Moje Dobroty

Neskutečná trojka a doslova bomba nabitá tím nejzdravějším, co můžete sníst pohromadě.

Kimchi – tady už máme asi jasno že? Parádní, chutná a velmi zdravá záležitost. Já ten salát miluju, ale nedokážu jíst ve velkém. On je totiž, mírně řečeno, docela trhač úst. Chcete to jasnější? Ta síla v chuti, kyselost, vám prostě roztrhne hubu.

Miso pasta – tak tu jsem tady a tady už popisoval. Ovšem jak se mění časy, tak i názory a chutě. Ty moje tedy každopádně. Takže nyní to vypadá náledovně: každé ráno, mám li čas a nejdu do práce, porce vývaru s Kimchi a mořskými řasami.

Mořské řasy – nějaké základy si pročtěte zde. Já k nim našel cestu dík náhodě. Tu miso pastu jsem totiž používal instantní a obsahovala kousky řasy. A mně to chutnalo. Dnes už nakupuji jedno i druhé v původním stavu a používám tak, jako japonci.

Celý článek »

Dhal (dál) jsem ochutnal poprvé před asi dvěma roky. V řetězci rádoby indických vegetariánských bister Dhaba Beas. Ta jsou tak trochu paradoxem. Jsem zvyklý na to, že v podobných řetězcích mají receptury nastavené tak, aby každá pobočka připravovala stejné jídlo. Tihle ale ne. Takže Dhal, který jsem si oblíbil v lokalitě Praha – Vyskočilova, jsem neměl už podle pohledu chuť jíst ve Vladislavově.

Každopádně, občas jsem si přečetl nějaký ten receptík, nedávno popřemýšlel a to co bude následovat sestavil během desíti minut z hlavy a podle stavu lednice (spíže). Jak je níže popsáno, jde o spíše jemnou českou variantu. Pikantní, ale ne ostrou a výrazně kořeněnou. Myslím, že budete spokojeni s tou fajnovou chutí.

Celý článek »

Tady není moc co sepisovat. Na tuto parádní polévku jsem si chuť ani čas neudělal v létě. Jak by bylo záhodno. Takže až nedávno a také dík potřebě sdělit něco do programu skutečně zdravá škola. Šlo vlastně o maličkost a poznámku mého šéfa v roli otce. Postěžoval si totiž, že jeho dcera, přivedena domů ze školky, stěžovala si na „ne dobrou“ polívku k obědu. Stejně tak to prý popsaly i vychovatelky. O co šlo? O boršč! Upřímně? Jen blbec vnutí malému dítěti něco podobného s očekáváním, že snad bude spokojeno. Doma možná. Ale vařeno ve velkém? Zelenina na hadry a přesto vcelku? Ani já už to moc nedávám. A je to tak snadné. Stačí použít mixér. Krémové polévky mají totiž ti naši mazlíčci rádi. Nemyslíte?

Celý článek »

Já tomu říkám růžová cibulka. Jen velmi zřídka se mi podařilo někde to ochutnat. Vždy mne napadlo zjistit co a jak. Stejně tak vždy jsem na to rychle zapoměl. Až nedávno a dík Antonínu Bradáčovi, nebo možná Jardovi Kozdělkovi při ochutnávce jejich kuchyně na setkání foodblogerů s Electroluxem, jsem si slíbil že tedy konečně. A je to tady. Strašně snadné a strašně dobré. Nejzajímavější na tom jednoduchém postupu je fakt, že to může mít mnoho chutí a forem. Záleží jen na dvou věcech. Kombinace v marinádě a různé styly krájení či krouhání cibule.

Celý článek »

Nechci nikoho vyloženě obviňovat z nezchopnosti. Ale chci, a klidně cíleně, tvrdit o těch tajtrlících z jídelen i restaurací kteří dodnes jako zadělávanou kapustu prezentují lepidlo z rozdušené hlávky a hromady mouky, že jsou ignoranti a do kuchyně nepatří. A víte co? Spousta z vás si za to může sama. Za to že stále fungují. Když denně vidím za co je neuvěřitelná spousta mých kolegů ochotna platit v jídelně budovy kde pracuju, dělá se mi zle. V návaznosti na to, když pak pomyslím na skvělý projekt Skutečně zdravá škola, na ty kuchařky které se dovzdělávají aby vařily moderně a zdravě, na ty děti které ve škole konečně dostanou něco pro jejich trávicí systém srozumitelného a přitom jejich rodiče do sebe cpou v zaměstnání neskutečné hnusy..??..

Tohle vše pohromadě mně moc nebaví. Ale mohu vás uklidnit. Tak blbě to vypadá takřka po celém světě. A pokud někdo sledujete Jamieho revoluci ve stravování, víte asi jaké potíže mají američani. Se stravováním i s jím samotným.

Celý článek »

Přesněji řečeno opět s jáhlami. Dík postupu Hanky Zemanové a nedávnému článku skutečně zdravá škola jsem si připravil obdobně pórkovou polévku. A opět se podělil, abych získal názory. A opět 100% úspěch. Je asi jasné, že takto hodlám fungovt i nadále. Bude rajská, cibulová, pečený česnek a kdoví co ještě. Možná i dýňový krém. Nakonec proč ne. Je čas dýní.

Celý článek »

Upřímně? Já nemám horké či jen teplé nápoje v příliš velké oblibě. Takže když mne kolegyně Darinka zásobila pečenými čaji z hrušek, a z lesního ovoce, musel jsem přizpůsobit jeich kvalitu vlastní chuti. No a příliš těžké to nebylo. Asi polovinu směsi ze sklenice o obsahu 250 mililitrů zaliju půl litrem vroucí vody a nechám dvě hodiny pomalu chladnout. Pak vycedím do litru ledové vody připravené v lednici v rozlévací nádobě. Není od věci přidat lžičku čerstvého strouhaného zázvoru, nebo šťávu vymačkanou z kusu strouhané salátové okurky. Výsledek ředím 1:1 sifonem, nebo tonicem.

Celý článek »