Posts Tagged ‘2015’
Třináctý chléb – pšeničnožitný podmáslový s česnekem
Tentokráte s poměrně dlouhou odmlkou a první letošní. Poslední příprava 29.12.2014. Kvásek jsem odložil do lednice a ponechal osudu. Opět vytažen a oživen 27.1.2015. Tvářil se poněkud chladně a kdyby mohl mluvit, asi by to nebylo hezké. Pozor, nebyl cítit kysele a octově, či snad dokonce alkoholem! Každopádně do večera rozkvašen v poměru 1:1:1 – kvásek:voda:mouka. Druhý večer už tradičně jak popsáno níže a výsledkem je chleba skvělé chuti, nepříliš vysoký což vždy obrečím, ale naprosto skvělý. Takže asi takto – při minimální pozornosti kvásku věnované…
Chléb tak jak se mi daří jej nepravidelně připravit a teď už pravidelně po čtyřech krajících v sáčku šouplý do mrazáku je natolik parádní a odlišný od hrůz z obchodu, že nemám ani jen malinko důvod stěžovat si na nějakou tu výšku. Pro mne už takříkajíc nafurt.
Vlašský salát s domácí šunkou
Tohleto byl logický následek. Když domácí šunka, tak jeden z nejklasičtějších českých majonézových salátů. Když já tak děsně rád chlebíčky, tak právě s tím salátem. No a když vlašský salát, pak podle kvalitního receptu. Nebudu zapírat. Připoměl mi jej každý rok před silvestrem kolega pepato. Nikdy jsem si jej příliš neoblíbil, tedy ten vlašák samozžejmě, ale když už je ta šunka v lednici.
Vlašský salát s domácí šunkou
Jeho složení je známé. Tedy, jeho složení je známé? Taky jsem se divil. Není! Vzal jsem si k ruce staré dobré receptuty studených pokrmů. Verzi z roku 1997. A koukal. Mrkev, hrášek, výrobní salám. Fuj! Tak opět po vzoru pana pepata moderní studená kuchyně od Viléma Vrabce. A tam to bylo. Nebyl bych to ale já, kdybych si recept trochu neupravil. Takže…
Barevná restovaná zeleninka s chilli, česnekem a bylinkami
Krásné sluníčkové dopoledne chce završit sluníčkově barevným obědem. Brambory, cibule, kapie, karotka, žampiony, petrželka, paprička, česnek, sůl, pepř…
Restovaná zeleninka – brambory opékáme na olivovém oleji poměrně zprudka asi 5 minut pod poklicí. Na dvě minutky přidáme kapii, karotku, žampiony a cibuli. Vmícháme na poslední minutu posekanou papričku, česnek a petrželku. Rozmarýna by se hodila, ale není. Průběžně solíme a pepříme.
Segedínský guláš s hříbky a domácím knedlíkem
Kysané zelí od Petra, sušené hříbky od paní Gity a můj domácí houskový knedlík plus celá příprava – kombinace ideální na…
Segedínský guláš jsem tady už popisoval. Jak tak koukám, poslední verze z října 2011 a opět října 2013. Tentokráte malinká změna a velký důvod. Hlavně ale prostá shoda okolností. Známý Petr přislíbil sklenici domácího kysaného zelí, které má opravdu skvělé. Skoro jako kdysi táta. Přinesl kýbl! Paní Gita opět dodala své dokonlé sušené hříbky, takže mám na další rok vystaráno. No a já tak jako tak plánoval něco s vlastnoručně připraveným houskovým knedlíkem. Navíc jsem zkoušel poprvé domácí dušenou šunku, což znamenalo dost zbývajících horších kousků masa ideálních na pečení. Ta kombinace byla jasná.
Domácí šunka je skvělá zábava…
… i pro nemehla. Ona ta příprava je totiž natolik snadná, že ji v podstatě nelze nezvládnout. No a zábava? Jak by ne? Vždyť s vynaložením minimálního úsilí je výsledkem produkt, který o velký skok předčí ty podivné amarouny z nabídky super, hyper či kdoví jakých dalších marketů. A bohužel i řeznictví různě rozesetých po sídlištích v našem okolí.
Domácí šunka má v mé kuchyni relativně bohatou historii. I přesto, že jsem ji nikdy nepřipravil. No vážně. Začalo to nálezem pokladu. To když umřel děda a já takříkajíc přebíral jeho domácnost. Děda byl kutil a babička hospodyňka. Jenže v jejich věku už toho moc nezvládali. Takže objevený šunkovar smutně odpočíval ve špajzu mezi spoustou dalšího kuchyňského náčiní naprosto nový, nepoužitý, v původním balení. A vydržel to ještě dost dlouho. Přesně tak, jak dlouho trvalo mně odstěhovat se odtamtud. A jestli nezrezivěl, někde odpočívá dodnes…
Pěkně vypečený kuřecí bujón…
… a shodou okolností velmi kvalitní popis od pana Cuketky tady. Já nechtěl další fond, protože mám ještě celé platíčko na led v mrazáku. Na ten článek jsem narazil víceméně omylem a shodou okolností. Ale když už jsem toto téma zvolil, bylo by škoda nezmínit cuketkovo popis, který je přinejmenším dost inspirativní. Takže shoda okolností a ve výsledku opravdu parádní kuřecí bujón. Jako vývar s nudlema, zeleninou, kapáním a podobně je nenahraditelný. Já mám raději hovězí, ale tento má nespornou výhodu. Je dost neutrální v chuti a tedy snadno kombinovatelný s v podstatě čímkoli. Například jako…
Citrónová polévka s treskou
Původní inspiraci jsem opsal a vyzkoušel podle receptu na (snad) vše o vaření. Ten výsledek byl na můj vkus strašný! Citrónová polévka byla opravdu citrónová. Kyselá jako ďas a tím pádem v podstatě nechutná. Takže níže už úprava dle mé chuti a přesvědčení. Ve výsledku přestože zajímavá chuť, je to polévka natolik neobvyklá, že si nejsem jist častější přípravou. Jednoznačně doporučuji alespoň vyzkoušet. Já samozřejmě našel dobrovolnici a spokojenost byla.