Hledat
Počasí
Počasí Praha 10 - Slunečno.cz
Nejnovější seriály
Hodnocení na SerialZone.cz
Řekli o jídle…

- "Objev nového jídla znamená pro člověka mnohdy více, než objev nové hvězdy"
Savarin

- "Gurmán, který myslí na kalorie, je jako prostitutka, která se dívá na hodinky"
James Beard

- "Největším nepřítelem českého kuchaře je jeho fantazie"
Zdeňek Pohlreich

Rubriky
Archivy
TOPlist
TOPlist
QR Code

QR Code

Anketa
Radar

Smažená cibulka

smažená cibulka01Také zvaná vídeňská. Přiznávám že už jsem zapomněl proč. A věděl jsem to kdysi. Ještě několik let po vyučení v oboru kuchařském. A žádal jsem ji poctivou a křupavou k vídeňské roštené v restauraci Rybí grill Bar v Havířově. A tam ji za dob Husákových opravdu uměli skvělou stejně jako Pstruha na másle.

Na té cibulce a její přípravě opravdu není nic světoborného. O to více mne překvapily rady na webu doporučující mouku či využívající nesmysly jako je mouka se solí a pepřem a paprikou…

 

Asi nejvíce mne pobavila kombinace rad kdy kdosi (nevím a vědět nechci jméno či pohlaví) si rovnou protiřečil. Nebo jen neznal základy.

 

Tady prosím citát

 

“Cibuli nakrájíme na kolečka silná asi 2 až 3 mm a rozdělíme na prstýnky.
Mouku osolíme a obalíme v ní cibulku.
Mouku lehce oklepeme a cibuli vložíme do rozpáleného oleje.
Smažíme dozlatova.
Cibulku podáváme jako přílohu k masu.
!!! Ale nezapomeňte, že cibulka za pár minut přestane křupat, takže jí podávejte chvíli po usmažení.”

 

 

Takže takto tedy ne!

 

 

Jak na smaženou cibulku doma, rychle, snadno a bohužel ne nutně levně

 

1/ Cibuli si nakrájíme, ale raději nakrouháme na tzv V krouhači. Nebo jemu podobném zařízení. Nebo profíci na nářezovém stroji. Ručně tohle prostě neuděláte pokud nejste obzvláště šikovní. obecně řečeno: je to pakárna!

 

Znáte ho z řeznictví a je to nejlepší víte li jak s ním zacházet. “Nářezák.” To mám vyzkoušeno obzvláště dík roku strávenému v pizzerii kde jsem karpaccio plátky cibule dával na tuňákovou. Věřte že lepší pak neexistuje.

 

2/ Tuk si rozpálíme v množství jako na hranolky a cibuli v košíčku do něj vložíme tak jak je (po částech prosím – 150g = 500ml). Stále mícháme a nenecháme slepit. Hlídáme si barvu a protože ji narozdíl od špenátu či fazolků nemůžeme zchladit. Vyjmeme a na ubrousek vysypeme o chvilku dříve, než se zdá býti akurátní.

 

Olej prosím pěkně sice běžně, ale není to správně. Má to být přepuštěné máslo (GHÍ), nebo sádlo. Když píši „jako na hranolky“, nemyslím teplotu nad 180C. Naopak. Aby cibule nezhořkla, bude okolo 160C. Ale to s hranolky domácími celkem dost souhlasí. Ty narozíl od cibule potom dosmažíme při teplotě vyšší. Ta sama je prostě hotová.

 

3/ Na ubrousku pak stále protřepáváme a nejenže necháme všechen tuk dobře odsát. Cibule i dost zchladne. A to je dobře. Výsledkem je velice křehká a dokonale křupavá lahůdka která je vhodná k uložení do lednice v opravdu velkém množství. Skoro jako ta kupovaná. Až na jednu drobnost – nemá pachuť tuku který byl použit. Což nemohu tvrdit o všech co jsem kdy koupil na vyzkoušení. IKEA – relativně v pohodě či spíše bez chuti (speciální postupy a technologie). Pytlíky z marketů – často rybina a podobné smrady.

 

Cibulku tak jak je si opravdu můžete odložit v plastikové krabičce do lednice. Uzavřenou víčkem. Já tu poslední, respektive její malinkou část nechávám už více než měsíc. A pozoruji. Je stále stejná. Samozřejmě až na jednu věc. Totiž chuť. Ta poněkud pravidelným pootevřením a přístupem vzduchu i pachů z ostatních věcí v ledničce poněkud chřadne. Křupavost je ale takříkajíc věčná.

 

Takže? Cibulu na dlouho, ale rozumně a nenecháme ji jen tak ladem.

 

smažená cibulka02

 

 

Ještě k té relativní drahotě

 

K ceně másla a GHÍ se asi nemá cenu vyjadřovat. Ale i v podstatě laciný slunečnicový olej a vepřové sádlo se stanou drahými svou následnou nepoužitelností. Ona totiž cibule je umí tak dokonale ochutit a navonět, že smažit v nich řízky či dokonce hranolky se vám nebude chtít. Cest jak dále je několik.

 

>> lehké vyčištění – klidně ihned po cibulce si v tuku usmažíme nějaké topinky. Ten chleba olej jaksi profiltruje (samy o sobě pak budou topinky dosti extrémní chuťově).

>> další použití – olej použijeme už jen na smažení výrazněji vonících dobrůtek (ryby)

>> v případě sádla není nic na škodu. To s vůní a chutí cibule se nejen hodí na chleba rovnou nebo ve formě například škvarkové pomazánky, ale naprosto dokonale jako základ na drtivou většinu tradičního českého vaření. Tedy do polévek, omáček, zelí atd.

 

Smažená cibulka je ozdoba dobrého jídla a sama o sobě delikatesa jaké není rovno. Kdosi na webu si postěžoval a já už na to výše upozornil, že není křupavá déle než pár minut. No to do ní neměl dávat sůl předem. Stejně tak ale nakonec. Sůl až na talíř, nebo protřepat se solí jako hranolky, ale to už za studena. Berte jako fakt že cibulku dobře usmaženou v podstatě teplota nezajímá.

Jako byste chtěli slámu na stohu donutit býti horkou po jednotlivých stéblech. Jedno samo o sobě je jaké je. A i zmrzlé, protože je suché vlastně v ruce neucítíte. Jak tak kousek usmažené cibule.

 

smažená cibulka

 

 

A máme zvládnuto. Kdo by náhodou potřeboval jednodušší verzi nechť píše, já obratem odpovídám.

 

Prozatím váš

 

 

MDMP

Sdílejte...
Shrnutí
recipe image
Název
Smažená cibulka
Datum vystavení
Hodnocení
31star1star1stargraygray Based on 3 Review(s)

8 komentářů to “Smažená cibulka”

  • Hannah12 says:

    Náčelníku,
    Ty mi teda dáváš zabrat. Jednak proto, že vídeňskou roštěnou s pořádnou porcí cibulky miluju (a dostala jsem na ni chuť) a jednak proto, že jsem půl hodiny na netu a další půl hodiny v kuchařkách Kejřové a Sandtnerové hledala, proč se vídeňská cibulka jmenuje, sakra, právě vídeňská.
    Tož a víš co? Ani prd. Spousta dobrých rad na přípravu, ale o historii názvu vím jen to, že se jmenuje vídeňská proto, že se dává na vídeňskou roštěnou a je rozebraná na jemná kolečka a orestovaná do zlatova. Kdo by to byl řekl, že? 🙂
    K cibulce samotné snad jen to, že teda i já (už jsem se za to prolískala)ji lehce obalím v mouce. Solit by mě ji teda fakt nenapadlo.
    Ovšem nevěděla jsem, že ji lze uchovat v lednici. A to je dobrá zpráva, bo já ji vždy usmažím strašně moc a všechnu ji sežeru a pak mě dva dny bolí žlučník. 🙂
    Tož asi tak.

    • Moje Dobroty says:

      Ahoj Hani.
      Já ten výraz vídeňská z nějakého nejasného důvodu považuji za vztažený k na tenké plátky krájené surovině. Jsou i vídeňské brambůrky a to není nic jiného než tenké plátky brambor předvařených ve slupce a smažených v tuku.
      Kdysi mne kolegyně servírka obvinila z neschopnosti řkouc: „i moje sedmiletá dcera by tu cibulku připravila lépe“ (rozuměj nespálila). Tak jsem se začal více snažit (bylo mi 17) a časem si takříkajíc osvojil postup jež čteš výše. Opravdu ji pak můžu nechat měsíc v lednici a to uzavřenou. Což je vlastně dobře páč nebere vlhkost mimo jiné.

  • Mato says:

    No, autor clanku bude nejaky superborec, podla toho tonu akym vsetkych sprdne. Az mi je to smiesne. Myslim, ze jeho sposob sa da robit tak vo friteze, ale doma na panvici, myslim ze si pochutime aj na cibulke obalenej v osolenej a opaprikovanej muke 🙂

    • Moje Dobroty says:

      Klidně přistoupím na váš způsob Mato a odpovím jako ten nařčený superborec:

      1/ Kdo četl od začátku do konce snadno pochopil, že smažím v košíku v asi půl litru oleje. Vypadá to jako fritéza? Proč ne? Ale není. Je to stále jen košík a olej v kastrole.
      2/ Tu „panvicu“ jsem nikde nezmínil. Ale i kdyby, jde to. Snadno.
      3/ A jednoznačně: když chci smaženou, takzvanou vídeňskou cibulku, očekávám že bude z cibule. Pouze a jen z cibule. Až budu chtít ochucenou cibuli obalovanou v mouce a paprice, použiju je. Ale až tehdy.
      4/ Nikomu neubírám právo vařit podle svého. Nevím proč bych tedy nemohl já, aniž by mne někdo osočoval z jakéhosi „sprdávání“.

  • Eva Čákiová says:

    Také jsem si lámala hlavu, jak udělat krásně křupavou cibulku. A přišla jsem s tímto nápadem, který se mi osvědčil. Cibulku začnu smažit normálně (na normálním množství oleje v normálním množství na potřebné posypání jídla). Když je cibulka trochu zpěněná, přidám maličko cukru (cibule je sama o sobě sladká, tak to fakt nevadí), který zkaramelizuje a za stálého míchání cibulku opeču do krásně hnědava a křupava. Jen nevím, zda by to šlo udělat ve vělkém množství i
    do lednice – nezkoušela jsem to, ale říkám si proč ne.

    • Moje Dobroty says:

      Zajímavý nápad a proč tedy ne. Já pořád zůstávám u faktu, že cibule má bát cibule a tak neupravuju chuť. Na druhou stranu dovedu si představit jídla, kam to rozhodně bude pasovat. Takže proč ne 🙂

  • hynek says:

    Smažím ve fritovacím hrnci,strouhal jsem na robotickém krouhači na plátky.
    Mám problém,přes sítko košíku se malé kousky dostanou ven a přepalují se.
    Nic chytrého mě na to nenapadá.
    Tak je mezi dávkami cibule pracně vyndávám.
    Taky robot nakrouhal tělíčka na plátky ale“zadky a šušně“ jsou silnější,takže,na rozdíl od nití jsou jen dozlatova.Myslím,že přidat je do sádla nebude chybou.
    Zdravím, a ať se vám všem daří.HH.

Leave a Reply for Eva Čákiová