Posts Tagged ‘Česká klasika’
No tak teda vánoce 2017
A dnes průběžně vánoční sepisování. Chcete li, čtěte dál, vracejte se. Vše to tady na sebe napráskám, jak půjde den. Začínám ještě v posteli, je 7:30 a z okna po očku pozoruji svítání už tři čtvrtě hodiny. Jo a v bedně, každý rok stejně, první pohádka. Stará černobílá popelka. Mlha přede mnou, mlha za mnou …
No tak teda vánoce
U mne nic extra oblíbeného, ale nemohu tvrdit, že se vyloženě netěším. Vyrůstal jsem v prostředí, kde panoval o vánocích stres a pamatuji situace, které bych tady nechtěl popisovat. Přesto všechno ve mně jakési to těšení zůstalo. Dodnes pamatuji, jak jsme se sestrami ráno vybíhali z pokojů a mazali do obýváku. Protože přes noc tam vyrostl vánoční strom. A ten vážení, ten jsme mívali překrásný. Každý rok se stejnou sadou svítících koulí, oblíbenými baňkami a něčím novým, co sehnala máma. Mimochodem pro Pražáky, ano, u nás se tomu neříká vánoční ozdoby, ani koule, ale baňky. A ne že bychom byli bývali chemici 😀
Kazí se vám jídlo?
Toto téma mne napadlo, když jsem si opět přečetl jednu z mnoha poznámek jimiž oplývají diskuze okolo přípravy vánočního bramborového salátu. A protože se objevila i u mého receptu, tak tady něco málo z názoru jak to vidím já. A pěkně od boku. V tramvaji cestou na farmářský trh.
Kazí se vám jídlo?
Mně totiž ne. Tedy většinou. Pokud na něco nezapomenu v lednici. Nejdříve ale k tomu bramborovému salátu. Dvě nejčastější poznámky které vídám, týkají se hrášku, ano či ne, cibule, ano, ne, pokud ano, syrovou, spařenou, smaženou?
Šetříme v kuchyni
Řízečky z plece, brambory šťouchačky, zelenina kvašená. Jo. Když už pořídíte tu akční vepřovou plec (například právě nyní v Zeman Maso-Uzeniny) na výpečky, pak rozhodně v rámci úspor stojí za to koupit více. Totiž, jasně že více je dráž, ale větší, nebo rovnou celá plec znamená, že po rozbourání máte krásný váleček a oříšek na řízky. No a teprve to co zbude, použijeme na vrabčáky. Nebo guláš. Nebo na paprice. Nebo co…
Šetříme v kuchyni
Vrabci z vepřové plece, červené zelí s jablečným octem a houskový knedlík. Sledujete to? Čtete? Ne vepřová se zelím. Nebo snad dokonce vepřo, knedlo, zelo. Hezky a pomalu si to odříkejte:
Vrabci z vepřové plece, červené zelí s jablečným octem a houskový knedlík…
Nezní to jinak? Svátečně? Co na tom, že nákup je z Albertu. Že zelí je sezónní, takže laciné, maso v akci za pouhých 74,90 Kč/kg, knedlík ve slevě, páč dnes mu končí expirace a tedy za 11,30 čistá ruka celý, velký, šestisetgramový kus. No a co!
Huspenina, nebo sulc?
Nijak jsem nepátral po původním významu těch slov, pravidelně ale sleduji, že v obchodech jsou používána obě, zatímco lidé, zákazníci, kolegové, používají vlastní volbu. Pakliže vědí, co je to vlastně za jídlo. Já si navykl na výraz huspenina. A nedokážu si uvědomit kdy, proč..??..
Huspenina je nádherným, dokonalým příkladem pojmu od "rypáčku po ocásek". Nebo jak řekl kdysi a mnohokrát potom Zdeněk Pohlreich (i mnoho dalších) u hovězího, "od čumáku po ocas". Prostě beze zbytků.
Já mám huspeninu moc rád. Raději než tlačenku. Je výborná chuťově, jednoduchá v přípravě, snadno kombinovatelná do nejrůznějších výsledků. Takže letos poprvé pokus. Uzené vepřové kůže z luxusní pražské šunky. A to je teda dílo.
Šedesátýpátý chléb – špaldový pšeničnožitný
Výroční zpráva o stavu pekárny chleba v mé kuchyni. Páč ano, je to tak. 7.7.2017 to byly 3 roky od prvního pokusu. Jak si tady v mnoha textech můžete povšimnout, spousta mých pokusů jsou, a často zůstanou jen pokusy. Jsem tedy nesmírně pyšný na to, že pečení chleba jsem dotáhnul do skvělého konce. Tedy konce ve smyslu kvality toho úžasného produktu. Co se ukončení přípravy kváskového chleba týče, nemůže o něm být ani jen lehké zamyšlení. Prostě jedu dál.
Houstičky sypané lnem a mákem
Další klasika kupovaná léta v obchodech. A opět platí, že nerad pracuju s těsty. Přesto za ty tři roky (ano, 9.7. to budou), jsem si tak navykl na domácí chléb, že už jiný naprosto odmítám. Takže domácí houstičky byly logickým krokrm. A vyplatil se. Je to dost snadné a kdyby trochu více nakynuly, považoval bych je za dokonalé. Navíc dík opět nedomyšlení vtipná situace nakonec. Ani mne nenapadlo přemýšlet o množství. Takže výsledných 16 kousků? No musel jsem ihned po vyndání z pece začít shánět jedlíky. Nakonec logika a hospoda. Odnesl jsem to známým a bylo po nich za dvě minuty. Takže jak na ně…