Moje Dobroty

Představovat tuto klasiku na českém webu mohlo by se zdát nošením dříví do lesa. Není tomu ale tak. Je to o jednoduchém faktu. Že totiž velká spousta lidí vůbec netuší, jak správně tyto sýry použít a vychutnat. Já Romadur miluju a mám doma tak jednou za 14 dnů. Pokládám si plátky na chléb či housku s máslem a různě doplním vším, na co mám právě chuť nebo je k dispozici. Pivní sýr jsem zblízka neviděl dobrých 20 let! No vážně. Běžně jej doma míval děda a já dodnes netuším jak to vlastně jedl. Správně si jej, stejně jako tvarůžky připravoval můj skoro tchán. Někdy ovšem až příliš brutálně. Nechával kousky zrát ve sklenici s pivem a občas to přehnal. Opravdu hodně. Až jsem jednou nevydržel a tu sklenici mu odnesl. Do popelnice :O

Celý článek »

Je to pořád dokola a já jsem prostě zklamaný. Chléb už mám vysoký 11 centimetrů. Kůrka je nádherná a chuť výborná. Ale ta střídka. Ta mi ničí nervy. Dnes jsem konečně vyzkoušel tolik vychvalované lednicové kynutí. Nepřineslo nic nového krom jediného poznatku. Chladné a tuhé těsto zůstává krásně vysoké celou tu dobu, než jej vložíte do pece. Jenže… I v lednici překynulo a já to ráno musel znovu přeložit, utáhnout, šoupnout do ošatky a čekat. Po třech hodinách jsem ztratil trpělivost a taky už nebyl čas. Takže do trouby. Vše bylo mnohem snazší ale…

Celý článek »

…a čerstvou majoránkou…

V sobotu jsem na facebook přidával různé náhodně vybrané fotky a sem na stránky pouze žampiónovou polévku. A vyhrožoval že tento víkend nic zvláštního nevařím. No a podívejme. Klasický domácí houskový knedlík maštěný sádlem. Pro někoho možná zvhlost, pro mne základní představa. K celkem běžnému guláši z pupku s nakonec přidaným paprikovým lečem z Lidlu a čerstvou majoránkou z květináče na balkóně. Dík poctivému postupu, pomalému pečení v troubě a nakonec i přidanému leču (jež nemá nic společného s tou českou hrůzou kterou už léta letoucí nekupuji) parádní oběd. No a pro mne jednoznačně zajímavější specialita než pokusy s mořskými potvorami, indickým karí, nebo rozvozem předražené polívky od rádoby babičky.

Celý článek »

Dlouho jsem neměl vepřové koleno a ještě déle ten prachobyčený špenát ve formě pyré. Původně mi šlo o to kolínko, tentokrát vykostěné a pokrájené na kousky. Špenát byl téměř okamžitě jasnou volbou a chtěl vyloženě ten v této zemi tak tradiční. Prostě matlaninu ve formě pyré. Je proti němu spousta výhrad v mém okolí a na webu. Já ale jej mám rád odmala a stejně tak ze školní jídelny jako od babičky. No a špekový knedlík byl jednoduchou volbou. V podstatě je nejím, nikdy nepřipravuji ale chystám se. Každopádně tento kousek je z balíčku zakoupeného v knedlíkárně kousek od mého bydliště. Byl jsem zvědavý a ne vyloženě zklamaný.

Celý článek »

A průser jež se v dobré obrátil. No fakt. Ten průběh přípravy byl strašný a já zuřil. Hodně a polovinu dopoledne. Někdy ve dvou třetinách přípravy to už vypadalo na závěr s těstem ve smetí a pořádným zklamáním. Při mé povaze je tedy s podivem, že jsem chléb přeci jen dokončil a byl ve výsledku hodně, ale opravdu hodně překvapen. Ovšem tu část kdy za mnou stál spolubydla, já nadával těstu a vší silou do něj mlátil dlaní na desce linky bych vám nepřál vidět. No ale raději postupně a podrobně.

Celý článek »

Moc dlouho jsem ji napřipravoval a tentokrát mne to napadlo jen proto, že jsem nevěděl co s těmi silikonovými formičkami od Electroluxu. K tomu navíc jsem si vymyslel pro toto jídlo trochu netradiční, ovšem výborný způsob přípravy karotky. V kombinaci s kyselými nálevy z kapie a cibulek je totiž ta sladkost medu velice sexy. Nakonec ještě jeden důvod pro přípravu tady byl. Vaječná tlačenka a různé huspeniny či aspiky jsou mým prokletím. Když na mne přijde to želatinové období, cpu je do sebe horem dolem. No a to je právě teď. Než pak za nesmyslné peníze nakupovat jednotlivé porce, raději něco navíc vyrobím sám. A navíc se podělím…

Celý článek »

Začalo to kopřivami. Přesvědčením že jsou lepší v sekané než jako například špenát. A pak připomenutím si faktu. Že jsem totiž takovou klasiku jakou sekaná bezesporu je nedělal snad deset let. A tudíž ani nepopisoval tady. Zvolil jsem postup podobný přípravě karlovarského knedlíku, nebo nádivce do kuřete. Tedy s ve smetaně máčenou houskou a sněhem z bílků. Škoda jen, že jsem neměl k dispozici bránici na zabalení. Dnes je totiž velmi těžko k sehnání.

A ještě něco z historie naší rodiny. Každý jak obecně známo umíme něco lépe a něco hůře. Jedna má babička uměla bezkonkurenční rajskou, druhá zase pečená krůtí stehna. Máma dokonalou bábovku a borůvkový koláč s drobenkou. No a táta mimo jiné luxusní sekanou. Jeho tajemství bylo v rozemletém vepřovém kolínku a zmíněné bránici.

Celý článek »