Snídaně pro život a jeho krásu…
…tedy původně jsem to chtěl nazvat snídaně. Jenomže já si toto vše dávám jako rychlovku vždy když mne to napadne. Párečky (sausage), vejce (eggs), šunka (ham), sýr (cheese), croissant plněný… Prostě snídaně pro život a jeho krásu.
Ve dne i v noci mám to vše rád. Jsem tvor všežravý a výjimečně nenažraný na což samozřejmě doplácím. Zdravotně. Jak jinak. A mohu si to dovolit. Nicméně toto je sbírka za asi tak půl roku. Vše co jsem si narychlo připravil obzvláště po ránu když byl čas a samozřejmě chuť (která mi nechybí). Tady a teď nebudou žádné recepty či rady. Jen fotky a občas několik slov jako jejich doprovod. Protože to si opravdu nedovolím. Radit vám co máte snídat. Moje snídaně často obsahuje pouze energeťák Shock a to až do poledne, nebo dokonce 14.hodiny. Jsem li v práci. Je to úplně špatně. Stejně tak špatně jako bývá mně.
Divíte se těm překladům do angličtiny? Google si žádá své. Neřešte.
Pro začátek asi párky. Český fenomén.
Znají je všude ve světě primárně v angličtině jako sausage. Pod tím výrazem si ale můžete představit kde co a v podstatě opravdu vše “toho” tvaru a relativně i konzistence. Fakticky ale, páreček neboli sausage například v Anglii je něco velmi odlišného od představy čecha a taky dost hnusná záležitost. Nakonec o tom jsem tady už psal. nejhořší tzv. párky jsem jedl právě v UK.
takže náš, český, tradiční – tento byl opravdu k snídani…
jiný kousek, stejný způsob – jen namítě chleba domácí brioška a troška zeleninky, opět k snídani…
a zase to samé, jen namístě pečiva je bagetka a k ní rajče, hořčice nesmí chybět nikdy!
trochu jinak – klobáska a nebo špekáček na grilu, huoska obalená ve vajíčku a jeho zbytek jako omeletka, okurka salátovka a namístě hořčice papriková pasta, na talíři…
…nebo na hromadě…
Přejděme na vajíčka
Milion způsobů úpravy a já tady už něco málo zmiňoval. Proto jen několik málo těch narychlo. Mimochodem pokud se vrátím k angličanům, tak v tomto jsou na tom stejně. Připravují je stejně a mají i tak rádi. Ne li více. Eggs v jakémkoliv provedení k snídani v UK a USA naprosto stejné.
omeletka je základ – máslo, kapka oleje, vysoká teplota a opravdu rychlovka, musí být svěží a uvnitř vlhká a šťavnatá…
nejjednodušší – chléb s máslem a omeleta, sůl a pažitka jsou v tomto případě to jediné a nejlepší…
tak toto dělám asi nejčastěji – omeletku připravím už večer, k ní jen super kvalitní rohlík a kousek másla, ráno je to vše tak akorát vychladlé, chutné a v podstatě perfektní…
a nebo takto – do rohlíku, pod poklop a ráno jen zakousnout…
občas se to nepovede, žloutek mi uteče kamsi do prostoru, zlobím se, ale stejně to sežeruuu…
toto je vzácná výjímka a neporozomění – můj spolubydlící Jano mi nachystal snídani na pondělí velikonoční, Prý to je u nich doma běžné, vůbec jsem nepochopil, ale byl rád, to mi věřte…
šunka od kosti a na ní usmařené vajíško – spíše už svačinka, nebo lehká večeře, připravuji si v zoufalém rozpoložení, nic nesmím a mám chuť na něco…
…a chci li to něco vyhnat do maxima, šoupnu to do croissantu a na 20 vteřin do mikrovlnky (beztěch listů rozumí se samo sebou)…
Páč Croissant je prostě pohádka. Francouzská. Ať už do něj nacpete cokoliv, nebo jen přikusujete k čaji či kávě, je jednoznačně hvězdou mezi pekařskými výrobky. Nedám na něj dopustit ani v těch nejlevnějších verzích.
Snídaně, neboli breakfast je dle každého krom mne a dalších milionů lidí nejdůležitější stravou dne. Proč si ji nedopřejeme? Já vám to popisovat nebudu. Jsou totiž jen dvě skupiny lidí kteří opravdu nemohou. Ti, kteří na ni nemají peníze, stejně jako na jídlo vůbec. A ti kteří opravdu nechtějí. Já už obecně nepatřím tam, ani tam. Ale v podstatě se mám dobře. Mohu si vybrat! Zamyslete se. Navrhněte. O čem by mohl být další článek nejen na tomto mém webu? Mohu s vaší pomocí někomu alespoň malinko zlepšit život? Vymyslíme NĚCO? Navrhněte prosím…
Snídaně pro život a jeho krásu…
26.6.2014 – něco na doplnění – opět nějaké ty párky a párečky…
A toto už je o volbě – snídaně či večeře? V pravdě nadnárodní. Italská focaccia, anglická slaninka, rakouské fazole a české vajíčko 😛
MDMP






Párečky, klobásy, prostě uzeniny moc nemusím, já dávám přednost vejci, jakkoliv, sýru, pečivu s dobrým českým máslem, pažitkou, jarní cibulkou, nějakou zeleninku…
A souhlas, Croissant je i u mě jednička, ten slaný.
Ale docela by mě zajímalo, jak na dobrou ovesnou kaši, nějak se nedaří.
Miládko v tomto neporadím, ale vyzvu ostatní.
Já sám bych ji asi nedokázal pozřít 😛
Každopádně souhlas. I já raději vše tak jak píšeš a párky po ránu spíše málo. Vlastně teď už opravdu výjimečně.
Moje ovesná kaše – doporučuji koupit ovesné vločky v Lidlu (modrý obal) a kaši pro sebe dělám v poměru 50g vloček + 200 ml mléka (vychází to vlastně půl hrnku vloček a hrnek mléka). Jelikož jsou tyhle vločky z Lidlu už nějak drcené či co (každopádně tak výběrové, že netřeba přebírat, vyndávat bordel, ani neproplachuji), není potřeba je vařit dlouho. Takže mléko do rendlíku a vločky přidávám až když je mléko skoro vroucí, abych nemusela právě celou tu dobu míchat. Pak už nechám jen zhruba dvě minutky povařit a šup do misky. Ráda přidávám brusinky, vlašské ořechy. Žádný cukr, žádná sůl.
Pak mám ještě druhou variantu – overnightoats. Stejný poměr jako u kaše, přidám různé oříšky, semínka, brusinky, chia semínka,… Jen večer zaliju tohle všechno mlékem, uložím do lednice a ráno snídám. Nic se nevaří. Komu by vadilo příliš studené mléko, může lehce přihřát v mikrovlnce.
Tak tu druhou verzi znám a mám i docela rád. Jen raději křížaly než oříšky.
Všechno se mi to moc líbí, ale sama si málokdy dopřeju, spíš se odbydu chlebem s máslem a něčím na to, v zimě nepohrdnu chlebem se sádlem. Ale manžel, který v týdnu nesnídá vůbec, takovéto záležitosti někdy připravuje o víkendu, nejvíc mu chutná takový ten chleba ve vajíčku na oleji opečený, z kterého tuk ještě od pusy okapává, brr.
Ovesnou kaši jsem už nedělala roky, snad naposled když děti byly malé. Měla jsem ji ráda a s její přípravou nebyl problém – propláchnuté vločky, cukr, špetka soli, mléko, když se chytne správný poměr, je vynikající. Tedy chce to míchat od začátku do konce, snadno se páli. Později začali prodávat vločky mleté, to bylo ještě snažší, protože byly hotové raz dva. Přeji mnoho úspěchů při přípravě, pro mě je ta kaše skvělá, taková jako oříšková.
Šmarja to je hezký.
Zdravím manžela a Vám Zdenko pěkně děkuju. Včil mám chuť tu kašu vyzkoušet 🙂
Krásný článek, resp. fotky a k nim povídání. Snídaně je základ a přes to u mě vlak nejede 😀 Ačkoli musím přiznat, že snídám v týdnu až v práci, protože nesnáším ranní vstávání, takže ležím do poslední vteřiny a pak už to mám časově napnuté a snídani doma nestíhám. Zato si to ale užívám o víkendu nebo o dovolené. To se umím rozmazlovat dlouhou klidnou snídaní. A kdyby mě chtěl někdo rozmazlovat snídaní až do postele, i to bych snesla 😛
Snídani mám raději slanou, žádné koláče, buchty a sušenky u mě nemají šanci. To leda až ke kávičce po snídani. Jedinou výjimkou je tak ovesná kaše, kterou ale stejně nesladím, je sladká maximálně po přidaném ovoci, ať už čerstvém (třeba jablíčka) nebo sušeném (nejraději brusinky).
A tip na další článek? Co takhle vaření pod stanem? Odjíždím už o víkendu, tak se s tím pane kuchaři rychle popasujte 😀
Hmm, tak to bohužel. Letos nebude. Chystal jsem a mám několik pitominek pro grilování. Ale ruším to a letos opravdu ne. Leda snad nějakou náhodou.
Nemyslela jsem grilování. Myslela jsem opravdové vaření – jeden hrnec na jednom vařiči 😉
V jednom kotlíku když už. U mně to bylo vždy jednoznačné – sádlo, cibule, voda a přisypávat. Kde co od brambor až po maso z pixle. Nakonec to hlavní – vždy zahustit rejží.
Paní Petro C., paní Zdenko, díky, nevím proč se mi stále nedaří a přitom je to tak jednoduché. Vyzkouším ty mleté vločky.
…Tak to já si raději ráno o hodinu přivstanu, i když v nekřesťanskou dobu, a v poklidu posnídám.
Pavle a další diskutující, pěkný den a ať nám chutná. 🙂