Sušenky s vločkami a vlašáky
Květen 2nd, 2017 | 
Napsal: 
Nějakou dobu mám problém. Nepiju alkohol, nekouřím, mám děsnou chuť na sladké a začínající cukrovku. Fakt paráda. Kombinace jedna báseň. Tímto receptem si nic moc nevykompenzuju, ale jednu hnusárnu nahradím. Totiž! To sladké jsem si vybral. Z Icelandu mražený cheesecake, který mi děsně chutná. Ani raději nečtu údaje na obalu. Páč těch sraček v tom. Takže medové sušenky s vločkami. Stále cukr a med, za což mne diabetoložka nepochválí, ale je to domácí a neskutečně chutné. Tak jedem.
Domácí sušenky
Rovnou se musím pochválit. Hrnkovou míru moc nepoužívám. Nic na tom ale není. Pokud ovšem někdo dodá recept, kde sypké suroviny jsou na hrnky, k tomu váhy i lžíce, tak jsem zmaten. Protože k jak velkému hrnku to pasuje? Takže, běžně hrnek znamená cca 230 mililitrů. Já použil sklenici, odhad a následné přeměření. Dělalo to rovných 300 militrů. Sledujete tu zákeřnou zradu?
– 1 hrnek ovesné vločky (300ml)
– 1 hrnek špaldová mouka hladká
– 1/2 hrnku třtinový nebo bílý cukr
– 1/2 hrnku vlašské nebo lískové ořechy
– 130g máslo, hera, olej
– 3PL javorového sirup nebo med
– 3PL voda
– 2čl jedlá soda
– 1čl vanilková esence
– špetka skořice
1/ Ve velké míse smícháme vločky, prosátou mouku, sodu, cukr, skořici, vanilku, ořechy. Ty já jsem rozkutroval v nádobce k tyčovému mixéru.
2/ V malém kastrůlku, nebo v mikrovlnce rozehřejeme máslo spolu s medem a přidáme vodu.
3/ Máslovou směs nalijeme k suché vločkové směsi, dobře promícháme. Robot, lopatka na těsta, stupeň jedna, 5-7 minut.
4/ Rozehřejeme troubu na 150° C.
5/ Lžičkou tvarujeme malé hromádky na vymazaný, nebo pečícím papírem vyložený plech. Necháme dost místa mezi jednotlivými, protože se při pečení roztečou na tenké placičky.
6/ Pečeme 15-20 minut do zlatohněda. Ještě horké uvolníme nožem od plechu a necháme vychladnout na mřížce. Skladujeme ve vzduchotěsné nádobě.
Tak. A je to. Tak, jak jsem pobral na webu a lehce upravil text i poměry. Nyní ale moje postřehy, páč jsem byl zpočátku vyděšený a pak naprosto nadšený. To těsto je totiž jako plastelína. Dokonale tvárné. Takže znova…
1/ Vymíchané těsto připomíná drobenku. Je takové nesoudržné, sypké. Ale jen na pohled. Dík medu a tuku je to opravdu dokonale tvárné. Takže jsem lžicí sázel do dlaně hrudky, vytvaroval nesouměrné cosi a odkládal na desku linky.
2/ Když to bylo všechno, opět jsem, tentokrát už v obou dlaních připravil poměrně souměrné kuličky okolo čtyř centimetrů. Ale víte co? Neměřte! Bylo jich prostojednoduše 32. A to je množství přesně na dva plechy. Takže super.
3/ Tohle je nejlepší část vyzkoušená začátkem roku, v lednu při přípravě housek na hamburgery. Ty kuličky jsem malou plastovou krájecí deskou přimačkával k lince. Fofr a velmi ůčinné. Hotovo za dvě minuty. Oak už jen opatrně vyskládat na plechy.
4/ Podseknul jsem je širokým nožem a skládal na pečící fólii. Trouba rozehřátá 20 minut předem na 150° C, horkovzduch, plechy do ní, 25 minut. Samo že jsem testoval. Takže 15 + 5 + 5. Nejdříve se docela nafouknou a povyskočí. Pak po 15. minutách začnout padat a lehce se rozšíří. Ale! Hlídejte si ten čas. Není trouba jako trouba.
5/ U mne těch 25 minut. Po upečení a sundání z fólie 10 minut odpočinek. Jsou opravdu skvělé. Pak seskládat a půl hodiny čekání. Začnou tvrdnout. Po dvou hodinách jsou to opravdu sušenky. Tvdé, křupavé, výborné.
Paráda. Vůně jako o vánocích při pečení cukroví, je to děsně snadné. O nic pracnější než sýrové nedávno. Po vytažení z trouby jsou docela měkké a křehké. Takže jsem stáhnul fólie na linku a nechal všechno pět minut odpočinout. Za tu chvíli stihnut vytuhnot a krásně se s nimi pracuje. A já neodolal. Vní jsem nalomil, nakousnul, a…
Uáááu..!!.. :O
Údiv! No ano. Víte, není na tom nic moc složitého. Je to zá pár kaček. Použil jsem Heru a nepočítal. Fakt ale je, že šlo opravdu o korunové položky, krom ořechů. Ty jsou drahé strašně, ale já je nafasoval. Ty vločky jsem koupil v Lidlu, prezentovali je jako jemné, což se potvrdilo. Takže co? No? No farmářské trhy. Opravdu už mi připadá, že si ti prodejci své práce váží až nadmíru. Protože mne by ani nenapadlo nacenit si kousek na 15-30 korun! A to oni jooo…
Každopádně!
Jsou strašně dobré. Hned jsem odnesl několik kousků do hospody Pepíčkovi a holkám vedle do řeznictví. Tu situaci bych vám přál vidět, každému kuchaři zažít. Já sám nemívám často nějaké ty záchvaty pýchy na své kuchaření. Tohle mne ale opravdu dostalo. Naprostá pecka.
MDMP
Rubrika 
Štítky: