Smažený vepřový řízek z marinované krkovice
Česká klasika a myslím že jedno z nejoblíbenějších jídel všech dětí. Já tedy každopádně rád vzpomínám na obědy, kdy pořádný řízek, brambory v jakékoliv úpravě a kyselá okurčička, nebo švestkový kompot kralovaly prostřenému stolu. Ve světě nejznámější je samozřejmě tradiční Wiener Schnitzel, tedy Vídeňský řízek z telecího masa, smažený na ghí, neboli přepuštěném másle. U nás je běžně známý řízek vepřový, z kýty smažený na sádle či oleji no a v posledních letech až příliš častý řízek kuřecí z prsíček. V podstatě nic proti němu, jen mi chuťově přijde dost nudný.
Tolik na úvod a téměř i na závěr. Hehodlám čechy poučovat o úpravě tolik známého jídla. Snad jen natolik, že prozradím své dvě a teď už vlastně tři fintičky.
1/ maso vybrané podle momentální chuti osolím a posypu sušeným česnekem. Natěsno naskládané v uzavřené krabičce nechám v lednici nejméně 24 hodin.
2/ někdy takto ochucené řízky rovnou utopím ve vajíčku s trochou mléka nebo smetany. Asi tak deci na jedno vejce. Takto zůstanou v lednici přes noc.
3/ novinka pro mne. Nedávno, jak už jsem psal, se švagr zmínil, že kdosi z jejich rodiny si po vytažení masa z láku na uzení ukrojí právě z tohoto a konkrétně krkovice plátek a připraví si smažený řízek.
Tohle jsem musel vyzkoušet. A protože jsem se chystal naložit místo svého oblíbeného kolínka právě krkovici, nebylo nic snazšího. No a povedlo se. Celkem dost slané, ale dá se mu pomoci dobrým osušením od láku, případně utopením v mléce na půl hodinky. No ale hlavně neskutečně křehoučké. Ten řízek se dal lehoulince krájet lžicí.
traditionelle Wiener Schnitzel – všimněte si bramborového salátu v pozadí. To je tento, nebo jemu podobný…
Marinování tady
A málem bych zapoměl. Pokud by kdokoli měl pochybnosti s ohledem k tomu solení, vězte, že česká Anglická slanina, nemá nic společného s tou opravdu anglickou. A ta je, považte, vyrobena podobným způsobem jako moje nakládané maso. V anglii jsem takto upravenou nekupoval jen tu slaninu, ale klidně i kotlety, nebo kolínko.