Posts Tagged ‘2012’
Nádobí z Ikea? No proč ne?
Únor 26th, 2012 | 
Napsal: 
Vážně občas zírám, jaké nesmysly si dokáží lidé pořídit do kuchyně. Nejhrůznější jsou každopádně nože. Já snad neznám osobně nikoho, kdo by své nože, třebas i kvalitní udržoval jak se patří. A vězte, že i ty levné šmejdy to vážně potřebují. Stalo se nejednou, že jsem šel vařit k někomu. K sestřence, známému, kamarádovi do jeho restaurace. Téměř vždy sebou beru nože vlastní. Téměř vždy se o ně bojím. Když například někdo začne velkým dranžírákem krájet chleba, trpím. Pokud ovšem vykosťovákem píchá do vařících se brambor, „že prej jestli už jsou hotové“, mám záchvat a přestávám být přátelský. Nekompromisně!
Rubrika 
Štítky: 
Hovězí Patak’s Vindaloo
A je tady počtvrté, tentokráte pomalu dušená hovězí kližka ve vynikající pastě Patak’s.
Maso /400g/ jsem nakrájel na malé plátky /4x4x2cm/ a v pastě /3 lžíce/ nechal odležet přes noc s lžicí česnekového oleje.
Na sádle jsem orestoval plátky velké cibule do zlatava a přidal maso. Opekl z obou stran, zalil vývarem a dusil pomaličku doměka.
Přidal dva střední brambory na větší kostky /2x2cm/ a po pěti minutách varu zahustil lžičkou mouky ve vodě rozmíchané. Provařil a vmíchal pořádnou hrst zeleného koriandru i petrželky a stroužek utřeného česneku.
Nakládaný hermelín
Tuhle hospodskou klasiku jsem neměl nikdy moc rád (před pěti lety). Pak mne ale jeden známý přesvědčil, abych alespoň ochutnal jeho verzi. A byl jsem ztracen. Najednou mi zachutnal a já si při každé návštěvě jím vedeného penzionu odnášel domů krabičku s porcí voňavého ? sýra a druhou s utopencem pro spestření. Tento človíček je mi svou pílí a neutuchajícím elánem opravdu vzorem. Pan Vandělík, profesor, RNDr, vyučující fyziku, chemii a biologii na základní škole a gymnáziu. To vše v důchodu a při vedení penzionu. Je prostě neuvěřitelný.
Jehněčí kolínko na divoko
Jehněčí maso je konečně zase všude snadno k mání a tak jsem se směle pustil do různých úprav. Z plece Vindaloo a pečeni na česneku. Z kolínka Pohlreichovo pomau dušené se špenátovými lístky a nebo tentokrát na divoko.
Musím přiznat, že až příliš dlouhé pečení a dušení (konfitování) v troubě nemusím. Maso vepřové, jehněčí nebo kachnu, mám raději při 180° akorát dopečené za dvě hodinky, než přehnaně měké po 4-6 hodinách.
A ještě poznámka k tomu “na divoko”. Je to vlastně ten notoricky známý postup na Kuře á la bažant, kde á la, tedy jako dost silně nesnáším. Každý ale ať si nazve jak jen chce. Pro mne bylo důležité, že ochutnáno a posouzeno bylo toto jídlo komentováno slovem jediným: báječné.
Krůtí Vindaloo Curry
Od chvíle kdy jsem poprvé zkoušel Indické Vindaloo uběhloy asi dva měsíce a pastu Vindaloo Patak´s mám od té doby v lednici stále. Je tak dobře vychucená, že nemám často důvod zkoušet míchat různá koření a prostě přidám lžíci či více této pálivé pochutiny.
Kuřecí Supreme
Kuřecí prso s částí křídla z francouzských kukuřičných kuřat
Kuřecí prsa osušíme, opepříme, osolíme, vložíme na rozpálenou pánev s olivovým olejem kůží dolů.
Na středním plameni opékáme 2-3 minuty. Obrátíme kůží nahoru a opékáme další 2-3 minuty.
Následně prsíčka vložíme do pekáčku kůží nahoru, přidáme na ně kousek másla, a vložíme na 10 minut do trouby předehřáté na 180°C dopéct.
Po vytažení necháme ještě chvíli odpočinout.
Cháo, vietnamská rýžová polévka
Inspirován slečnou Thuy Duong z Viet Food Friends (odkaz níže) a její polévkou Cháo /čti čáo/ dovolil jsem si malinko zaimprovizovat a výsledek předčil moje očekávání.