Moje Dobroty

Po tom, co jsem loni tvrdil, že rukola na pesto je nejlepší z vlastního květníku, letos jsem jí dokonce malinko zaskočen. Nevynechal jsem od přenesení sazenic na balkón jediný den zalévaní, rosím a jednou za tři týdny malinko přihnojím Kristalonem. No a výsledek? Trifidi! 15-20 centimetrů vysoké listy. Štíhlé, tmavě zelené (ne jako ti chudáci v obchodech) a chuťově tak výrazné, že nedokážu jako salát k obědu či do sendviče sežvýkat více než 2-3 kousky. Pažitka je na tom podobně a protože už se to všechno začíná vlastní vahou poněkud hroutit, zpracoval jsem vše na pesta. Jednoduchost sama a popis jen k obrázkům. Nějaké gramáže nejsou příliš důležité, stejně jako dodržení kombinací. Možností je spousta a chuť máme každý jinou.

Celý článek »

Pravděpodobně si myslíte, že abych měl jakous takous kontrolu nad tím co se mi tady na stránce děje, plánuju a přemýšlím dopředu. Jídla naplánována, nákupy promyšleny, obchody předem vybrány. Podle nabídky a možností. Tak víte vy co? Jo! Je to tak. Ale…

Náhodný nákup rovná se skvělý sváteční oběd

Klidně. A jak už asi víte, či se právě dozvídáte, opravdu nemám rád firmu Tesco a jejich supermarkety. Tady v Praze je ale jedna výjímka. Tedy vlastně 2 v 1. Tesco Extra. Skalka a Eden. To druhé navštěvuji občas, zcela zištně a přesto náhodně. Kvůli oblečení. Je to tam všechno pěkně pohromadě a tři nákupy ročně mi zajistí krytí od hlavy k patě na všechny sezóny. No a když už jsem tam…

Celý článek »

… šťouchačky s libečkem a smetanou. Pro rozmazlence. To uvidíte, pochopíte na fotkách. Aby toho ale nebylo málo, nakonec ještě úplně nejvíc nejlepší smažený řízek.

To jsem totiž tak přemýšlel co s těmi kotletkami od posledně. Dva kousky jaksi pozůstaly v mrazáku a představa toho suchého masa uprostřed? Brrr! No ale jak? Tak!

Tak, že je prostě rozeberu. To "nádherně libové" maso, říkejme mu klidně srdíčko, jsem jednoduše vyřízl, naklepal a naložil. No a zbytek pěkně poskládal do tvaru, opekl a v troubě dopekl. To vám povídám, paráda.

Celý článek »

Inspirace z Aramarku… No jo no, je to tak 🙁

Ale ne že bych zase chtěl opravovat čísi „umění a názor“ na svět gastronomie. Sice nestála za nic, ale mne napadlo že jsem si tu kombinaci doma nikdy nepřipravil. Popravdě ani nejím fazolky na kyselo. Nebo na smetaně? Takže nebylo o čem příliš přemýšlet. V lednici výraně zeleninový vývar od posledního pečení kuřecích stehen. Divná slovní kombinace? Ale nee. Prostě odřezky které jsem nechtěl dávat do mrazáku a hromada mrkve, petržele, libečku, cibule, pórku. Proč to vše nenacpat do hrnce s vodou a nepřipravit fajnový vývar? Z něj pak tato polévka.

Celý článek »

K tomu nakonec finta na přípravu slušné máslové omáčky k rýži během pěti minut v mikrovlnce. No fuuuj 🙂

No ale vážně, já vím že to není moc originální a poctivé vaření. Ale takle večer po šichtě narychlo? Mně chutnala, takže projednou na poctivost pěkně prdím. I kdy to jde samozřejmě jinak a já popíšu také přijatelnější postup. Každopádně odleželé maso v podobě nakonec dokřupava upečeného kuřete je neumírající klasika. Jako dítě jsem se doma i u babiček na toto s máslovou šťávou a rýží nebo brambory těšil vždy a bezvýhradně. Na rozdíl o rodičů a sester klidně bez nakládaných okurek které jsem příliš v oblibě neměl.

Celý článek »

Fakticky dnes začnu pesty kupovanými a až později připravím to své z rukoly která mi na balkónu roste jako zděšená. A dnes hlavně popisem jak hotové pesto využít. On totiž kde kdo přijde na fakt, že lze vmíchat do čerstvě uvařené pasty, nebo máznout na opečený bílý chléb. Ale další využití příliš nevnímám. A že jich teda je.

Čerstvé pesto s jemnou duší od Lenky Požárové. Tím jsem včera začal a musím stejně jako už spousta lidí přede mnou potvrdit, že je prostě dokonalé. Navíc pesto z chřestu s bazalkou jsem ještě neochutnal. Tedy vlastně cokoli jemu podobného. Prostě paráda, to vám povídám. Dodnes jsem většinou poznal spíše zelené pasty s chutí primární suroviny (bazalky) a oleje. Jednou dokonce prý genovese s tak šílenou pachutí jakýchsi špatných, možná žluklých pinií, že to se mnou málem švihlo. Tohle je jiná liga. Kultivovaná chuť. Absolutně vyvážené a tím pádem velice univerzální. Jen se dále podívejte jak jsem je v prvních dvou dnech použil na tři způsoby.

Celý článek »

Cože to mají společného? Každopádně krom faktu že se jedná o křehké mladé lístky hlavně to, že ta nejjednodušší úprava je stejná pro všechny. Já si na kopřivu o kterou se dnes jedná nevzpoměl už dlouho. Tedy přesněji, každý rok na jaře. To ano. Ale že bych si pro ni došel mne ani nenapadlo. Až nyní. A proč? Minulý týden cestou na školení a tedy jinudy než běžně chodím jsem překvapeně zjistil, že mi rostou kousek od domu kolem plotu ven z neudržované zahrady domova důchodců. No tak fajn. Dále pak, ve středu jsem přidával článek sem. No a na tomto setkání jsem se s paní právě z Electroluxu dostal až k tématu jedlé květy, bylinky, česnek medvědí, kopřiva. A bylo to…

Celý článek »