Posts Tagged ‘2015’
Gulášek z hovězího pupku s paprikovým lečem
V sobotu jsem na facebook přidával různé náhodně vybrané fotky a sem na stránky pouze žampiónovou polévku. A vyhrožoval že tento víkend nic zvláštního nevařím. No a podívejme. Klasický domácí houskový knedlík maštěný sádlem. Pro někoho možná zvhlost, pro mne základní představa. K celkem běžnému guláši z pupku s nakonec přidaným paprikovým lečem z Lidlu a čerstvou majoránkou z květináče na balkóně. Dík poctivému postupu, pomalému pečení v troubě a nakonec i přidanému leču (jež nemá nic společného s tou českou hrůzou kterou už léta letoucí nekupuji) parádní oběd. No a pro mne jednoznačně zajímavější specialita než pokusy s mořskými potvorami, indickým karí, nebo rozvozem předražené polívky od rádoby babičky.
Žampiónová polévka se smetanou a máslem
Dal jsem si ji narychlo v jídelně a dostal tradiční českou šaškárnu. Tedy vodu zahuštěnou moukou, povařenou, zjemněnou mlékem a vychucenou žampiony restovanými zvlášť nejspíše na margarínu. Ono to tak jde a nebyla vyloženě špatná. Nebyla ale ani poctivě žampiónová a já ji až tak moc nemusím, takže jen tak ukázkově dnešní rychlý pokus. No a taky abych sem alespoň něco přidal. Protože se neystám tento víkend vařit nic, co by stálo za zmínku. Dnes tedy už nic a zítra ten nejobyčejnější gulášek z hovězího pupíku s čerstvou majoránkou která mi na balkónu raší jako zjednaná.
Pečené kolínko se špenátem a špekový knedlík
Dlouho jsem neměl vepřové koleno a ještě déle ten prachobyčený špenát ve formě pyré. Původně mi šlo o to kolínko, tentokrát vykostěné a pokrájené na kousky. Špenát byl téměř okamžitě jasnou volbou a chtěl vyloženě ten v této zemi tak tradiční. Prostě matlaninu ve formě pyré. Je proti němu spousta výhrad v mém okolí a na webu. Já ale jej mám rád odmala a stejně tak ze školní jídelny jako od babičky. No a špekový knedlík byl jednoduchou volbou. V podstatě je nejím, nikdy nepřipravuji ale chystám se. Každopádně tento kousek je z balíčku zakoupeného v knedlíkárně kousek od mého bydliště. Byl jsem zvědavý a ne vyloženě zklamaný.
Škola vaření? Dobrý způsob relaxace…
Nabídky škol vaření jsou na webu stále častější a přestože neznám ve svém okolí jedinou osobu která se nějakého toho kurzu účastnila, jsem si jist že obecně jsou opravdu hodně využívané. Asi je otázkou nakolik to bývá opravdu škola/kurz kde se něco naučíte a jak moc je to jen předváděčka/ukázky co na dané téma lze. Ta které jsem se účastnil já byla bohužel spíše to druhé. Ovšem za to nemohli pořadatelé. Prvně jsem ty “školy” začal vnímat těsně po sérii pořadu Na nože! Pražský kulinářský institut Romana Vaňka. Nakonec tehdejší výherce, Robert Zatloukal sám dnes jednu kulinářskou školu vede.
!! A dost !! >> Babiččin rozvoz jídel a další…
Tak tohle jsem prostě nemohl nevyzkoušet a neochutnat. Sedím si tak v hospodě u piva a protože nemám co sepisovat zkoumám ten internet náš vezdejší. Najednou reklama na facebooku a primárně na obrázku polívkárna. Rozvoz jídel a krásné sklenice na fotce. Klik a blik, koukám na to a zírám. 700 mililitrů polévky (vždy mne baví ta velká čísla označující v podstatě bežný obsah zavařovačky) s masem a nudlemi. Nějaké ty podrobnosti, nepříliš informativní obsah a rychlý pokus o dotaz telefonem. Na poprvé jsem se nedovolal. Napodruhé zjistil, že rozvoz zdarma ano, ale nejméně za objednávku 290,- kč. Na potřetí tedy objednávka a k polévce jsem si vybral milovaného králíčka na česneku se špenátem. K tomu bych raději brambory, ale nechtěl jsem více pokoušet osud (dodavatele).
Telecí ossobuco na víně s hráškem a mrkví
Hovězí v mrkvi, nebo ještě navíc s hráškem zná u nás snad každý. A i přesto že mám raději jednodušší chutě, tedy v základu pouze cibuli a česnek například, rozhodnul jsem se dnes experimentovat s lehce americko francouzskou klasikou. Tedy telecí ossobuco na víně s velmi silnou výslednou šťávou vylepšenou karotkovými julinne. Potud francie. No a ta amerika? Přece šťouchané brambory které jako jediné jsem byl ochoten k tomu jíst. Z toho zda hrášek ano či ne jsem si vyrobil dilema. Nakonec ale rozhodnul fakt, že trocha zeleně v té červeno červené neuškodí.
A ještě jak k tomu celému vlastně došlo. Původně jsem takto chtěl připravit kostky z hovězího. Kližky nebo pupku například. Náhodu jsem ale zjistil že řeznictví které jsem už několikrát zmínil spustilo online shop na adrese www.reznictvi-online.cz a nabízí kompletní servis s dodávkou až domů. To sice nehodlám využívat, ale objednat si cokoliv ze zboží které primárně na prodejně nemívají a pak si jen vyzvednout cestou z práce není od věci. A začínám právě ossobucem jež právě nabízejí v akci -10%.
Hranolky kam se podíváš
No jo no, když to na mne přijde jsem schopen připravit si je denně a sedmkrát v týdnu. Domácí to se rozumí. A i když už jsem tady jeden text o přípravě těch ideálních sepisoval, přidám ještě další. Protože jsem si časem takříkajíc utřídil poznatky a možnosti. Například ten fakt, že odrůda brambor na hranolky použitých je podružná. Já sázím na kvalitu a varný typ. A to ve spojení s delším máčením. Takže postupně a dokřupava.