙂
Ale teď vážně…rýži do vývaru dávám docela často, bo mi to chutná, ale nikdy jsem ji v tom vývaru nevařila přímo. Ta tvoje zupka vypadá čisťounká nezakalená, přesto, že jsi v ní tu rýži vařil. Z toho teda usuzuju, že se opravdu vyplatí investovat do kvality. A jasmínovou rýži já fakt můžu. Takže opět s radostí vyzkouším. 🙂
Chachááá…ten hurónský smích by jsi měla slyšet. Vážně? Ten knedlík mne dostal! To může být naprosto úžasné :O Brambory od včera bych i bral. Jen je nesmím švihnout do mikrovlnky jen tak ohřát.
No a ta polívka…ona zakalená je. Ale málo. Vlastně mne to udivilo, když si uvědomím, že tu jasmínku rovnou valím do vývaru bez propláchnutí. Tady se ukazuje jak kvalita umí vypovídat sama za sebe.
Mimochodem i na mimi si chodím pro inspiraci – to když chci něco nesmyslného proměnit v jídlo. Právě proto si udělám tu koprovou poblivku. A možná i s těstovinama. Mne totiž fascinuje ta fotka. Nejspíše kradená.
Hele, tak mi to nedalo a koukla jsem na mimibazar, protože jsem věděla, že jsem tu knedlíkovou dobrotu někde viděla a dokonce mi to přišlo od známé do mailu jako recept na rychlou a chutnou večeři (a myslela to vážně).
Akorát recept jsem střelila od pasu a zde, voilà, originál recept, který je ještě o fous vymakanější:
http://www.mimibazar.cz/recept.php?id=27633#diskuse
Ale prosím, moc prosím, tenhle poblijon nezkoušej, to by mohlo skončit (v lepším případě) výplachem žaludku. 🙂
Hmm, a víš co? Já si to pročetl a vlastně souhlasím. Je to jídlo pro chudáky bez peněz a fantazie. Ty první lituju a druzí ať si užijí. Každopádně si umím představit jak si to připravuji někdy v letech 1998-2003 jen proto, že nenmám ani na čerstvý rohlík. Prostá třetí strana mince…
Nevím. Mám litovat ignoranty nebo hlupáky? Či snad opravdu trvat na pouze své kvalitě?
To poslední bych opravdu rád. Ale nejsem tak hrdý, drzý a vždy úplně poctivý.