Syrečková dobrota
Když už jsem ty Moje Dobroty. Jinak tvarůžková pomazánka. Velmi pikantní, podobná poměrně nedávno popisovanému pivnímu sýru. Stačilo jen rozkrájet tvarůžky na drobné kousky a společně s ostatními surovinami vyšlehat. Dík jejich gumovité konzistenci si pomazánka zachovala příjemnou strukturu jemné pěny s kousky tvarůžků a po několikahodinovém odpočinku kdy tvarůžky takříkajíc prostoupily vším ostatním byla na světě fajnová syrečková dobrota.
Dovolil bych si jednu výtku k tvarůžkům.
Nikdy nekupuju náhražky a tedy jednoznačně volím ty pravé, Olomoucké. Opravdu se mi líbí, že na rozdíl od časů dávno minulých je koupím vždy zralé a rovnou konzumovatelné. Opravdu se mi nelíbí, že buď začínám být doslova alergický na sůl, nebo jsou prostě čím dál, tím slanější. Každopádně to je můj osobní poznatek a vy si zkoukněte video na Jídlo s.r.o. O jejich výrobě a historii.
No a včil už ta syrečková dobrota
1/ Suroviny – pokrájené tvarůžky, mladá cibulka, hořčice, papriková pasta, lučina, máslo, sůl, pepř, uzená mletá paprika, utřený česnek…
2/ Vyšlehaná pěna – chce to několik hodin odpočinku aby se rozležela. Tak asi 2 v pokojové teplotě a další 2 v lednici. Pak zase malinko povolit a je to syrečková dobrota…
3/ Servis – žádné extra zdobení. Houska raženka, koupená ale jedna z těch dobrých. Hrudka pomazánky “syrečková dobrota” a nějaké to zeleninové křoupání. Paprička je z mého balkénu a lehce smutná. O tom na konci…
Nic extra. Prostá pomazánka vylepšená hlavně uzenou paprikou. Tu ve studené kuchyni používám stále častěji. Co se smutné papričky týče, je to taková smůla smůlovatá. Jak už jsem dříve, hlavně na FB popisoval, můj výsev letos na jaře kompletně umřel. Takže rychlá koupě sazenic na farmářských trzích a nádherné veliké papričky podobné malým kapiím. Nepálí ani jen malinko, zato jsou přímo dokonalé ve sladkokyselém nálevu na okurky. Pro tu pálivost stačí přidat jednu poctivou feferonku. No a ten smutek? Vypěstoval jsem jich příliš málo a protože netuším odrůdu, už asi nikdy nebudou 🙁
4/ Takto vypadaly poslední kousky sklizené v pondělí. Jsou přesně tak velké jak je vidíte na obrázku. Asi 13×3 centimetry. Dost silná dužina. Žádná “žvejkací” slupka podobná beraním rohům ze sklenic v obchodech. Šťáva z nich po zakousnutí doslova cáká…
Každopádně si to zkuste, chcete li, a pochutnejte si. Váš MDMP
PS: málem bych zapoměl na tradici a klasiku. Samozřejmě že několik lžic piva tomu pomůže. Doslova k zázraku. To je fakt a věřte mi 🙂






Také mám rád tvarůžky, ale bohužel ty pravé Olomoucké (Loštické), když opomenu cenu tak v poslední době jsem nekoupil aby vevnitř nebyly ještě tvaroh. Nutno ponechat několik dnů mimo lednici a dát si je až později. Mohu jen vzpomínat na nakládané kdy sklenice tvarůžku neznamenalo vyloupit banku :((
Zvláštní. Já naopak nepamatuji kdy jsem je naposled koupil nezralé. Navíc výrobce ve zmíněném videu tvrdí, že…
No, podívejte se sám.