Moje Dobroty

Shodou okolností jsem se dostal k dnešnímu článku. Nemnohokrát a dnes s velkou změnou, jsem šunkovar použil. Když jsem u řezníka zahlédl to parádní "lisované kolínko", bylo rozhodnuto. Vyzkouším domácí a bude lepší. Jenže! Vycházel jsem z prvních pokusů se šunkou a nějakých textů na webu. Všude uvádějí čas přípravy 2,5 – 3 hodiny. A já na to skočil. Hloupě.

Celý článek »

Sedlačina jako řemen dík skvělému masu z přeštických vepříků a obchodu Naše maso. Ten nápad jsem si hýčkal už od posledního nákupu toho parádního (parádně drahého) steaku. Tehdy jsem tam zahlédl krásné plátky bůčku který by bylo vyloženě škoda dlouho péct. Takže sobotní výlet do prodejny v Dlouhé ulici, tentokrát rychlý a nepříliš velký nákup a jde se vařit. Příprava bůčku je směšně jednoduchá, halušky už malinko složitější. Zelí vyloženě zdlouhavé. Ve výsledku kombinace na hodinu a půl a opravdu snadné, pohodové vaření.

Celý článek »

Když už jsem ty Moje Dobroty. Jinak tvarůžková pomazánka. Velmi pikantní, podobná poměrně nedávno popisovanému pivnímu sýru. Stačilo jen rozkrájet tvarůžky na drobné kousky a společně s ostatními surovinami vyšlehat. Dík jejich gumovité konzistenci si pomazánka zachovala příjemnou strukturu jemné pěny s kousky tvarůžků a po několikahodinovém odpočinku kdy tvarůžky takříkajíc prostoupily vším ostatním byla na světě fajnová syrečková dobrota.

Dovolil bych si jednu výtku k tvarůžkům.

Nikdy nekupuju náhražky a tedy jednoznačně volím ty pravé, Olomoucké. Opravdu se mi líbí, že na rozdíl od časů dávno minulých je koupím vždy zralé a rovnou konzumovatelné. Opravdu se mi nelíbí, že buď začínám být doslova alergický na sůl, nebo jsou prostě čím dál, tím slanější. Každopádně to je můj osobní poznatek a vy si zkoukněte video na Jídlo s.r.o. O jejich výrobě a historii.

Celý článek »

Ani nevím jestli se to tak opravdu jmenuje. Ale myslím, že je takto prezentují snad na každé akci venku, kde spousta rádoby podnikatelů nabízí kde co k snědku. Vídám to na farmářských trzích, náhodných akcích pod širým nebem, na koupališti u stánku. Myslím, že je dostanete v hypermarketech u teplého pultu (Tesco) a vždy jen žasnu jak rádi za to lidé utrácejí poměrně dost vysoké částky. Přitom příprava stejně jako výdaje jsou u tohoto jídla maličkost. Doslova směšné. I když?

Celý článek »

Inspirace z Aramarku… No jo no, je to tak 🙁

Ale ne že bych zase chtěl opravovat čísi „umění a názor“ na svět gastronomie. Sice nestála za nic, ale mne napadlo že jsem si tu kombinaci doma nikdy nepřipravil. Popravdě ani nejím fazolky na kyselo. Nebo na smetaně? Takže nebylo o čem příliš přemýšlet. V lednici výraně zeleninový vývar od posledního pečení kuřecích stehen. Divná slovní kombinace? Ale nee. Prostě odřezky které jsem nechtěl dávat do mrazáku a hromada mrkve, petržele, libečku, cibule, pórku. Proč to vše nenacpat do hrnce s vodou a nepřipravit fajnový vývar? Z něj pak tato polévka.

Celý článek »

Tři plátky hovězího v celkem průměrné kvalitě a taková nádhera. Když jsem ten kousek v obchodě zahlédnul, měl jsem ihned jasno. A ještě více ve spojení s dokonalým vývarem. Ať už jakkoliv přistupujete k nákupům v supermarketech, nelze jim jednu maličkost upřít. Totiž fakt že některé už se konečně naučily používat systém slev ve spojitosti s blížící se dobou expirace. Takže pokud se jedná o produkt kvalitní a slevu nastaví včas, nemám problém koupit si jej. Konkrétně Albert a jejich „krabicové“ maso. S jeho kvalitou, jedná li se o hovězí či vepřové nemám zásadní problém a pokud jej slevní o 50% jako tentokrát, klidně a rád po něm sáhnu. Takže krásná hovězí kýta z ořechu za 80,- kč/kg? Jednoznačně.

Celý článek »

Jednou z nejklasičtějších letních omáček je jistojistě papriková. Tedy kuře nebo slípka na paprice. Ovšem v létě to chce trochu svěžesti navíc. Takže nepříliš mouky a rozhodně papriku čerstvou k té mleté. Já dík kolegovi který ji zmínil měl velikou chuť si uvařit a náhodně při nákupu zahlédnul krůtí spodní stehna. To byla výzva. A za 65,- kč/kg vlastně skvělá volba. Tužší maso ne tak úplně běžné drůbeží jednoznačná výhoda a jen přílohový houskový knedlík je jaksi moje úchyka. S těstovinami to na rozdíl od většiny nejím a k rýži jsem se nedostal, páč k ní nezbylo.

Vzpomínám na jídelnu Vítkovických železáren druhé poloviny devadesátých let, kde samozřejmě znali kuře na paprice. Ovšem když to připravovali s krůtou, byla to jednoznačně "růžová omáčka". Zábavné. Jo a kdybyste snad náhodou nabyli dojmu že jsem to tam vařil, tak teda nee. Konzumoval. V těch železárnách na válcovně plechů jsem totiž pracoval jako jeřábník.

Celý článek »