Posts Tagged ‘2015’
Vakuované maso – co s tím..??..
A uuž je to tady. Druhý díl o vakuování a následném zpracování potravin. Tedy prozatím masa. Tentokrát žádné novinky, ale pokračování s masem od posledně. Zopakuji, že maso jsem zabalil v sobotu 23.11. kolem 12. hodiny. První kousek, kachní prsíčko jsem si dal po 54. hodinách a popisky jste viděli tady. Následovat budou další dva. 96 hodin odleželý plátek kořeněné krkovičky a stejně tak kachní prsíčko, které jsem ovšem jen předpřipravil. A to konečně toužebně očekávanou metodou sous-vide. Mohu rovnou prozradit, že toto se opravdu vyplatilo a stroj na další pokusy je ve vážném plánu. Pro vás ale není důležitý. Jde to i v domácích podmínkách se základním vybavením. Takže jdeme na to.
Vakuovačka potravin – proč, jak, na co…
Můj vztah k tomuto zařízení nebýval příliš kladný. Když pominu vše ostatní, týkal se primárně vyzrálého masa baleného ve vakuu. Špatná zkušenost s příliš velkým obsahem tekutiny, tedy krve, tedy výrazně železité pachuti kterou opravdu nesnáším. Ale to se dá hned po vybalení poměrně snadno ošetřit. Rychlá koupel ve studené vodě, dobře osušit a hodinu temperovat při pokojové teplotě. K dalším podrobnostem o použití se dostanu níže. Teď ale ještě co mne přesvědčilo. Byl to pan řezník František Kšána starší. Ne ten z Naše maso, ale jeho otec, který léta provozuje řeznictví na pražském Břevnově. A celé to následující začalo poměrně nedávno dík reportáži v pořadu Polopatě tady. Takže popořadě.
Když jídlo souvisí s náladou, aneb jsem asociál?
Nemám rád batohy. Nee. Nemám rád lidi s batohy. Hmm, taky ne. Nemám rád lidi s batohy v prostředcích hromadné dopravy. Tak to je. Věřte mi, více než blbec s batohem na zádech v plné tramvaji mne dokáže zbořit už jen jedna věc. Ale popořadě. Nemám rád lidi s batohy v nacpaných prostředcích hromadné přepravy. Nemám v této situaci rád ani svou sestru, která dorazivší na výlet do Prahy se svým, tehdy snad pětiletým synem, je poctivě vybavena…
Pečená kachnička na svatého Martina
Já na tu husu moc nejsem. Takže peču kachnu. Je li k mání. Pokud možno jednoduše a rovnou k fajnové chuti. Ale někdy s obměnou. Dnes…
…už nejsem takový nadšenec pro pečenou kachnu nebo husu (to první jsem vždy preferoval) jako dříve. Letos jsem statečně odolával až do dnešních dnů a jak už to bývá, člověk míní a osud mění. Ten odklon od časového plánu nastal částečně vinou bolesti zubu a následným trháním, z větší části pak dík roganci spojené se sprostotou jednoho prodavače. Takže ještě před receptem krátký příběh.
Hovězí polpetky v rajské a další domácí houskový
Hodně vydařený. Tento recept není nic extra. Ale protože dobré rajské není nikdy dost, protože knedlík se opravdu podařil a protože jsem ještě jednou chtěl připomenout ten dobrý nákup u Jakuba, je to tady. Krásné mleté hovězí jsem tehdy koupil spíše ze zvědavosti. Co s ním ale věděl předem. Sice byla v plánu smetanová omáčka, pak ale…
Každopádně dík ceně v poměru s kvalitou to nebylo naposled a já navíc dostal další nápad. Nevím jak to děláte s vývarem vy. Mne ale v poslední době přestává bavit příprava desíti litrů jednou za čas. Spíše se mi líbí koupit například čerstvé kuřecí čtvrtky k obědu a očistit. Co zbyde, na vývar. Rovnou při vaření oběda. Stejně tak s krkovicí. Vykostit a. Jasné ne? Jenže! To vše je na kvalitu trochu málo. Ten vývar bude mdlý a dobrý právě jen k podlití masa při pečení například.
Čtyřiadvacátý chléb – šlehaná niva a další dobroty
A je tady další kousek. Pečení chleba, stejně jako jiných těst, není pro mne taková zábava, jako práce s masem a v podstatě čímkoli ostatním. Přesto ale občas ten domácí zázrak připravím. Je to hlavně o potřebě. Zlepšovat se v té klasické disciplíně české kuchařiny. Nebo ještě přesněji, české tradici. Když už konečně většina národa ví o tom faktu, že doma lze, dokonale a v podstatě snadno, nemohu přeci zaostávat. A nebudu vám nic namlouvat. Samozřejmě že výsledný zázrak, kváskový chléb upečený doma a podávaný s těmi nejjednoduššímu doplňky je pro mne opravdu skvělým výsledkem toho neoblíbeného pečení. Tentokrát hlavně s něčím co, zdá se, upadá v zapomnění.
Paprikáš s kysaným zelím, brambory a smetanou
Warning: Illegal string offset 'user_ip' in /home/users/pabloq/moje-dobroty.cz/web/wp-content/plugins/all-in-one-schemaorg-rich-snippets/functions.php on line 1175
Warning: Illegal string offset 'user_rating' in /home/users/pabloq/moje-dobroty.cz/web/wp-content/plugins/all-in-one-schemaorg-rich-snippets/functions.php on line 1139
Maso za levňocha v akci a dík minimu času nechuť vařit dlouho a složitě. Takže dnes velmi jednoduché a přesto moc dobré jídlo. Navíc právě pro ušetření času s použitím technologie dosti už staré a dnes opomíjené. Tedy alespoň u mne doma. Tlakový hrnec, neboli papiňák. Nemám jej příliš v oblibě a používám průměrně 4x do roka. Vždy jen na přípravu drštěk, které jediné ze všech potravin nejsem ochotný vařit jinak. Protože to dlouhé čekání se prostě nevyplatí. Nic výsledku nepřidá.
Je ještě jedna stará klasika, kterou bych tady moc rád popsal. Ale dík jakémusi šotkovi zmizela z mého vybavení. Remoska. Škoda. Nepotřebuji už, ale rád bych vám ji popsal. Protože jsem kdysi opravdu hodně používal a nedám na ten vynález českých hlaviček dopustit. Dnes ale…