Moje Dobroty

Tohle nebude dlouhé a ani radostné. Játra nejsou příliš oblíbena v zemi české pokud to vnímám správně. No a navíc je právě toto příklad jak se nechat napálit řezníkem a jeho personálem. Bohužel.

Stavil jsem se do řeznictví pro dva kousky kuřecích prsíček o nichž budu psát hned příště. No a už na dveřích mne upoutala nabídka: jatýrka z mladé jalovice na minutky. Tak to teda jako jó. Musím ochutnat. Takže jsem ke kuřecímu přikoupil také dvě stehna, nějaké kostry na vývar a k tomu půlkilový kousek jater. A rychle s tím domů. Připravit k věčeři opékaná játra s bramborovou kaší.

Celý článek »

Oslavná hořčice pro Šárku. S vůní badyánu směřující k blížícím se vánocům a pikantní tak, jak si studené podzimní večery zaslouží. Tedy pro zahřátí.

Viník: oslavnice Šárka Škachová

No ano. Zmínila ji jako pikantní provokaci na facebooku a nedala mi recept. Prý je teprve v přípravě společně s celým článkem. No jo, jenže já jej chtěl. A chtěl. A prostě děsně chtěl. Tak jsem si jej musel vymyslet sám! A tady to máte 🙂

Celý článek »

Tak trochu mimo pořadí řekl bych. Nebyla v plánu. Před několika dny mne, ale zaujal svou omáčkou kolega bloger Pepato. Koprovou omáčkou jako takovou a krásně sepsaným receptem podle Jířího Štifta jež je mi velkým vzorem. A musím přiznat, že výsledek byl velmi uspokojivý. Snad je taková maličkost. To ale zmíním až v popisu. Každopádně překvapeně koukám, že koprovku kterou mám opravdu hrozně rád, je li poctivá a tedy ze smetany a s čestvým koprem, jsem tady popisoval jen jednou. Navíc v jaksi dřevních dobách, kdy jsem ještě byl ochoten připustit, že takzvaná amerika, neboli zákletka z mléka a mouky je stejně dobrá jako jíška. No tak tedy není.

Celý článek »

Když už jsem si posledně začal něco s jazykem, proč nenavázat kouskem na něj přímo navazujícím. Vepřový lalok a speciality z něj jsou v české kuchyni opravdovou klasikou. Ovar, pečeně, paprikový lalok. Do tlačenky, jitrnic a jelítek. Dík vysokému obsahu tuku a menšímu množství svaloviny a kůže zjemňuje různé zabijačkové výrobky. Skvěle například paštiky. A je do jisté míry vlastně nenahraditelný.

Každopádně ve výsledku celý následující text berte jaksi jako oběť chuti popsat vám pro mne už méně obvyklá jídla a postupy. Protože tolik tuku pohromadě opravdu nemusím. Zdraví a věk si žádají své oběti. A proč to nepřiznat, přestávají mi podobná jídla chutnat. No ale projednou…

Celý článek »

V roce 1870 byla v Hostivicích založena první mlékárna v Praze – nejstarší průmyslová mlékárna v Čechách. V průběhu dalších let vznikaly další mlékárny: v Radlicích, ve Vysočanech, v Nuslích a v Tróji. V letech 1945-48 došlo v Praze k postupnému znárodnění jednotlivých mlékáren, které se staly základem národního podniku Pražské mlékárny.

K nim byly postupně připojeny další znárodněné mlékárny. V roce 1953 vznikl Pražský mlékárenský trust, pod který spadaly všechny mlékárenské podniky v Praze a Středočeském kraji. Tyto podniky se v roce 1963 administrativně spojily a byl vytvořen jediný n.p. Laktos se sídlem v Praze. Po listopadu 1989 se Laktos rozpadl na 13 samostatných státních podniků, což bylo prvním krokem k začátku privatizačního procesu v mlékárenství.

Celý článek »

Svůj postoj k pečení chleba jsem zaujal. Nehodlám trávit hodiny a dny pokusy a omyly. A nechci dokazovat že umím ten nejlepší. Chléb podle mých představ jsem připravil a upekl jako osmý v pořadí, je přesně takový jak mi chutná a jednoznačně lepší než cokoli co jsem ochutnal za posledních dvacet let. Takže od teďka asi jednou za čtrnáct dnů, pěkně v pohodě, klídku a na chuť.

Během předcházejících pokusů jsem vyzkoušel kombinace i jednotlivé mouky. Chlebové i běžné světlé. Pšeničnou, žitnou, celozrnnou, s přidáním podmáslí či piva (ty jsou vždy nejlepší), se syrovátkou, smetanou, acidofilním mlékem. Pečené v uzavřené nádobě s odkrytím po desíti minutách a nakonec i nejlépe pouze na plechu s napařením trouby.

Celý článek »

Celkem náhodný rozhovor se sestřenkou, vzpomnínka na jeden fakt a rychlý pokus s ochutnávkou. Ani nevím jak jsme se k tomu tématu dostali. Ale okamžitě jsem si připoměl, že u řezníka kousek od mého domu mají tuto lahůdku v nabídce pravidelně. Navíc jsem několikrát zaschlechnul od lidí z okolí, že je opravdu výborná. No a konec konců už pět let si všímám faktu, že vinná klobása je tady velmi oblíbený sortiment každé vánoce. Já ten zvyk neznám, ale lidi tady na ni před svátky stojí frontu a nakupují po metrech :O

Přestože bych mohl opět zamachrovat a připravit ji doma sám (proč ne když mne včera někdo jménem Mato tady nazval “superborcem”), změnil jsem tentokráte taktiku a ten tolik doporučovaný sortiment si koupil. Není drahá a musím přiznat, že po jediné zakoupené porci stávám se pravidelným zákazníkem. I v té nejzákladnější úpravě je totiž opravdu výborná.

Celý článek »