Moje Dobroty

Saláty – když ve velkém, tak s odstředivkou

Květen 23rd, 2014 |

Stal jsem se milovníkem salátů připravených narychlo z čerstvé zeleniny. Nemohu tvrdit že to bylo dobrovolné a spontánní. Spíše z donucení. A ne že bych neměl zeleninu rád. To vůbec ne. Právě naopak. Ale abych si jako prvoplánovou večeři připravil pouze salát u mne taky nebylo běžné. Spíše jen jako něco navíc. Bohužel mi nedávno diabetoložka sdělila, že čas přežírání skončil a pokud se opravdu potřebuji něčím nacpat k prasknutí, pak jedině právě tímto. Žádná radost, to musím přiznat. Má běžná strava a jídelníček včetně všeho co pro vás tady prezentuji je sacharidový blázinec. To už asi víte. Navíc mám s tou čerstvou zeleninou několik potíží.

Je to například o chuti. Totiž pachuti jež mi zůstává v ústech o to silnější, o co více je na talíři čehokoliv zeleného. Ta spousta železa mi totiž v následném pocitu není právě příjemná a musím to řešit rychlým použitím kartáčku a zubní pasty. Což je sice dobrá správa pro zubařku, ale ve mně to zabíjí krásu z jídla a následného doznění.

Další věc je kvalita. No ano. Zkuste si jen tak narychlo koupit rajče které opravdu chutná. To je ale na jiný článek. Každopádně dnes primární salátek a jeho příprava dík použití jedné z mnoha zajímavých a v tomto případě více než vhodných kuchyňských potřeb.

Jak už jsem psal tady, budou některé následující články podporovány nákupním portálem vše na vaření.cz

Když se jedná o saláty, jsou myšleny nejříve ty listové. A když listové, pak je dobré podívat se na výběr odstředivek v sekci zpracování ovoce a zeleniny na stránkách portálu vše na vaření. Ty se totiž k listí všeho druhu náramně hodí. Ale nejen k tomu, jak posléze zjistíte.

Já pro sebe vybral logicky, tu nejmenší – Odstředivka na salát 16cm Ibili. Přeci jen jsem sám a má to logiku. Je ale tak akorát, takže pro dva a rodinku doporučuji jednoznačně ty větší.

Saláty postupně

Odjakživa mám nejraději jednoduchost. Takže primárně si vždy připravím tři druhy zeleniny s vychucením opravdu základním.

– rajče
– paprika
– okurka
– ocet a olej
– cukr, sůl a pepř

>> Krájím na různě velké kousky dle potřeby. Malinké na salsu, větší nebo vyloženě velké podle chuti a potřeby servisu. Přidám po špetce soli, pepře a cukru a doslova jen zakápnu octem, druhem i množstvím podle momentální chuti a olejem. Promíchám a hotovo. Někdy přidám jogurt, nebo kysanou smetanu.

Octy – běžný kvasný, jablečný, vinný, balzamiko a zcela výjimečně také rýžový. Někdy to vše nahradím limetkou nebo citronem, což mi připadá nejlepší, ale ne nutně a vždy nejchutnější.

>> Kombinace – někdy přidám zelí, olivy, mrkev, řepu, ředkvičku, listí, ledový salát…

Zelí – hlávkové, bílé i červené. Mladé i zimní. Nebo pekingské (čínské). T ale opravdu málo. Je takové, jiné. Nepříliš chutné krom občasného použití.

>> Doplňky – balkánský sýr (šopák), nebo bryndza, mozarella. Určitě ančovičky. Výborný je kuskus. Taky těstoviny, pro někoho. Já je studené nerad.

Listí – pro mne prim hraje rukola a ledový salát. To první mne naučila jíst sestřenka a jsem opravdu rád. Leďák byl věcí náhody a prostě mi chutná narozdíl od našeho hlávkového. Popravdě už léta tvrdím, že žvýkat tohle listí mi připadá jako pastva na louce. Moje sestra ovšem se v něm opravdu vyžívá. Nu což…

tedy v tom nejjednodušším stylu asi takto

První použití? Pohodička. Víte já už jsem se docela ustálil ve výběru značek a jen tak něčemu nevěřím. Mám důvod! Tohle bylo ale překvapení. Kvalitní plasty, bezvadný chod a maličkosti. Jako napříklasd protiskluzová úprava dna která vážně funguje. Nebo zámečky táhla i poklopu. Na jedničku…

Tolik pro začátek o kombinacích a teď jeden konkrétní

Ten je s dresinkem. Já je příliš nevyžaduju a když už, pak jen spíše náznakem. Každopádně ať už jen ochucuji, nebo přidám dresink, je to vždy na poslední chvíli a jen pro chuť. Opravdu nesnáším změklou zeleninu odleželou v oleji, soli a čemkoli dalším co mění její přírodní chuť.

Míchaný salát s ančovičkami a bryndzou

– 1čl ocet
– 1čl olej
– 1čl pažitka
– 1čl hořčice
– sůl a pepř

– rajče
– rukola
– paprika
– okurka
– ředkvička
– ančovičky
– bryndza

>> Dresink – vše v míse vyšlehám až vznikne emulze. Bude li toho více, půjde to lépe. Nakonec ale použiju na porci (200-250 gramů zeleniny) jen 1-2. lžíce. Někdo by ančovičky nasekal nebo dokonce v dresinku rozmixoval. Já se do nich raději zakousnu.

>> Zpracování – v tomto případě použijeme odstředivku Ibili pouze na rukolu. Vše ostatní krájíme na přiměřeně velké kousky. Já tedy okurku na půlplátky, rajčata na kolečka stejně jako ředkvičky a papriku na nudličky. Na co jde, použiji ruční krouhač, což je pomocník k nezaplacení a co se tvarů týče, je to sezónní záležitost. Loni spíše kusy, letos jak to vidíte a příští jaro? Kdoví…

>> Servis – vše zlehka promícháme a pořádně „provzdušněné“ naskládáme na talíř. Poklademe nadrobenou bryndzou a ančovičkami.

Tak co říkáte, parádní večeře ne?

Listové saláty

Jak už jsem zmínil, nejraději mám rukolu a ledový salát. Mám li ale kombinovat jsou to většinou navíc lollo rosso a lollo biondo, dále pak frisée (ten je úžasně 3D), mladý špenát a mangold, mizuna…

Dresinky

Já si na ně příliš nepotrpím. Opravdu. Takže hledejte níže v odkazech a vymýšlejte.

Dijonský

– 1dl olej
– 2ks žloutek
– 1čl ocet nebo víno bílé
– 2čl hořčice dijonská
– sůl a pepř

nebo

– 1čl hořčice Dijonská
– 2čl citronová šťáva
– 2čl jablečný ocet
– 1PL majonéza
– 1PL jogurt
– špetka cukru
– sůl a pepř

V prvním případě v podstatě připravujete majonézu. Poněkud řidší a vychucenější. V tom druhém už ji máte a jen vše smícháte.

výsledek může vypadat například takto

Salát Caesar podle Romana Pauluse

A jeho slovy:

“Na zálivku budete potřebovat majonézu, parmazán, hrubozrnnou hořčici, česnek a ančovičky – bez nich to není César. Pak pár kapek citronové šťávy a trochu vody, to aby se naředila majonéza. Vymixujeme, ale ne úplně najemno – česnek a ančovičky mohou zůstat hrubší, aby je v zálivce bylo trochu cítit. Opatrně se solí – majonéza i ančovičky už jsou slané, přidáme trochu pepře z mlýnku. Pak už jen římské listy, které se zálivkou ochutí, a samozřejmě opečené kostičky bílého chleba. Můžeme dozdobit hoblinkami parmazánu a kapary, přidat lze i kousek masa – kuře, slaninu nebo třeba grilovaného tuňáka. Ty základní suroviny jsou skoro vždy stejné – důležité je, jak se ochutí.”

A na zamotání hlavy další tři Caesary

Zdenka Pohlreicha

Filipa Sajlera

z videoportálu vše o vaření

Tak si to přeberte 🙂

Stal jsem se milovníkem salátů a vyžaduji absolutně čerstvé suroviny. Postupně sem nebo do dalších textů přidám své zvyky a návody jak tyto uchovat doma co nejdéle čerstvé. Každopádně pro tentokrát jeden fakt – v poslední době si už vůbec neumím představit den bez talíře plného křupavé zeleninky s…

…no a to je vono. S čímkoliv, nebo jen tak. Prostě zelenina, salát a dost! Radost (Y)