Moje Dobroty

Zapražená polívka není nic jiného než vývar zahuštěný jíškou (zápražkou), nebo raději jen nasucho restovanou moukou (tuk). Do něj přidáme vše co nám chutná a alespoň malinko pasuje dohromady. A proč ten popis k tak jednoduché polévce? Berte jej jako návazný k Polévky Aramark – jak se (ne)dělá polévka. Je to krásná ukázka jimi nepokaženého a přitom v podstatě stejného přístupu k vaření. Takže níže opět v bodech.

Gulášovka z konzervovaného masa a přece parádně původní. No co? Je snad tak velký rozdíl mezi masem přpraveným pouhým restováním a uvařením v polévce a masem fajnově upraveným konzervací? Není! A tahleta polívka se mne drží jako stigma už odmala. Dělávala ji moje máti a ne špatně. Bohužel krom jediné maličkosti. Totiž naprosto bezvýhradně ji dokázala vždy přesolit. A to jsem vážně nesnášel.

Celý článek »

Kdo mne zná osobně a jen trochu blíž ví, že nejsem kliďas. Ani jen malinko. Pokusit se o přípravu chleba v domácích podmínkát tedy byla výzva opravdu veliká. A zkouška trpělivosti. Chléb a kvásek. Jak to dopadlo poprvé a dnes po roce podruhé se dočtete v následujících řádcích.

Poprvé před rokem jsem narazil na tento text na blogu pana Cuketky a už předtím občasně sledoval vznikající kváskovou mapu. Kdo tady u mne čte pravidelně ví, že můj vztah k těstům z mouky je veskrze negativní. Neumím s tím pracovat, nesnáším tu vrtošivou hmotu a dopracoval jsem se za celý život k občasně upečeným rohlíkům, knedlíku a skvělým také cuketkovo brioškám na burgery a sendviče. Ty jediné mohu prohlásit za naprosto dokonalé i v mém podání. Každopádně o chléb jsem se pokusil právě asi před rokem a dopadlo to špatně. Těsto ze žitné mouky jsem pěstí umlátil do bezvědomí, seškrábal ze stěn, podlahy a hlavně linky, vyhodil a skončil!

Celý článek »

Jak už jsem na facebooku a tady zmínil, 31.května 2014 jsem omylem namísto nákupu na farmářských trzích absolvoval pořádnou foodparádu v rámci přehlídky gastroprovozoven z Prahy 3 a potažmo i farmářů a prodejců českých produktů. Jedním z největších překvapení a hlavně tak trochu splněným přáním bylo pro mne ochutnání vyloženě českého produktu, přestože kořeny pevně spojeného s francií a tentokrát do jisté míry i s afrikou. Poprvé jsem jedl šneky. Šneci v jedné z nejtradičnějších úprav a tak jak je znal, slovy majitele, chovatele a producenta této staronové speciality u nás pana Tomáše Pavízy už Jan Werich, který zval Jaroslava Seiferta a mnoho dalších přátel opakovaně „na šneky“ podávané na Štědrý den v jeho domě na pražské Kampě. Známé byly hlavně vánoční dýchánky, spojené s konzumací šneků v pražské restauraci Slávie, tolerované tehdejším přísným režimem.

Celý článek »

…kýta? Nene, moje variace z plece a v podobě rolády. Takže hamburská vepřová roláda s knedlíkem či těstovinami. Další příklad krásného výsledku z kousku masa který v původním tvaru vypadá spíše nic moc. Nakrájet vrabce a šoupnout je do trouby s cibulí a česnekem zvládne každý. Tohle je už tak trochu pro pohled a potěchu oka. No a jak jsem přišel po dobrých dvaceti letech právě na hamburskou? Světe div se, opět je v tom Aramark. Když jsem posledně sepisovat (ne)polévky, dal jsem si k obědu právě tohleto. No, spíše směšnou napodobeninu. Protože však svíčkovou já rád a toto je dobrůtka od ní odvozená, neodolal jsem. Doma zase jednou opravdová klasika.

Celý článek »

Asi tak v březnu jsem se jakýmsi nedopatřením začetl do několika článků a receptů o bezu a sirupu z něj. Bezinkový sirup mne doslova uchvátil. A to natolik, že jsem popřemýšlel o možnostech, podiskutoval s kolegou ze vsi a domluvil se s ním na návštěvě. Totiž, šlo mi o to, že sbírat bezové květy v Praze je nesmysl. Chci li něco natolik přírodního jako je bezinkový sirup, použiju jedině surovinu opravdu čistou. Doslova jsem se bál obsahu kdoví čeho z okolí pražských silnic. No a jelikož tady je okolím silnic v podstatě všecka "příroda", přišly mi okraje brdských lesů jako to pravé. Nakonec se to vyvrbilo ještě malinko jinak než původní záměr. Kolega Petr mi totiž ty květy natrhal a přivezl sám. U nich doma se ten sirup samozřejmě připravuje také a tedy to vzal jaksi jedním vrzem. Výsledek pak byl pro mne nejen překvapující, ale do budoucna jednoznačně závazný. Sirup bude každý rok.

Celý článek »

Maďarský recept na vepřovou plec dušenou s paprikami, rajčaty a kysaným zelím. To vše je dochucené zakysanou smetanou a dalšími ingrediencemi…

Tokajský paprikáš a houskový knedlík s překvapením

Zaujalo mne docela nedávno toto jídlo na stránkách recepty online. Není na něm nic zvláštního. Jednoduchá klasika z rodinky gulášů. Dík ale za tu jednoduchost. S knedlíčkem, nočky, nebo haluškami je prostě skvělé.

Celý článek »

A zase jedna do rodinky pomazánek. Z uzené makrely. Chuť převelice výrazná a dík složení náchylná ke zkáze. Takže tuto spíše jen k večeři a ráno dojíst. A možná jedna rada. Dejte si pozor jakou rybu vlastně kupujete. Nejlepší uzená makrela je ta, která se prodává volně, na váhu a od prověřeného dodavatele. Já jsem (světe div se) dost ocenil zas a znovu “ruské prodejny”. Šmejdy z hypermarketu zatavené do vakuové fólie mi nesmí ano do košíku natož přes práh kuchyně.

Celý článek »